3.63
Zalesňování zemědělských pozemků a dotační možnosti pro obce a města
Ing. Pavel Večeřa
NahoruPopis situace
S růstem populace byly nuceny lidské komunity vyhledávat hůře úrodné půdy ve vyšších polohách. V českých zemích se tento fenomén projevil nejvýrazněji ve 12-13. století při středověké kolonizaci. V menší míře v 17. století při tzv. valašské kolonizaci na východě země v karpatských horách. Po druhé světové válce v pohraničí byly zakládány tzv. státní statky na územích opuštěných obyvatelstvem německé národnosti.
Pozemky ve vyšších polohách mají nižší úrodnost a jejich obhospodařování je vzhledem k náročnějšímu terénu (svažitost, nadmořská výška) také nákladnější. Z ekonomických důvodů je mohou zemědělská družstva a farmáři opouštět. Tomu přispívá i charakter hospodaření, jímž jsou obvykle pastva hovězího dobytka nebo sklizeň sena a jiných plodin pro krmení dobytka. Protože stavy dobytka se po roce 1989 významně snižovaly, je logické, že i potřeba využívání těchto pozemků poklesla.
V ČR byly v minulosti zalesňovány především pozemky, u nichž se historicky prokázalo, že nejsou vhodné pro zemědělskou výrobu. Primárně byly pro zalesnění vyčleňovány pozemky silně ohrožené erozí. Masivní zalesňování bylo provedeno po 2. světové válce. Týkalo se především podhorských a horských pohraničních oblastí, které byly opuštěny německým obyvatelstvem a hustota jejich osídlení se tím výrazně snížila. Tento proces byl nevíce intenzivní v 50. a 60. letech. Počátek 90. let přinesl zásadní změny v organizaci zemědělské výroby, což vedlo k zalesňování opuštěných pozemků, jejichž zemědělské obhospodařování nebylo dlouhodobě rentabilní.
Dotace Ministerstva zemědělství cílí na zalesnění pozemků s nižší bonitou. Ty se vyskytují většinou v méně produktivních podmínkách. Převážně se jedná o opuštěné silně kamenité či mělké orné plochy, suché nebo podmáčené louky a pastviny v nadmořských výškách 350–800 m n. m. Cíl zalesňování sledují i některé dotační programy MŽP. Hlavním cílem těchto dotačních programů je zlepšení ekologického stavu krajiny, jen v menší míře jsou sledovány ekonomické cíle (těžba dřeva, prostředí pro cestovní ruch). Bonitu pozemků stanovuje Ministerstvo zemědělství vyhláškou č. 327/1998 Sb. (tzv. metodika BPEJ).
Velká část takových pozemků může být v obecním vlastnictví. Obce mohou nyní zvažovat další využití takových pozemků. Někdy budou vhodné pro další rozšiřování výstavby domů a vesměs půjde o periferní pozemky. Pokud již obec nemá příjmy z pachtu od zemědělců, nelze předpokládat, že by sama ve své režii zemědělsky podnikala. Pozemky bez obhospodařování ztrácejí na hodnotě a v neregulovaném režimu zarůstají plevelnými bylinami nebo náletovými keři a stromy.
Je tedy účelné a smysluplné uvažovat o jejich dalším využití (z hlediska územního plánu i z hlediska potřeby péče a údržby těchto pozemků). Pokud nelze uvažovat o jejich prodeji jako stavebních parcel budoucím stavebníkům, bude lépe pomýšlet na jejich navrácení přírodnímu využití. Lidé si je prostě kdysi před tisíciletími nebo staletím z přírody vzali a nyní je přírodě vrátí. Logickým řešením je opětovné zalesnění. Les kromě významné investice na počátku nevyžaduje náklady na údržbu – jako např. louky vyžadují 2x do roka sečení bylinného porostu.
Pro budoucí generace je zde připravena hodnota v ceně těženého dřeva, které lze prodat. Ale les má především hodnotu v tom, že vytváří krajinu, snižuje riziko eroze, zadržuje vodu a zlepšuje celkově klima v širším okolí (čistí vzduch tím, že zachytává emise, ale hlavně stromy produkují výrazné množství kyslíku). Les dokáže zvyšovat vlhkost vzduchu a snížit výrazně teplotu i hluk. V době opakovaných suchých let je schopnost lesa zadržet vodu v krajině více než žádoucí a přínosná.
Pokud je v okolí lesa vodní plocha, může les zkvalitnit prostředí pro rekreaci. Umožňuje život zvěře, sběr hub a lesních plodů. Vytvořením stezek lze vytvořit prostředí pro turistiku nebo jen dostupné prostředí pro volný čas obyvatel, které bude dostupné v docházkové vzdálenosti od města/obce.
NahoruDůvody proč zalesňovat – předcházení rizikům
Půda je v klimatických podmínkách ČR poškozována především vodou a větrem. Eroze může způsobit zásadní změny v krajině.
Vodní eroze narušuje povrch půdy působením vody v důsledku intenzivních srážek nebo po rychlém tání sněhu. Voda stéká po povrchu a odnáší svrchní (tu nejkvalitnější a nejbonitnější) vrstvu půdy. Při větrné erozi je povrch půdy vítr způsobuje pohyb půdních částic a jejich odnos na značné vzdálenosti. Největší působení větrné eroze lze očekávat na rovinatém povrchu nechráněném vegetací, proto jsou lesy tak důležité, protože zpomalují proudění vzduchu, popř. mění jeho směr. Ke katastrofickým případům eroze dochází také při záplavách a sesuvech půdy.
Negativním důsledkem eroze je odnos svrchní, nejúrodnější části půdy (ornice). Tím se zhoršují její vlastnosti a je odnášena na jiná nežádoucí místa jako jsou především dna řek, přehrad a rybníků. To vede ke škodám na majetku (hodnota pozemků klesá, zároveň klesá jejich úrodnost). Ukládání sedimentů vede ke znečištění vodních toků a nádrží. Přísun nadměrného množství živin z hnojiv (fosforečnany, dusičnany aj.) a jiných chemikálií zhoršuje kvalitu vodního prostředí. Zde dochází k eutrofizaci a úhynu všech druhů živočichů. Větrná eroze dochází k poškozování klíčících rostlin, škodám způsobeným navátím ornice.
V současné době je v ČR zhruba 50 % zemědělské půdy ohrožena vodní erozí a 10 % větrnou erozí. Za posledních 30 let se degradace půdy vlivem vodní eroze výrazně zrychlila. Hlavním důvodem je nevhodné hospodaření, zejména intenzivní zemědělská činnost.
Zalesňování cílené na nejvíce ohrožené podhorské oblasti může výrazně rizika vodní a větrné eroze v lokálním prostředí výrazně snížit.
Zalesněním lze také předejít rozšíření invazivních druhů nebo nežádoucích plevelů, které by bez potřebné péče o pozemku mohly na místě vyrůst a dále se šířit na pozemky sousedních vlastníků.
NahoruDůvody proč zalesňovat – zlepšení prostředí a ekonomické přínosy
Kromě předcházení rizikům eroze může zalesnění významně zvýšit estetickou, přírodní, hygienickou a zdravotní funkci krajiny. Les produkuje významně více kyslíku a spotřebuje více CO2 než jakákoli jiná plocha na zemském povrchu. Významné je také pohlcení hluku a prachu, pokud přes území vede silnice nebo dálnice.
Les je prostředím, které umožní život mnohem většího počtu živočichů a rostlin než jakékoli jiné prostředí (louka, zahrada, obytné území, průmyslová zóna). Les uprostřed nezalesněných ploch se stává ostrovem, kam se živočichové ukrývají před nebezpečí a lidským světem. Stává se tedy základem ekologické stability v krajině. Na tento základní bod navazují podél vodních toků nebo stezek biokoridory, kudy živočichové a rostliny migrují do dalších stanovišť.
Lesy v kombinaci s dalšími atraktivitami (typu památek, muzeí, naučných stezek) zvyšují potenciál a přitažlivost regionu pro cestovní ruch.
Těžba dřeva v dlouhodobém časovém měřítku přináší příjmy do obecního rozpočtu, ale neměla by být tím hlavním motivem pro zalesnění dosud jinak využitých pozemků. Hlavním cílem by měla být tvorba lepšího prostředí pro obyvatele i zvěř.
NahoruZakládání lesa vyžaduje plán
Aby budoucí les plnil požadované funkce, je předem nutná projektová příprava. Ta zahrnuje stránku finanční (z čeho to zaplatím), veřejnoprávní (co mi úřady dovolí, co mohu a nemohu dle územního plánu), realizační (jak a co).
Nelze vysázet samozřejmě jakýkoli les kdekoli. Je třeba vyjít z charakteru lokality, získat si informace, jaké lesy tam rostly před odlesněním. Vždy je lépe navazovat na tradici a přirozený vývoj dané lokality. Vše je předurčeno nadmořskou výškou, geologickým složením, intenzitou slunečního svitu, dostatkem vody. Lesy se vyvíjely po tisíciletí a v dané lokalitě jeden nebo více druhů stromů dokázalo nejlépe obstát a vytvořilo dominantní typ. Člověk se snažil tuto skladbu druhů ovlivňovat ve svůj prospěch, ale jak ukazuje kůrovcová kalamita, ne vždy jde o šťastné řešení.
Smrky přirozeně rostou v nadmořských výškách 1200-1300 m n.m. Jejich cílené vysazování v nižších polohách mohlo být v některých obdobích ekonomicky úspěšné, ale sucho v kombinaci s kůrovcem ukazují, že nejde o dlouhodobě udržitelné řešení. Cena smrkového dřeva se v posledních měsících z důvodu enormní těžby v krizovém režimu po kůrovcové kalamitě drasticky propadla.
Přirozeně převládají v nižších…
