Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 6. 2023.
Územní rozpočty v polovině letošního roku dosahují nejlepší finanční kondice od roku 2013. Přestože se hospodaření územních rozpočtů musí nadále potýkat s hospodářským útlumem vyvolaným stále vysokou inflací, tak si kraje a obce v červnu 2023 vedou nadále velmi dobře, o čemž vypovídá i historicky nejvyšší přebytek rozpočtu. Za zlepšením salda územních rozpočtů stojí zejména posílené inkaso daňových příjmů a vyšší objem přijatých transferů. Jak poukazují výsledky hospodaření územních rozpočtů, tak kraje a obce pokračují ve zvýšené míře investování. Kapitálové výdaje územních rozpočtů nadále významně rostou, a to i v době stále vysoké inflace, která vede ke zdražení přijatých zápůjček a úvěrů, ale také znehodnocuje úspory na běžných bankovních účtech.
Územní samosprávné celky (dále jen „ÚSC“) v polovině roku pokračují v trendu akumulace svých úspor na bankovních účtech (dále jen „BÚ“) a zároveň ve snižování svého dluhu. Meziroční snížení dluhu a zároveň meziroční navýšení kapitálových výdajů je s ohledem na inflaci vnímáno pozitivně, neboť potvrzuje dobrou finanční situaci obcí a krajů, které jsou schopny i bez zapojení cizích zdrojů financovat některé své investiční aktivity. Naopak hromadění vysokých úspor na BÚ i za účelem plánování větších investičních akcí realizovaných převážně z vlastních zdrojů je nadále považováno za nežádoucí, neboť tyto vklady ztrácejí vlivem inflace svoji hodnotu.
Zatímco předchozí makroekonomické predikce Ministerstva financí počítaly s oživením ekonomiky již na konci letošního roku, tak dle aktualizovaného výhledu nastane nezbytné oživení až v následujícím roce. Důvodem je vysoká inflace, která v červnu sice meziročně vzrostla o 9,7 % a poprvé se stala jednocifernou, ale i tak má stále hluboké dopady na spotřebu domácností. Inflace nadále přispívá ke zvýšení celorepublikového inkasa daňových příjmů (zejména z titulu růstu inkasa DPH), a tedy i daňových příjmů územních rozpočtů, ale zároveň také zvyšuje jejich výdajovou stránku (např. zdražení úvěrů, stavebních prací, zvýšení cen energií). Dle dosažených výsledků hospodaření lze usuzovat, že územní rozpočty by si měly udržet dobrou finanční pozici i na konci letošního roku, a to i přesto, že ekonomika bude stagnovat.
Tabulky hospodaření - červen (43,83 kB) - Podrobná data za ÚSC
Hospodaření územních rozpočtů
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v polovině roku 2023 hospodařily s kladným saldem rozpočtu ve výši 61,2 mld. Kč. V komparaci s červnem minulého roku saldo rozpočtu vzrostlo o 19,9 %, tj. o 10,2 mld. Kč. Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak přebytek hospodaření dosáhl 38,7 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 44,9 %, tj. o 12 mld. Kč2. Územní rozpočty nadále vykazují velmi dobré výsledky hospodaření, o čemž svědčí i výše přebytku, která dosáhla historicky nejvyšší hodnoty (viz graf č. 1).
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v červnu 2023 činily 436 mld. Kč a meziročně vzrostly o 14,6 %, tj. o 55,4 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí pouze 308,1 mld. Kč. Vlastní příjmyi územních rozpočtů dosáhly v polovině roku 241,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 13,4 %, tj. o 28,4 mld. Kč. Nezávislost územních rozpočtů na státním rozpočtu, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech3, v červnu letošního roku tvořila 78,3 % a meziročně se snížila. Meziroční růst vlastních příjmů byl způsoben navýšením daňových příjmů, které dosáhly 204,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 14,1 %, tj. o 25,3 mld. Kč. V polovině roku 2023 dochází k meziročnímu růstu přijatých transferů územními rozpočty, a to o 15,4 %, tj. o 26 mld. Kč, na 194,7 mld. Kč. Na tom se podílely zejména přijaté neinvestiční transfery, které meziročně vzrostly o 15,4 %, tj. o 24,3 mld. Kč, na 182,2 mld. Kč. Zvýšily se i investiční přijaté transfery, které v červnu 2023 dosáhly 12,6 mld. Kč a meziročně vzrostly 15,3 %, tj. o 1,7 mld. Kč.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v červnu 2023 dosáhly 374,8 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 13,7 %, tj. o 45,2 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí pouze 269,4 mld. Kč. Dochází k meziročnímu růstu běžných výdajů, které na konci června zaznamenaly nárůst o 13,5 %, tj. o 37,6 mld. Kč, a dosáhly 316,6 mld. Kč. Majoritní část běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým a podobným organizacím. Z hlediska odvětví běžné výdaje směřovaly zejména do odvětví školství (v důsledku přímých nákladů na vzdělávání a dotací pro soukromé školy) a do odvětví dopravy. Meziroční nárůst se týkal i strany kapitálových výdajů, které v polovině letošního roku vzrostly o 15 %, tj. o 7,6 mld. Kč, na 58,8 mld. Kč.
V souvislosti s pokračující invazí ruských vojsk na Ukrajinu a následnou emigrací obyvatel Ukrajiny do České republiky, ÚSC v červnu letošního roku realizovaly konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 0,9 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha. Od ledna letošního roku se tak tyto výdaje vyšplhaly na 4,6 mld. Kč a od počátku vypuknutí konfliktu dokonce na 9,7 mld. Kč. Téměř všechny tyto výdaje ÚSC jsou kompenzovány ze státního rozpočtu (např. ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině a jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti osob z Ukrajiny). Od počátku vypuknutí konfliktu byly ze státního rozpočtu kompenzovány výdaje ÚSC související s pomocí Ukrajině ve výši 8,7 mld. Kč.
NahoruHospodaření obcí
Hospodaření obcí navazuje na výsledky z předchozích měsíců a i v pololetí vykazuje přebytek rozpočtu. Dokonce v červnu 2023 obce zaznamenaly historicky nejvyšší kladné hodnoty salda rozpočtu, a to ve výši 36,1 mld. Kč (viz graf č. 7). Meziročně výsledek hospodaření vzrostl o 35,6 %, tj. o 9,5 mld. Kč. Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak přebytek hospodaření dosáhl 32,6 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 36,4 %, tj. o 8,7 mld. Kč2. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí v pololetí činily 166,4 mld. Kč, výdaje 148 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 18,5 mld. Kč. Rozpočet hl. m. Prahy v červnu letošního roku skončil v přebytku 17,7 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 69 mld. Kč a výdaji v hodnotě 51,3 mld. Kč. V tomto období hospodařilo s deficitem 1 411 obcí (22,6 % z celkového počtu obcí).
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí na konci června letošního roku dosáhly 235,4 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 12,7 %, tj. o 26,6 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 219,8 mld. Kč. Vlastní příjmyi obcí činily 188,5 mld. Kč (meziroční růst o 13,4 %, tj. o 22,2 mld. Kč) a tvořily většinu celkových očištěných příjmů3. Obce jsou v porovnání s kraji relativně více soběstačné a nevykazují tak významnou závislost na přijatých transferech ze státního rozpočtu a státních fondů.
Meziroční nárůst vlastních příjmů byl vyvolán značným růstem daňových příjmů, které se navýšily o 13,9 %, tj. o 19,3 mld. Kč, na 158,4 mld. Kč a dosáhly tak své nejvyšší úrovně. Nárůst byl zaznamenán zejména u inkasa DPPO, které vzrostlo o 21,8 %, tj. o 6,8 mld. Kč, na 38,1 mld. Kč. Dále vzrostlo inkaso DPFO o 26,3 %, tj. o 5,9 mld. Kč, na 28,1 mld. Kč a inkaso DPH o 8,1 %, tj. o 5,2 mld. Kč, na 69,7 mld. Kč. Naopak marginální podíl na meziročním růstu daňových příjmů měly ostatní daňové příjmy.
Jak je patrné z grafu č. 8, tak objem daňových příjmů obcí od roku 2013 relativně meziročně roste. Výjimku tvoří rok 2015, kdy došlo k časovému posunu ve výběru DPH a rok 2020, kdy inkaso daňových příjmů meziročně pokleslo v důsledku výplaty kompenzačního bonusu a zároveň probíhající ekonomické recese v souvislosti s epidemiologickou situací. Pokles byl kompenzován jednorázovým příspěvkem obcím poskytovaným z kapitoly Všeobecná pokladní správa ve výši 13,4 mld. Kč, přičemž pokles sdílených daní byl ve výši 12,3 mld. Kč. V roce 2021 byly daňové příjmy negativně ovlivněny zrušením institutu superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům projevující se poklesem inkasa DPFO. Tento pokles byl však kompenzován navýšením podílu krajů a obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém…
