Nepedagogy ve školách mají místo státu platit obce a kraje, Senát to schválil

Od roku 2026 budou mzdy školníků, kuchařek, uklízeček či administrativních pracovníků platit místo státu přímo zřizovatelé – obce a kraje. Počítá s tím novela školského zákona, kterou schválil Senát. Změny doprovází navýšení jejich podílu na daňových výnosech o více než 32 miliard korun. Novela zavádí také slučování malotřídek, nové formy výuky, posiluje pozice školních psychologů a ukotvuje roli sociálního pedagoga. Opozice i samosprávy však varují, že přenesené náklady nemusí navýšené příjmy pokrýt.

Senát schválil a prezident podepsal novelu školského zákona, která přináší zásadní změny ve financování škol a posiluje jejich schopnost reagovat na sociální a psychické potřeby žáků. Nejvýznamnější novinkou je převod financování nepedagogických pracovníků (např. školníků, kuchařek nebo administrativních sil) z rozpočtu státu na zřizovatele – obce a kraje – s účinností od 1. ledna 2026. Tento krok je doprovázen navýšením jejich podílu na sdílených daních. Novela rovněž umožňuje cílenou podporu škol ve složitějších podmínkách pomocí tzv. indexace škol a stanovuje maximální počet hodin výuky, čímž se vytváří prostor pro efektivnější hospodaření.

Další důležitou oblastí změn je systémová podpora žáků ohrožených sociálně nebo psychicky – novela ukotvuje pozice školních psychologů, speciálních a nově i sociálních pedagogů jako součást pedagogického sboru, a zajišťuje jejich financování ze státního rozpočtu. Novela zavádí povinné slučování malých škol s…