Úvod do problematiky Evropské unie
Instituce, politiky a rozpočet
EU
Evropská
integrace představuje neustále se vyvíjející proces, který v době svého vzniku
neměl zdaleka takovou podobu, jakou známe dnes. Původní Evropská společenství
prošla poměrně složitým vývojem, během kterého se zvětšovala základna členských
států, měnily cíle Společenství i nástroje k jejich dosažení. V roce 1993 byla
Evropská společenství (Evropské společenství uhlí a oceli, Evropské společenství
pro atomovou energii a Evropské hospodářské společenství) nahrazena Evropskou
unií, která dnes zahrnuje 27 členských států s počtem obyvatel vyšším než 460
milionů. V rámci Evropské unie již více než deset let funguje jednotný vnitřní
trh založený na volném pohybu zboží osob, služeb a kapitálu. Zároveň 13 z 27 členských
států využívá společnou měnu euro. Přijetím Maastrichtské smlouvy, v roce 1993,
rozšířila Evropská unie svoji působnost i do oblastí zahraniční a bezpečnostní
politiky a justice a vnitra. Zde však integrační proces nedosahuje zdaleka
takových výsledků jako v oblasti ekonomiky.
Instituce EU
Systém
institucí Evropské unie je založen na principu sdílení pravomocí mezi členskými
státy a EU. Členské země totiž delegují ve vymezených oblastech část své
svrchovanosti na instituce Evropské unie. Nejdůležitějšími rozhodovacími orgány
jsou Evropská rada, Rada EU, Evropská komise a Evropský parlament.
Evropská
komise je nezávislou institucí, která sleduje zájmy
Unie jako celku. Jedná se o výkonný orgán s rozsáhlou agendou. Mezi její úkoly
patří navrhování legislativy, kontrola rozpočtu EU, kontrola dodržování práva
EU a pravidel hospodářské soutěže. Dalšími důležitými funkcemi Evropské komise
jsou také řízení politik Evropské unie a zastupování Evropské unie na
mezinárodní scéně (např. zastupování ve Světové obchodní organizaci,
vyjednávání mezinárodních smluv apod.). Evropská komise má v současnosti 27 řídících
členů (předsedu a 26 komisařů), kteří pocházejí vždy z jednoho členského státu.
Komisařům podléhají jejich kabinety a generální ředitelství. Celkově má
Evropská komise asi 20 tis. zaměstnanců a představuje početně největší
instituci EU.
Evropská
rada a Rada EU sledují spíše zájmy členských států. Evropská rada je
vrcholným orgánem, ve kterém se setkávají nejvyšší představitelé členských států
(předsedové vlád či prezidenti). Evropská rada vydává strategická rozhodnutí,
která dávají podněty a směry pro vývoj Evropské unie. Naproti tomu Rada EU, která je tvořena ministry vlád členských zemí, se přímo podílí na běžném chodu
Unie. Složení Rady EU se mění podle projednávané agendy, vždy se scházejí
ministři ze stejných resortů (např. Rada ministrů financí a hospodářství, Rada
ministrů zemědělství, apod.). Mezi její hlavní funkce patří:
- schvalování
sekundárních legislativních aktů (směrnic a nařízení),
- uzavírání smluv se třetími státy,
- jmenování členů Účetního dvora a výborů,
- spolurozhodování o každoročním společném
rozpočtu EU,
- koordinace hospodářské politiky.
Role Evropského parlamentu v institucionálním systému Evropské unie se
podstatně zvýšila až v posledních desetiletích. Tento, původně spíše
konzultativní orgán, se podílí společně s Radou na schvalování legislativy a
zároveň disponuje kontrolní pravomocí vůči Evropské komisi, které může v průběhu
jejího funkčního období vyslovit nedůvěru. Dále také…
