Skupiny opatření jednotlivých priorit osy II Zlepšování životního prostředí a krajiny

Skupiny opatření jednotlivých priorit osy II Zlepšování životního prostředí a krajiny

V ose II jsou deklarovány tři priority:

1. Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přírodní hodnotou a tradičních zemědělských krajin

Cíl: Podpora zemědělských postupů šetrných k životnímu prostředí, vedoucích k biologické rozmanitosti, a podpora vhodných zemědělských systémů pro zachování venkovské krajiny. Podpora ochrany životního prostředí na zemědělské půdě a v lesních oblastech s vysokou přírodní hodnotou.

2. Ochrana vody a půdy

Cíl: Ochrana jakosti povrchových a podzemních vodních zdrojů prostřednictvím opatření zaměřených na protierozní ochranu a vhodné používání zemědělského půdního fondu.

3. Zmírňování klimatických změn

Cíl: Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím stávajícího lesního potenciálu a možností jeho rozšíření a zachování pozitivních funkcí lesa.

Společné a odlišné charakteristiky a podmínky pro opatření osy II:

- ve všech opatřeních se jedná o přímou nenávratnou dotaci,

- způsobilost příjmu dotace se liší geograficky (jednotlivé tituly mohou být geograficky vymezeny),

- procento podpory se může odlišovat u jednotlivých opatření, maximum je 100 %,

- pro velkou část opatření jsou relevantní podmínky cross compliance (opatření LFA, NATURA 2000, agroenvi atd.).

II.1 Skupina opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy

Opatření II.1.1 Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA)

Popis situace:

Podpory na opatření „Méně příznivé oblasti“ jsou v ČR vypláceny na travní porosty, mají nejen charakter ekonomicko-sociálních podpor směřujících k udržení příjmové stability zemědělců hospodařících v horších přírodních podmínkách, ale také povahu restrukturalizačního opatření, které podporuje chov skotu a dalších hospodářských zvířat využívajících travní porosty.

Legislativní rámec:

Opatření platby za přírodní znevýhodnění je navrhováno ve shodě s nařízením Rady (ES) č.1698/2005 článek 37, 50, 51 a 93 a s prováděcím nařízením Komise (ES) č. 1974/2006. Podrobnosti k provádění opatření stanoví národní prováděcí legislativa. Podpora méně příznivých oblastí je v ČR poskytována v souladu s národní právní úpravou zakotvenou v zákoně č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Podpora méně příznivým oblastem byla využívána již v předvstupním období v letech 1998 až 2003. Po přistoupení ČR k EU bylo, ve vazbě na Horizontální plán rozvoje venkova a výše uvedený zákon o zemědělství, vydáno prováděcí nařízení vlády č. 241/2004 Sb., prostřednictvím něhož byla realizována podpora méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními v období 2004 až 2006. Opatření navazuje na priority a cíle Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004 - 2013).

Charakteristika opatření:

Toto opatření je zaměřeno na podporu zemědělců hospodařících v oblastech s méně příznivými podmínkami s cílem zachovat venkovskou krajinu, podpořit systémy šetrné k životnímu prostředí, přispět ke stabilizaci venkovského obyvatelstva v těchto oblastech a pomoci zajistit pro zemědělce odpovídající úroveň příjmů.

Příjemce podpory:

Příjemcem podpory je fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou činnost vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, obhospodařuje evidovanou zemědělskou půdu, splňuje kritéria pro vstup do opatření a plní podmínky pro poskytnutí podpory.

Opatření II.1.2 Platby v rámci oblastí NATURA 2000 a Rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES

Popis situace:

V jádrových územích národních parků (NP) a chráněných krajinných oblastí (CHKO) se nachází lidskou činností podmíněná druhově bohatá společenstva luk a pastvin. Z důvodu minimalizace zásahu do okolních přírodních ekosystémů není na těchto lokalitách umožněno hnojení (výslovný zákaz dle § 16 odst. 2 písm. d) a § 26 odst. 2 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění).

Z důvodu obtížných podmínek hospodaření (vzdálenost, náročný terén, nízká produkce biomasy v důsledku zákazu hnojení) existuje hrozba, že zemědělci upustí od hospodaření na loukách a pastvinách v jádrových zónách velkoplošných chráněných území a tyto druhově bohaté travní porosty závislé na zemědělském obhospodařování budou degradovat.

Podpora v oblastech Natura 2000 a současně v 1. zónách NP a CHKO (oblasti s environmentálními omezeními) v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1257/1999 (čl.16) byla v ČR realizována od roku 2005 v návaznosti na vyhlášení oblastí dle směrnice Rady 79/409/EHS a oblastí dle směrnice Rady 92/43/EHS.

Platby související se Směrnicí 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady z 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

Podopatření:

II.1.2.1. Platby v rámci NATURA 2000 na zemědělské půdě

II.1.2.2. Rámcová směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES

Legislativní rámec:

II.1.2.1.:

Podopatření platby v rámci Natura 2000 je navrhováno ve shodě s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 článek 38.

Podpora oblastí Natura 2000 je v ČR poskytována v souladu s národní právní úpravou zakotvenou v zákoně č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Po přistoupení ČR k EU bylo ve vazbě na Horizontální plán rozvoje venkova pro období 2004 - 2006 (podle NR (ES) 1257/1999, čl. 16) a výše uvedený zákon o zemědělství vydáno prováděcí nařízení vlády č. 241/2004 Sb., jehož prostřednictvím byla realizována podpora méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními v období 2004 až 2006. Vzhledem k tomu, že oblasti Natura 2000 byly jednotlivými nařízeními vlády vymezovány až na sklonku roku 2004, byl vyrovnávací příspěvek do E oblastí poskytován od roku 2005.

Příjemce podpory:

Příjemcem podpory je fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou činnost vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, obhospodařuje evidovanou zemědělskou půdu, splňuje kritéria pro vstup do podopatření a plní podmínky pro poskytnutí podpory.

II.1.2.2.:

Toto podopatření bude dopracováno v souladu s článkem 38 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 v návaznosti na schválení 8 plánů oblastí povodí (Horního a středního Labe, oblast povodí Horní Vltavy, oblast povodí Berounky, oblast povodí Dolní Vltavy, oblast povodí Ohře a Dolního Labe, oblast povodí Odry, oblast povodí Moravy a oblast povodí Dyje), kraji podle jejich územní působnosti do 22. 12. 2009.

II.1.3 Agroenvironmentální opatření

Popis situace:

V rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP) se jednalo o opatření s největším objemem finančních prostředků poskytovaných do zemědělství. Agroenvironmentální opatření (AEO) byla v roce 2004 realizována na celkové ploše 1 166 tis. ha a v roce 2005 na celkové ploše 1 168 tis. ha. Z podopatření byl největší zájem o realizaci podopatření Ošetřování travních porostů, které bylo v roce 2005 uplatněno na 61 % celé plochy realizovaných AEO. Podíl podopatření Postupy šetrné k životnímu prostředí (20,6 % z celkové plochy AEO), které zahrnuje titul ekologické zemědělství (EZ) a titul integrovaná produkce (IP), mírně převyšuje podíl podopatření Péče o krajinu (18,3 % z celkové plochy AEO). Opatření navazuje na priority a cíle Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004 - 2013).

Legislativní rámec:

Agroenvironmentální opatření jsou navrhována ve shodě s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 článkem 39 a 51 a s prováděcím nařízením Komise (ES) č. 1974/2006.

Podrobnosti k provádění jednotlivých agroenvironmentálních opatření, jednotlivých podopatření, titulů a managementů stanoví národní prováděcí legislativa.

Agroenvironmentální opatření byla v ČR prováděna již v předvstupním období na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a příslušných prováděcích nařízení vlády, v podobě tzv. programů podpory mimoprodukčních funkcí zemědělství. Jednalo se zejména o programy podpory ekologického zemědělství, údržby travních porostů a…