V souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů celkem 65 novelizovaných zákonů), také nazývaný jako ozdravný balíček, zveřejňujeme výčet vybraných změn mající vliv na oblast účetnictví vybraných účetních jednotek, který tento zákon přináší.
NahoruZrušení kolkových známek
Možnost využití kolků jako platebního institutu byla v rámci přechodného období stanovena na jeden rok, tj. účetní jednotka nimi může platit vybrané náklady do 31. 12. 2024 (bližší informace k platnosti kolků ve vztahu k jejich užití naleznete v přechodných ustanoveních příslušných právních předpisů). Z účetnictví vybraných účetních jednotek budou kolky odúčtovány buďto v důsledku jejich využití např. při úhradě správního poplatku nebo vrácení z důvodu nevyužití. S ohledem na výše uvedené se nebude provádět úprava obsahového vymezení položky B.III.15 Ceniny
ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví ve znění p.p., pro některé vybrané účetní jednotky.
NahoruK vybraným benefitům pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky
Novela zákona o daních z příjmů přináší hned několik novinek v oblasti výdajů resp. nákladů na pracovní a sociální podmínky a péči o zdraví zaměstnanců tzv. benefity či příspěvky. Níže popsané změny vyplývají z novelizace ustanovení § 6 odst. 9, § 24 odst. 2 písm. j) a § 25 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů.
Obecným předpokladem pro účetní vykázání poskytnutých nepeněžních či peněžních příspěvků je skutečnost, zda tento nárok zaměstnance nebo rodinného příslušníka vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo např. pracovní smlouvy. Pokud tomu tak je, veškeré tyto příspěvky resp. nároky zaměstnanců a rodinných příslušníků se vykáží v souladu s obsahovým vymezením syntetického účtu 527 – Zákonné sociální náklady (§ 33 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 410/2009 Sb.), které odkazuje právě na ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) zákona o daních z příjmů. V ostatních případech se tyto příspěvky vykazují na syntetickém účtu 528 – Jiné sociální náklady. V případě vybraných účetních jednotek lze hovořit o dvou způsobech poskytnutí resp. zdrojích financování benefitů. Výše uvedený způsob vykázání se využije v případě benefitů, které jsou vypláceny z rozpočtu dané účetní jednotky. Ty, které budou poskytnuty z fondu kulturních a sociálních potřeb se vykáží v souladu s příslušnými body Českého účetního standardu č. 704 – Fondy účetní jednotky případně způsobem uvedeným dále v textu.
Dle ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) se od daně z příjmu u zaměstnance osvobozují tato nepeněžitá plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb:
- pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu,
- použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
- příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,
- příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,
a to do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období, kterou zákon taktéž definuje1. Uvedené neplatí v případě nepeněžitého příspěvku na stravování z fondu kulturních a sociálních potřeb, jehož možnost poskytnutí je upravena např. § 69 zákona o rozpočtových pravidlech. Příspěvek na stravování z fondu kulturních a sociálních potřeb může být poskytnut až do výše 45 % z příspěvku na stravování hrazeného z rozpočtu dané organizace přičemž se započítává se do limitu pro osvobození příspěvku na stravování, který je stanoven dle § 6 odst. 9 písm. b) zákona ve výši úhrnu 70 % hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (uvedená hranice 45 % platí i pro příspěvek z FKSP v případě poskytnutí peněžitého příspěvku na stravování).
Pokud by příjem zaměstnance (nutno podotknout, že do limitu zaměstnance se započítávají i nepeněžní benefity poskytnuté rodinnému příslušníkovi) překročil stanovený limit, podléhá dani z příjmů dle § 6 odst. 1 písm. d) zákona.
V souvislosti s nepeněžními benefity je vhodné aspoň stručně zmínit taktéž ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) zákona, ve kterém je uveden výčet nepeněžních benefitů, které jsou na straně zaměstnavatele vždy daňově neuznatelné, a to za splnění podmínky jejich osvobození od daně z příjmu na straně zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona. Pokud však příjmy zaměstnance ve formě nepeněžních plnění převýší limit poloviny průměrné mzdy, budou v poměrné části tyto náklady zaměstnavatele daňově uznatelné dle ustanovení § 24 odst. 2…
