Mgr. Ing. Zdeňka Kůsová
Právní úpravu živnostenského podnikání nalezneme v zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "živnostenský zákon“). Jedná se o obecný právní předpis, který stanoví podmínky pro podnikání fyzických i právnických osob z hlediska veřejného práva. Jako veřejnoprávní norma upravuje živnostenský zákon podmínky pro získání a provozování živnosti, jakož i právní vztahy mezi podnikateli a státem. Řídí se jím podnikatelské aktivity obchodních korporací (obchodních společností a družstev) a podnikajících fyzických osob.
Živnostenský zákon je nepochybně jedním z nejvíce měněných právních předpisů v českém právním řádu. Od doby svého schválení před více než 30 lety se dočkal již přes sto novelizací. Většina novelizací nepřinesla významné změny živnostenského podnikání, pouze reagovala na nově přijímané zvláštní zákony, a to většinou změnami ve výčtu činností, ať již v samotném textu živnostenského zákona nebo v některé z jeho příloh. Skutečně koncepční změny přinesl pouze zlomek zmíněných novelizací. Mezi nejvýznamnější změny živnostenského zákona patří novela přinesená zákonem č. 286/1995 Sb., která podnikatelům významně usnadnila vstup do živnostenského podnikání, č. 356/1999 Sb., která podstatným způsobem změnila text živnostenského zákona včetně jeho příloh, č. 167/2004 Sb., která zakotvila podmínky pro podnikání občanů členských států EU, č. 214/2006 Sb., jejímž cílem bylo zjednodušit postupy při registraci zejména vytvořením centrálních registračních míst.
Zjednodušení a urychlení procesu vzniku živnostenského oprávnění a usnadnění vstupu do podnikání měla rovněž za cíl novela č. 130/2008 Sb. K tomu došlo zejména nahrazením živnostenských listů a koncesních listin jediným dokumentem, výpisem z živnostenského rejstříku, zpřehledněním nového systému živností, zejména zavedením jediné volné živnosti s možností vykonávat ohlášený obor činnosti a možností podnikatele komunikovat s kterýmkoliv obecným živnostenským úřadem. Odpadla též povinnost podnikatele předkládat výpis z rejstříku trestů, který si živnostenský úřad nadále obstarává sám. Další snížení administrativní zátěže podnikatelů měla za cíl novela č. 155/2010 Sb., jež přinesla zjednodušení definice bezúhonnosti, změnu údajů při ohlášení živnosti nebo podání žádosti o koncesi a další úbytek povinností podnikatelů.
Další zásadní novelu představuje zákon č. 169/2012 Sb., jehož cílem bylo další zjednodušení administrativních povinností podnikatelů, a tím i snížení jejich finanční zátěže. V jejím důsledku došlo ke zrušení povinnosti označovat provozovnu identifikačním číslem, zrušení povinnosti oznamovat při změně bydliště změnu místa podnikání, rozšíření pravomoci centrálních registračních míst též na oznamování změn a rozšíření možnosti pokračovat v živnosti při úmrtí podnikatele.
Předposlední významná novela živnostenského zákona souvisí s přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. Novela přinesla zejména změny v oblasti použité terminologie (např. svéprávnost namísto způsobilosti k právním úkonům, závod namísto podniku, sídlo namísto místa podnikání pro fyzické osoby atd.). Nově upravuje institut pokračování v provozování živnosti při úmrtí podnikatele.
Poslední významná novela živnostenského zákona (zákon č. 416/2022 Sb.) souvisí s transpozicí evropské směrnice o digitalizaci a klade si za cíl rozpojit proces založení a vzniku obchodních společností (soukromoprávní části) a proces získání živnostenského oprávnění (veřejnoprávní části) a již netrvá na dodržení dosavadního postupu, tj.
1. založení společnosti,
2. získání živnostenského oprávnění,
3. zápis společnosti do obchodního rejstříku,
ale tyto procesy mohou probíhat současně. Lze si nově zvolit, v jaké fázi procesu založení a vzniku společnosti bude ohlášena živnost (podána žádost o koncesi) – zda před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku, nebo po jeho podání. Novela živnostenského zákona také zavádí, že již není nutné živnostenskému úřadu dokládat právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo obchodní korporace, pokud byl tento doklad již doložen soudu nebo notáři při zápisu obchodní korporace do obchodního rejstříku. Je tím respektována zásada "Once-Only", tzn. že by měly být dokládány veřejné správě dokumenty pouze jednou.
Podrobně se jednotlivými ustanoveními živnostenského zákona v jejich aktuálním znění budeme věnovat v následujícím textu.
NahoruPozitivní vymezení živnosti
Pozitivní vymezení živnosti je obsažené v úvodu živnostenského zákona. Podle § 2 ŽZ je živností soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem.
Soustavnou činností se rozumí taková činnost, která není vykonávána jednorázově nebo nahodile. Soustavnost přitom nelze chápat doslova pouze jako nepřetržitost či trvalost, nýbrž je třeba zhodnotit, zda je příslušná činnost prováděna v delším časovém úseku. K posouzení činnosti jako soustavné postačí např. i její sezonní výkon nebo její opakování.
Pan Procházka každoročně prodává kapry na vánočních trzích. Z důvodu, že se tato činnost každoročně pravidelně opakuje, se jedná o soustavnou činnost, která odpovídá definici živnosti. Kdyby se pan Procházka prodeji kaprů věnoval pouze v roce 2006 a pak až v roce 2009, za soustavnou činnost by to živnostenskými úřady považováno nebylo. Soustavným výkonem činnosti je z hlediska živnostenských úřadů praxe, která se opakuje minimálně každoročně.
Samostatnost spočívá ve svobodě rozhodování podnikatele o tom, jak bude svou podnikatelskou činnost vykonávat. Znamená to, že podnikatel není ve svém rozhodování týkajícím se zejména doby, místa a způsobu výkonu činnosti řízen třetí osobou.
Vlastním jménem se u podnikatelů zapsaných v obchodním rejstříku rozumí obchodní firma. Obchodní firmou právnické osoby je jméno, pod nímž se právnická osoba zapisuje do obchodního rejstříku. Obchodní firmou člověka (fyzické osoby) bude nejčastěji jeho jméno a příjmení. Člověk je ovšem oprávněn zapsat se do obchodního rejstříku pod jinou obchodní firmou, je-li zřejmé, že se nejedná o obchodní firmu právnické osoby. Podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku jednají pod vlastním jménem, k němuž jsou oprávněni připojit dodatek, který blíže charakterizuje člověka nebo obchodní závod. Dodatek nesmí být klamavý.
Vlastní odpovědnost vyjadřuje podnikatelské riziko spojené s provozováním živnosti. Vlastní odpovědnost znamená, že za porušení právních povinností v souvislosti s podnikatelskou činností odpovídá podnikatel celým svým majetkem. Podnikající osoba tedy nejedná na odpovědnost třetí osoby, jako je tomu např. u pracovněprávních vztahů, nýbrž na svoji vlastní odpovědnost.
Účelem podnikání je vždy dosažení zisku. Není přitom relevantní, zda k dosažení zisku skutečně dojde, nýbrž zda podnikatel měl v úmyslu zisku dosáhnout.
Všechny výše uvedené podmínky, tj. soustavnost, výkon činnosti samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku…
