Národní památkový ústav, jako odborná organizace památkové péče v České republice, a Česká komora architektů, jako stavovská profesní organizace sdružující autorizované architekty, dnes uzavřely Memorandum o spolupráci při přípravě a průběhu architektonických soutěží. Účelem je předejít negativním rozhodnutím při posuzování výsledků architektonických soutěží ve správním řízení výkonných orgánů státní památkové péče a také umožnit NPÚ se aktivněji podílet na vzniku nových architektonických a urbanistických hodnot.
Memorandum, které dnes podepsali generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková a předseda České komory architektů Jan Kasl, je metodickým návodem pro užší spolupráci zadavatelů architektonických soutěží s ČKA a NPÚ už od počátečních fází přípravy soutěží.
„Je naší snahou, aby si zadavatelé architektonických soutěží už při jejich přípravě vyžádali požadavky památkové péče, které následně budou součástí soutěžních podmínek. Vítáme také, že u záměrů s památkovými zájmy ČKA doporučí účast zástupců NPÚ, především coby odborných znalců poroty, případně i členů,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
„Iniciovali jsme jednání s paní generální ředitelkou NPÚ na základě několika zpochybnění architektonických soutěží po jejich vyhlášení odbornými pracovišti NPÚ a dospěli k řešení, které by takovému postupu mělo zabránit. Účastníci soutěží musí dostat jasné zadání již v rámci soutěžních podmínek, aby nedocházelo k plýtvání tvůrčí energií a změnám úspěšných návrhů v dalším projektovém procesu,“ doplnil předseda České komory architektů Jan Kasl.
Memorandum se zaměřuje také na školení o přípravě a průběhu architektonických soutěží a školení porotců.
Memorandum ke stažení zde.
Tisková zpráva ke stažení zde.
NahoruVyjádření NPÚ k záměru výstavby větrných elektráren v pohledové vazbě se Státním hradem Rožmberk nad Vltavou
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, považuje záměr výstavby tří vysokých větrných elektráren na dohled hradu a historickému městu Rožmberk nad Vltavou za výrazné ohrožení památkových a krajinářských hodnot národní kulturní památky hradu a historického města Rožmberk.
V krajině v blízkosti Rožmberka mají být instalovány tři větrné elektrárny Vestas V162 6,2 MW. Záměr veřejně prezentovala v červnu 2023 společnost Meridian Nová energie, s.r.o. Každou z elektráren tvoří rotor o průměru 162 m ukotvený na tubusu výšky 166 m, takže horní úvrať rotoru dosahuje do výšky téměř 250 m od země. Elektrárny mají být postaveny západně od Rožmberka při okraji katastrálního území Horní Jílovice. Nejbližší z nich má stát u bývalé obce Žumberk ve vzdálenosti necelých 3 km od hradu Rožmberk, další jsou situovány 3,4 km od hradu severně od Žumberského kopce a dále u bývalé obce Hořipná ve vzdálenosti 4 km od hradu.
Hrad Rožmberk nad Vltavou je národní kulturní památkou, jejíž architektonické a historické hodnoty dokládají postupný vývoj významného panského sídla a přilehlého historického města. Hrad byl postaven na důležité obchodní stezce, vedoucí z Čech do bohatého horního Podunají. S původním německým názvem Rosenberg je poprvé zmiňován v roce 1250 za vlády krále Václava I. Patří tak mezi nejstarší hrady Vítkovců, předchůdců jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů – Rožmberků. Jedná se o komplex původně dvou rožmberských hradů, tzv. Dolního a Horního hradu, z kterého se zachovala pouze kamenná hláska zvaná Jakobínka. Za života Voka z Rožmberka i jeho nejbližších potomků byl hrad obydlím vladaře a centrem panství.
Od roku 1620 vlastnil hrad a panství rod Buquoyů, který v polovině 19. století přestavěl Dolní hrad na rodové muzeum, horní část upravil na letní šlechtické sídlo (tzv. Nový zámek) s okrasnou zahradou a vyhlídkovým altánem – Glorietem. Na hrad navázaly rozsáhlé parkové úpravy v Gabrielině luhu a na Tomášském vrchu, propojeném s hradem vysokým mostem. Cestní síť spojovala hrad s parkovými úpravami a dalšími místy v okolí, například s poutní kaplí sv. Anny ve Studenci. Výjimečné hodnoty krajiny v okolí Rožmberka a Vyššího Brodu vedly k návrhu krajinné památkové zóny Rožmbersko, která však dosud nebyla prohlášena.
Členitý reliéf v meandrovitém údolí Vltavy nabízí dodnes četné výhledy z vyvýšených míst na panorama historického města s dominantou gotického kostela sv. Mikuláše, korunované siluetou Dolního hradu a doplněné horním areálem s gotickou věží Jakobínkou. Jedinečné hodnoty panoramatu Rožmberka si plně uvědomovali již Buquoyové v průběhu 19. století, když jej bohatě dokumentovali na obrazech i na kolekci fotografií z doby již kolem roku 1860. O přetrvávajícím zájmu a širokém povědomí krajinářských kvalit Rožmberka svědčí také obdobné záběry, které se opakují na historických pohlednicích i na soudobých ikonických záběrech. Právě díky souboru historických památek citlivě situovaných v údolí Vltavy je i dnes Rožmberk nad Vltavou významným turistickým cílem, přičemž turismus je v oblasti nezanedbatelným ekonomickým segmentem i zdrojem pracovních příležitostí.
Kromě jednotlivých památek ve městě a národní kulturní památky Dolního hradu slouží k obhajobě památkových zájmů městská památková zóna Rožmberk a také širší území ochranného pásma kulturní památky, areálu hradu a zámku Rožmberk nad Vltavou. Ochranné pásmo vyhlásil okresní úřad v Českém Krumlově v roce 1997 z důvodu „nedostatečné ochrany výjimečně cenné konfigurace hradu a zámku, jejichž hodnoty urbanistické, architektonické – s ohledem k výlučné pohledové exponovanosti – musí být chápány zároveň nejen v kontextu s historickým urbanismem městského útvaru, ale především ve vysoké kvalitě dochovaného začlenění hradu a zámku v rámci širšího krajinného rámce.“ Při přípravě staveb a záměrů v území jsou mimo jiné stanoveny tyto podmínky: „Kontinuita…
