3.82 Krizové řízení - iniciativa, dobrovolnost, subsidiarita, decentralizace - jak je lze využít a dále rozvíjet
Ing. Pavel Večeřa
Krizové situace a jejich řešení
Od nepaměti nastávají v lidských dějinách krizové situace. Mohou to být povodně, sucha, epidemie, války, migrace. Jejich zásadním znakem bývá, že se na ně nelze předem připravit, nikdo neví, kdy přijdou, v jakém rozsahu, nikdo nemá pohotově připraveny nástroje k jejich řešení.
Takové situace jsou bezesporu zkouškou inteligence, pevné vůle, schopnosti analyzovat, rozhodovat a řešit problémy, ale také víry a naděje v pozitivní obrat událostí a um lidské společnosti. A nakonec jsou také zkouškou charakteru jednotlivců, ať jednají sami za sebe, za neziskové organizace, obce, města, kraje nebo celý stát.
Ano, může se stát, že i centrální autority států v úvodní fázi nastalé krize mohou selhávat, protože nikdo s takovou pohromou nepočítal. Nikdo nemá dostatečné informace o jejích příčinách, jejím rozsahu, dalším vývoji a o tom, jak ji vůbec řešit a jaké nástroje hledat a volit k jejímu odstranění.
Často se v prvních dnech krize ukáže, že lidská iniciativa, inteligence, originální nápady generované zdola od jednotlivců, občanské společnosti a neziskových organizací jsou tou nejrychlejší a nejlevnější cestou k řešení, aspoň těch nejzásadnějších a nejzávažnějších problémů. V posledních dnech se to ukázalo např. při šití roušek a jejich distribuci.
Obecně můžeme říci, že ve složité situaci, která pokrývá široké území je důležité partnerství centra (státu) a místní úrovně při zvládání problému, neboť někdy větší část problému je třeba přenechat k řešení dle principů decentralizace a subsidiarity v místě vzniku. Obec nebo obecně komunita může na základě informací o problému, znalosti místních aktérů a jejich schopností, dostupných místních zdrojů, zvládnout větší část problému sama a přenechat státním orgánům k řešení jen tu omezenou část problému, kde je nutná vysoká míra odbornosti - např. Očkování vakcínou v případě pandemie, trestní postih viníků aj.
Ale také v lesích zasažených kůrovcovou kalamitou pomáhají stovky dobrovolníků sázet nové, především listnaté stromy, které mohou být v dané lokalitě přirozenější než smrky, které tam byly uměle sázeny v posledních dvou staletích.
Organizace pomoci v krizových situacích
Předpokladem takového řešení, které uvolňuje místní potenciál, um a intelekt je úcta a důstojnost, kterou jednotlivcům za toto úsilí stát, kraje a obce vyjádří. A tato úcta by měla patřit také celé občanské společnosti a neziskovému sektoru, bez nich by nedošlo k tomu, aby se takoví aktivní a odvážní jednotlivci spojili a společně vykonali velký kus práce. Právě neziskové organizace hrají nezastupitelnou roli v tom, aby aktivní jedinci byli organizováni a udržovaly se mezi nimi sítě a kontakty, které vyrůstají z běžného života, běžné komunity mimo sítě profesní, rodinné a příbuzenské.
V organizaci místních aktivit samozřejmě důležitou roli hrají také radnice a obecní úřady, zosobněné panem starostou/paní starostkou. Ti také nedisponují nijak závratnými zdroji a nástroji pro krizové situace. Většina z nich má k dispozici jednotku dobrovolných hasičů, někdy i městskou policii. Často je však veškerá zátěž - v distribuci pomoci, ochranných prostředků, šíření aktuálních informací jen na samotném starostovi.
Ale prozíravý starosta, který si buduje po léta síť spolehlivých kamarádů a kompetentních osob ve věcech požární ochrany, první pomoci, sportovců, dokáže takovou těžkou hodinu nebo těžké týdny překonat. Ti často pocházejí z často opomíjených spolků jako dobrovolní hasiči, honební společenstvo, fotbalové TJ, Červený kříž. Lidé často nalézají ty, kteří jim mohou pomoci a jejichž dobrý charakter se prokáže právě v těžkých chvílích na často nečekaných místech.
Je silně neprozíravé a nevděčné ze strany některých čelných představitelů státu, že se o neziskových organizacích vyjadřují s despektem. Mylně bez osobní zkušenosti s prací v neziskové organizaci, která je ve většině případů dobrovolná, neplacená na úkor volného času, poškozují dobré jméno tisíců organizací, které často zachraňují životy, zdraví v těch nejtěžších situacích, na které často ani stát se svojí infrastrukturou a finančními zdroj nestačí nebo nemá vůli je řešit.
Využití best practice
Poté až krize pomine, bude dobré sepsat zkušenosti, jaké nápady byly nejvíce účinné, jaká byla osobní zkušenost těch, kdo s nimi přišli a jak je lze využít někdy příště, až přijde jiná krizová situace. Každá obec může takto aktualizovat svůj akční nebo krizový plán pro tyto situace. Ten může získat i podobu obecně závazného nařízení obce. Silné pozitivní příběhy je účelné předat výše, tj. i na úroveň krajů a státu, aby mohly být -dále využity pro legislativní návrhy nebo ocenění mimořádných zásluh a mimořádných hrdinů.
Stát, kraje a obce by dle svých možností měly dlouhodobě budovat strukturu neziskových organizací a občanské společnosti. Oceňovat jejich drobné zásluhy a projekty v dobách klidu a běžného provozu, protože na nich se jejich členové a pracovníci učí (často jde o mladé lidi, kteří v neziskové organizaci získají první pracovní a osobnostní zkušenosti) pracovat v týmu, řídit projekty, jednat s lidmi. Tím vzniká síť, která sílí v čase, s růstem zkušenosti jednotlivců roste i odolnost této sítě pro těžké - krizové - situace. Bez této sítě stát velmi oslabuje sám sebe, protože v krizích nebude mít po svém boku žádného silného partnera.
Ale neziskové organizace nejsou zapotřebí jen v krizových situacích i za běžného chodu státu a společnosti mohou být velmi přínosné, neboť mohou samy nalézat ty problémy ve společnosti, které politiky ani komerční sektor nezajímají, protože na nich…
