dnes je 2.7.2022

Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Evropské aspekty bytové politiky a její podpory

20.9.2011, Zdroj: Verlag Dashöfer

Evropské aspekty bytové politiky a její podpory

Bytová politika nepatří do agendy Evropské unie a je - podle tzv. principu subsidiarity („řešit problémy na místní úrovni, „lze-li to“) ponechána plně v kompetenci členských států EU. Nicméně evropský ekonomický a právní rámec do bytové politiky zprostředkovaně zasahuje, a to především v oblasti daňové, v oblasti pravidel veřejné podpory a v oblasti čerpání z evropských fondů.

Daň z přidané hodnoty

Pro opravy bytového fondu je možné uplatnit do konce roku 2010 sníženou sazbu DPH, což vyplývá z možnosti využít tzv. „p r áce s vysokým podílem lidské práce“ - a mezi ně mohla Česká republika zařadit i opravy bytů. Česká republika může tak, jako jakákoli jiná členská země EU, využít možnosti aplikace nižší sazby DPH na „bydlení stavěné v rámci sociální politiky státu“. Od ledna 2008 je za takové bydlení považována výstavba všech nových bytů, jejichž podlahová plocha nepřesáhne plošný stanovený novelou zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Bytem pro sociální bydlení se, podle § 48a tohoto zákona rozumí byt, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m 2. Celkovou podlahovou plochou bytu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností bytu, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu. Do celkové podlahové plochy bytu pro sociální bydlení se nezapočítává podíl na společných částech domu. Rodinným domem pro sociální bydlení se rozumí rodinný dům, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 350 m 2. Celkovou podlahovou plochou rodinného domu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností rodinného domu. Dále se za sociální bydlení považuje zařízení sociálních služeb poskytující pobytové služby podle zákona o sociálních službách, školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, střediska výchovné péče, internáty škol apod. Novela nab yla účinnosti dne 1. ledna 2008.

Veřejná podpora podle komunitárního práva

Dnem 1. května 2004 se stala Česká republika členem EU a z tohoto členství vyplývají některé závažné důsledky týkající se poskytování tzv. veřejné podpory, jíž se podle komunitárního práva rozumí každá podpora poskytovaná z prostředků „veřejného subjektu“ - tj. státu, krajů obcí, jimi zřízených institucí apod. Jedná se o podporu ve všech formách (daňové úlevy, státní záruky, dotace, zvýhodněné úvěry, prodej a pronájem nemovitostí za cenu nižší než tržní, prodej majetkových účastí za cenu nižší než tržní, hmotná podpora rekvalifikace zaměstnanců, odklad placení daně nebo úvěru, nákup za cenu vyšší než tržní apod.

Veřejná podpora je v zásadě zakázána (čl. 87 a 88 Smlouvy o založení Evropských společenství). Pro zvýšení právní jistoty poskytovatelů veřejných podpor je možné u Evropské komise; program nebo jednotlivou podporu tzv. notifikovat. V tomto procesu Evropská komise zkoumá, podle jakých pravidel či postupů lze event. podporu či program povolit, případně, jak ji povolit, na základě jakých blokových výjimek (upravených předpisy Evropské komise). Proces notifikace je upraven evropskými předpisy (Nařízení (EC) č. 659/1999 a Nařízení (EC) č. 794/2004. Roli centrálního koordinačního, poradenského, konzultačního a monitorovacího orgánu v oblasti veřejné podpory v České republice plní Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, a to podle zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje.

Všechny členské státy EU jsou povinny upozornit na novou podporu (s dostatečným časovým předstihem) a změny existující podpory předem a navrhovaná opatření mohou realizovat teprve poté, kdy Evropská komise přijme k danému případu příslušné rozhodnutí. Veřejná podpora realizovaná předtím, než Evropská komise vydá své rozhodnutí, je protiprávní (nezákonná podpora). Zákaz udělování podpory bez předchozího schválení Komise je absolutní a kategorický a jako takový představuje normu s přímou účinností, který je vymahatelný u národních soudů.

Hospodářská činnost dle evropského práva

Pojetí „podnikání“ podle evropského práva zahrnuje každý subjekt, který provozuje tzv. hospodářskou činnost, a to bez ohledu na právní postavení tohoto subjektu nebo způsobu jeho financování. Za hospodářskou činnost je podle judikátů tohoto soudu považován i pronájem nemovitosti nebo její části (bytu, nebytového prostoru), a to bez ohledu na výši nájemného - tzn. bez ohledu na to, zda je vybírané nájemné ziskové, neziskové (nákladové), nebo dokonce ztrátové. Subjektem provozujícím hospodářskou činnost je tedy každý subjekt pronajímající byty, ať se jedná o soukromou právnickou nebo fyzickou osobu, neziskový subjekt, subjekt obecně prospěšný, charitativní nebo subjekt z akademické sféry.

Pravidla

Evropská komise přijala určitá pravidla ve formě pokynů a sdělení, v nichž ustanovuje svůj postup při posuzování určitých typů horizontálních, sektorových a regionálních podpor, které spadají do tzv. „blokových výjimek“ pro účely posuzování slučitelnosti podpory nebo podpůrného programu s komunitárním právem. Tyto dokumenty však

 
Nahrávám...
Nahrávám...