Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 3. 2025
V prvním čtvrtletí roku 2025 hospodařily územní rozpočty s přebytkem ve výši 36,2 mld. Kč. Přestože saldo meziročně pokleslo téměř o polovinu, zůstává druhým nejvyšším výsledkem za poslední dekádu, což potvrzuje jejich dobrou finanční kondici. Tento vývoj probíhá v kontextu mírného oživení tuzemské ekonomiky po předchozím období zpomalení a postupného uvolňování měnové politiky.
Příjmy územních samospráv zůstávají silně závislé na daňových příjmech, které však v březnu meziročně klesly, a to zejména kvůli poklesu příjmů z DPPO. Oslabení zaznamenaly také nedaňové příjmy, což souvisí především s jednorázovým efektem výplat věřitelům Sberbank CZ v předchozím roce. V důsledku toho došlo k poklesu soběstačnosti rozpočtů, tedy podílu vlastních příjmů na celkových příjmech, a to zejména u krajů.
Na výdajové straně dochází k výraznému meziročnímu růstu. Ten je tažen zejména běžnými výdaji, mezi nimiž dominují transfery poskytované školám. Kapitálové výdaje rostou především díky investicím do vzdělávací a sportovní infrastruktury. Obce i kraje však stále vykazují výrazné přebytky, což naznačuje vysokou míru rozpočtové obezřetnosti a snahu o udržení rezerv. Tomu odpovídá i výrazný nárůst vkladů na bankovních účtech – obce měly na bankovních účtech (dále jen „BÚ“) vč. zřízených příspěvkových organizací (dále jen „PO“) ke konci března 2025 více než 430 mld. Kč.
V březnu 2025 byly výdaje územních rozpočtů ovlivněny výdaji souvisejícími s mimořádnými událostmi. Jednalo se především o výdaje na odstraňování škod způsobených povodněmi vyvolanými tlakovou níží Boris, které v roce 2025 činily 0,7 mld. Kč (od roku 2024 celkově 3,4 mld. Kč). Většina těchto výdajů byla kompenzována ze státního rozpočtu.
Celkově lze konstatovat, že přes meziroční pokles příjmů a zvýšené výdaje si územní rozpočty udržují zdravou finanční pozici. Díky relativně nízkému zadlužení a vysoké likviditě zůstávají dobře připravené čelit případným výzvám. Je důležité ale poznamenat, že obce mají ze zákona povinnost pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. To zahrnuje i investice do obecní infrastruktury, které jsou nezbytné pro zajištění kvalitního života obyvatel. Vzhledem k aktuálně nízkým úrokovým sazbám mají obce příležitost využít výhodného financování k realizaci potřebných investic, čímž naplní své zákonné povinnosti a zároveň podpoří místní ekonomický rozvoj.
Hospodaření územních rozpočtů
Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v březnu 2025 hospodařily s přebytkem rozpočtu 36,2 mld. Kč. Ačkoliv saldo hospodaření meziročně kleslo téměř o polovinu, stále se jednalo o druhý nejvyšší přebytek hospodaření (viz graf č. 1). Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak přebytek hospodaření dosáhl 17,3 mld. Kč a meziročně poklesl o 55,1 %, tj. o 21,3 mld. Kč.
Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření územních rozpočtů za leden až březen 2015 – 2025
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v březnu 2025 činily 222,5 mld. Kč a meziročně mírně klesly o 0,8 %, tj. o 1,7 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činí příjmy 151 mld. Kč. Vlastní příjmyi územních rozpočtů, které dosáhly 121,3 mld. Kč, zaznamenaly meziročně propad. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech2, také meziročně klesla a činila 80,3 %. Meziroční pokles vlastních příjmů je primárně způsoben poklesem nedaňových příjmů, které se snížily o 21,8 % (tj. o 5,3 mld. Kč), a to na 19 mld. Kč. Tento pokles je důsledkem nižších výplat věřitelům Sberbank CZ, které byly realizovány v předchozím roce, a poklesu příjmů z úroků. Daňové příjmy také meziročně klesly na 100,2 mld. Kč. Transfery přijaté územními rozpočty dosáhly 101,2 mld. Kč a zaznamenaly nárůst, což bylo způsobeno výlučně růstem neinvestičních transferů. Na počátku roku naopak meziročně klesly přijaté investiční transfery.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v březnu 2025 činily 186,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 21,3 %, tj. o 34,4 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 133,7 mld. Kč. Běžné výdaje dosáhly 162,5 mld. Kč (meziroční růst o 21 %, tj. o 28,2 mld. Kč), přičemž dominantní část těchto běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Za meziročním růstem běžných výdajů stojí zejména neinvestiční transfery základním školám. Kapitálové výdaje se v březnu meziročně navýšily (o 23 %, tj. o 4,5 mld. Kč) z důvodu investic do základních škol a sportovních zařízení ve vlastnictví obcí a činily 23,8 mld. Kč.
Hospodaření obcí
Obce v březnu 2025 hospodařily s přebytkem rozpočtu ve výši 16,3 mld. Kč, což představuje třetí nejvyšší výsledek hospodaření za poslední dekádu (viz graf č. 7). I přes meziroční pokles přebytku odráží tento vývoj stabilní finanční zdraví územních rozpočtů. Po očištění výsledku hospodaření obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činí saldo 12,4 mld. Kč. Z toho rozpočet hl. m. Prahy skončil v přebytku 11,2 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 34,4 mld. Kč a výdaji v hodnotě 23,2 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí činily 82,2 mld. Kč, výdaje 77,1 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 5,1 mld. Kč.
Graf č. 7: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření obcí za leden až březen 2015 – 2025
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí v březnu dosáhly 116,6 mld. Kč a meziročně se nepatrně zvýšily (o 0,1 %, tj. o 1,2 mld. Kč). Po očištění příjmů obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 107,8…
