Vláda schválila návrh novely zákona v oblasti památkové péče

Hlavním cílem novely je umožnit další fázi digitalizace, díky níž si budou moci příslušné úřady a instituce vyměňovat či sdílet potřebné údaje elektronicky, a upravit regulaci nakládání s archeologickými nálezy typicky učiněných při záchranných archeologických výzkumech, a to do doby jejich odevzdání kraji. Kraje nově dostanou také zákonnou možnost kontrolovat činnost oprávněných organizací působících na jejich území, resp. provádějících archeologické výzkumy na jejich území.

V katastru nemovitostí budou nově vidět údaje o památkové ochraně. Zaváděný způsob evidence v RÚIAN není nový, již se využívá u jiných typů ochran, jako např. u ochrany přírody, vymezení dobývacích prostor a vymezení ložiskových území. Navrhovaná úprava je opakovaně podporována Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, který je správcem základního registru RÚIAN a rovněž byla projednána s Národním památkovým ústavem, příspěvkovou organizací Ministerstva kultury, který vede Ústřední seznam kulturních památek České republiky.  

Druhou oblastí změny návrhu zákona o státní památkové péči je úprava regulace nakládání s archeologickými nálezy učiněnými při záchranných archeologických výzkumech, a to do doby jejich odevzdání kraji. Podle nové úpravy by mohl kraj jako vlastník archeologických nálezů svým nařízením upravit požadavky na zpracování a předání nálezů, tj. předpokládaný základní způsob ošetření movitých archeologických nálezů, způsob jejich evidence, a další. Nově by kraj měl mít rovněž zákonnou možnost kontrolovat činnost oprávněných organizací působících na jeho území, resp. provádějících archeologické výzkumy na jeho území. Novela dále také upravuje možnost odnětí oprávnění k provádění archeologických výzkumů.

Od prosince 2023 mohou klienti podat svou žádost o důchod (starobní, invalidní i pozůstalostní) prostřednictvím internetové služby ePortálu ČSSZ „Žádost o důchod online“, a to s využitím své elektronické identifikace. Součástí služby je informativní odhad výše starobního důchodu podle zvoleného data pro odchod do důchodu a také možnost doložit chybějící dokumenty. Po vyplnění a odeslání žádosti klienti obratem obdrží potvrzení o přijetí žádosti. Jedná se o další významný krok v digitalizaci celého úřadu. Více informací najdete ZDE.

Vláda schválila záměr Ministerstva financí zahájit proces spojení dvou státem vlastněných bankovních institucí. Po jeho dokončení se stávající samostatně fungující Česká exportní banka stane stoprocentní dceřinou společností Národní rozvojové banky.

Vládou odsouhlasená novela zákona o soudech a soudcích počítá se zrušením laických přísedících v soudních řízeních v pracovněprávních sporech v občanském soudním řízení a v trestním řízení před okresním soudem a ve vybraných trestních řízeních před krajským soudem v prvním stupni. Ministerstvo spravedlnosti tím chce jednak vyřešit problémy, které jsou s působením laických přísedících u soudních sporů spojeny, a jednak tím česká justice ušetří meziročně zhruba 8 milionů korun.

Úspory má přinést také schválená změna pravidel pro organizaci služebního úřadu. Nové nařízení vlády zvyšuje stanovený standardní minimální počet míst v organizačních útvarech služebních úřadů a ruší některé dosavadní výjimky z těchto pravidel. Tím dojde ke zjednodušení struktury státní správy, ke zvýšení efektivnosti jejího řízení a také k úsporám především na nejvíce placených místech představených a vedoucích pracovníků, jejichž počet se tímto krokem zredukuje.

Od příštího roku se také zvýší poplatky těžebních firem za dobývání některých surovin. Počítá s tím nové nařízení vlády, kterým se stanoví sazby úhrad z vydobytých nerostů. U povrchově dobývaného uhlí se úhrada zvýší o tři procenta, u ropy, zemního plynu, stavebních surovin, vysokoprocentního vápence a ostatních vápenců a cementářských surovin o dvě procenta, u drahých kamenů, sklářského a slévárenského písku a několika dalších komodit o jedno procento. Při zachování stávajícího objemu těžby by měl státní rozpočet získat navíc zhruba 64 milionů korun. Více v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Vláda Petra Fialy připravila od 1. ledna rekordní snížení počtu pracovních a služebních míst, která má stát k dispozici na ministerstvech a dalších státních úřadech a institucích. Ve srovnání s 31. prosincem 2023 dojde od Nového roku ke snížení tzv. systemizovaných míst o 2 636 míst, což činí 3,5 procenta z celkového počtu míst, která státní správa zřizuje. Z toho je 2 522 služebních míst podle zákona o státní službě a 114 pracovních míst podle zákoníku práce. Stát tímto krokem ušetří meziročně na platech bezmála 290 milionů korun.

Vláda schválila také další prodloužení dočasné ochrany hranic se Slovenskou republikou až do 3. ledna 2024 včetně. Protože toto prodloužení už překračuje maximální dobu stanovenou pro podobná opatření čl. 28 Schengenského hraničního kodexu, která vyprší 4. prosince, musí Česká republika o tomto kroku předem informovat ostatní členské státy a příslušné orgány Evropské unie, čímž dojde k iniciování případné konzultační procedur. K dalšímu prodloužení ochrany vnitřní hranice schengenského prostoru vláda přistoupila v zájmu ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti českých občanů kvůli přetrvávajícímu riziku zvýšené nelegální migrace přes české území v koordinaci se sousedními státy. Rozsah ochrany hranic zůstává v nezměněném režimu, který trvá od 4. října.

Kabinet schválil také návrh novely zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů. Současný zákon platí už dvanáct let a za tu dobu neprošel komplexnější novelizací. Novela má za cíl upravit už nevyhovující paragrafy, odstranit nejasnosti, nesystémovosti a nelogičnosti stávajícího zákona a také ho například sladit se zákonem o Policii ČR. Upřesňuje a adekvátně rozšiřuje některé pravomoci GIBS či zpřesňuje oblast kontroly činnosti inspekce.

Vláda schválila rovněž návrh novely zákona o státní památkové péči. Hlavním cílem novely je umožnit další fázi digitalizace, díky níž si budou moci příslušné úřady a instituce vyměňovat či sdílet potřebné údaje elektronicky, a upravit regulaci nakládání s archeologickými nálezy typicky učiněných při záchranných archeologických výzkumech, a to do doby jejich odevzdání kraji. Kraje nově dostanou také zákonnou možnost kontrolovat činnost oprávněných organizací působících na jejich území, resp. provádějících archeologické výzkumy na jejich území. Více v tiskové zprávě Ministerstva kultury na https://www.mkcr.cz/novinky-a-media-cs-4/5509cs-vlada-schvalila-navrh-novely-zakona-voblasti-pamatkove-pece-vkatastru-nemovitosti-budou-nove-videt-udaje-o-pamatkove-ochrane.

Kabinet se zabýval deseti kontrolními nálezy Nevyššího kontrolního úřadu, které se týkaly například vynaložených peněz na zavedení systému elektronických dálničních známek, hospodárnosti modernizace dálnice D1, vyplácení kompenzačního bonusu za covid-19 nebo financování záchrany a obnovy kulturních památek ze státního rozpočtu. Kontroloři zjistili vesměs jen dílčí nedostatky a dotčená ministerstva a další instituce přijala opatření k jejich nápravě.

 NahoruVláda souhlasila s poslaneckou novelou zákona o požární ochraně

Novela má upřesnit rozsah dokumentů, které posuzuje hasičský záchranný sbor při povolování staveb. Novela má podle předkladatelů napravit legislativní nedostatek vzniklý při schvalování novely stavebního zákona. Poslanci také navrhli, aby Sněmovna předlohu schválila zrychleně v prvním čtení.

Ministerstva vyslovila v připomínkovém řízení vesměs kladná stanoviska. "Nyní předložený návrh stanoví výčet stavební dokumentace, která podléhá výkonu státního požárního dozoru, a to v souladu s novým stavebním zákonem. Navrhované změny zákona o požární ochraně neztěžují žádným způsobem pozici stavebníků, ani nepředstavují komplikace pro výstavbu," uvedlo ministerstvo vnitra.

Předkladatelé uvádějí, že při přijímání nového stavebního zákona a souvisejících úprav zákonů se změnil i zákon o požární ochraně. Letos Sněmovna schvalovala novelu stavebního zákona, která odkládala účinnost některých změn a měnila úpravu stavební správy, a spolu s tím schvalovala i související změny v dalších zákonech. Podle předkladatelů však nastal legislativní omyl, protože změnový zákon zrušil i úpravu dokumentace a podkladů k postupům státního požárního dozoru v souladu se stavebním zákonem.

Návrh poslanců nemá za cíl změnu nebo rozšíření pravomocí Hasičského záchranného sboru České republiky a nepřesahuje ani nenarušuje oblast, kterou zákonodárce zamýšlel svěřit do kompetence tohoto orgánu, stojí v důvodové zprávě. Poslanci v ní také ujistili, že návrh nemá dopad na státní rozpočet.

 NahoruVýsledky jednání vlády 6. prosince 2023

1. Návrh nařízení vlády o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky

 NahoruVýsledky jednání vlády 29. listopadu 2023

 NahoruVýsledky jednání vlády…