Vláda schválila návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní

15.5.2024, Zdroj: Vláda

Vláda odsouhlasila návrhy novel zákonů o rozpočtovém určení daní, o sociálních službách nebo o nemocenském pojištění a také znění úplně nového zákona o Národní rozpočtové bance. A věnovala se i pomoci mrazy postiženým ovocnářům a dalšímu antibyrokratickému balíčku.

Více k novele zákona o rozpočtovém určení daní viz text Sdružení zásadně nesouhlasí se změnou zdroje dat o počtu obyvatel pro účely výpočtu podílu obcí.

Rychlejší výstavba nových jaderných bloků a také snazší povolovací procesy při zavádění malých modulárních reaktorů jsou hlavními body novely atomového zákona. Novela zkracuje a zjednodušuje povolovací procesy výstavby nových jaderných zdrojů a zavádí některé nové instituty, které přinášejí například vyšší míru právní jistoty v otázce regulatorních požadavků. „Všechno směřuje k tomu, aby při zachování veškerých bezpečnostních standardů byly povolovací procesy kratší a efektivnější,“ zdůraznil předseda vlády.

Vláda projednala také nový zákon o Národní rozvojové bance. Ta by měla být kvůli svému specifickému postavení – výkonu činnosti ve veřejném zájmu – vyňata z regulatorního rámce upravujícího činnost bank daného předpisy Evropské unie. Pravidla její činnosti tam, kde se odklánějí od obecného zákona o bankách, a tedy od činnosti komerčních bank, budou nastavena zvláštním zákonem. Stát bude moci například poskytnout záruky za některé dluhy Národní rozvojové banky, která tak získá snazší přístup k dalším finančním zdrojům ze zahraničí a ty bude možné využít na podporu projektů formou návratného úvěrového financování namísto současných státních dotací. Další informace v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda se zabývala již třetím antibyrokratickým balíčkem. Předchozí dva obsahovaly celkem 43 opatření, která měla za cíl zrušit zbytečná byrokratická nařízení a regulace. Třetí balíček se soustředí na tzv. samoreportovací povinnosti, které buď nedávají smysl, anebo je možné místo nich využít digitalizaci či elektronické nástroje.

Kabinet se zabýval také možnostmi, jak pomoci ovocnářům, školkařům či vinařům překlenout obtížné období, do kterého se dostali poté, co v některých oblastech až sto procent jejich budoucí úrody spálily dubnové dvoutýdenní mrazy. Česko již kvůli této přírodní pohromě požádalo Evropskou komisi o podporu z krizového balíčku EU ve výši 100 milionů eur, Ministerstvo zemědělství má také pro případnou kompenzaci části škod způsobených zemědělcům velmi nepříznivými klimatickými jevy notifikovaný Rámcový program pro řešení rizik a krizí v zemědělství, který byl aktuálně notifikován u Komise do konce roku 2028. Další možností je využít i provozních úvěrů prostřednictvím Podpůrného a garančního a rolnického fondu na podporu prostřednictvím snížení jistiny provozních úvěrů, poskytnutých komerčními finančními institucemi. Vláda se konkrétními formami pomoci bude ještě zabývat na některém z dalších jednání. Dále čtěte tiskovou zprávu Ministerstva zemědělství.

Vláda projednala rovněž návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní. Změny, které obsahuje, vycházejí z většinové shody v rámci Asociace krajů ČR a týkají se postupného navyšování alokace daňových podílů krajů na celostátním hrubém výnosu ze sdílených daní ze stávající hodnoty 9,76 % až na hodnotu 10,26 % s účinností k 1. lednu 2027. Změnit se má i způsob výpočtu, jakým se tyto peníze mezi jednotlivé kraje přidělují. Nový model nastavuje celkem osm objektivních kritérií s konkrétní percentuálně vahou na celkovou sumu. Výpočet se bude každý rok aktualizovat na základě konkrétních statistických údajů, jako je například počet obyvatel kraje, počet kilometrů krajských silnic nebo počet dětí, žáků a studentů škol zřizovaných krajem. Podrobnost v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Ministři a ministryně schválili také návrh novel zákonů o sociálních službách, o zdravotních službách a o veřejném zdravotním pojištění, jejichž cílem je umožnit poskytovatelům ve vybraných typech zařízení sociálních služeb poskytovat také tzv. sociálně-zdravotní služby, tedy kombinovat sociální službu se zdravotní službou. Zatímco sociální služby by byly nadále hrazeny jako dosud, zdravotní péči o klienty, kteří to potřebují, by hradily zdravotní pojišťovny. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

Vláda chce novelizovat také zákon o nemocenském pojištění. Hlavním cílem změn je další pokrok v digitalizaci souvisejících agend. Po vzoru již fungující e-neschopenky, která vede elektronicky veškerou agendu spojenou s dočasnou pracovní neschopností, by měla novela umožnit zdigitalizovat procesy u ostatních dávek nemocenského pojištění, tedy u peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného, u otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Návrh také právně zakotvuje vznik nového komplexního Integrovaného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí, který v sobě bude zahrnovat stávající jednotlivé informační systémy MPSV i ostatních resortních organizací. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kabinet projednal rovněž návrh novely veterinárního zákona a souvisejících právních norem, která reaguje na nové evropské předpisy a poznatky z praxe v oblastech veterinární hygieny, zdraví zvířat a kontroly dovozu, tranzitu a vývozu kontrolovaného zboží. Jednou z navržených změn je třeba v zákoně na ochranu zvířat proti týrání nová povinnost zavést kamerové systémy na jatkách jako prevence proti nevhodnému zacházení s poráženými zvířaty. Podrobnosti v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Na zasedání 30. 4. vláda schválila návrh důchodové reformy, předložený ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. Jejím hlavním cílem je zajistit solidní důchody vyplácené z průběžného systému nejen současným důchodcům, ale i příštím generacím. Součástí reformy je například navázání hranice odchodu do důchodu na věk dožití, ale i celá řada dalších významných změn, které podpoří především rodiny. Více informací najdete zde.

Vláda schválila rozvojový program státu pro realizaci záměru podpory bydlení, který má pomoci obcím zajistit vhodné pozemky pro výstavbu nájemních obecních bytů. Stát chce pomoci obcím s výstavbou cenově dostupného nájemního bydlení. Chce tak přispět k řešení problému se zhoršující se dostupností bydlení v Česku. Státní pozemkový úřad vytipoval vhodné pozemky ve vlastnictví státu, které by mohly být bezúplatně převedeny na obce právě pro účely bytové výstavby. Obecní samosprávy se budou muset zavázat pozemky dlouhodobě využít pro výstavbu dostupného bydlení s tím, že nebudou následně zprivatizovány a převedeny na jiné právnické či fyzické osoby. Tyto pozemky byly zařazeny do rozvojového programu státu. Dostupné bydlení je jednou z klíčových priorit vlády a je i jedním z bodů jejího programového prohlášení.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda Petra Fialy na schůzi ve středu 24. dubna 2024. Kabinet také schválil novelu zákona o emisních povolenkách, která řeší mimo jiné, kdo bude v Česku správcem výnosu z jejich dražeb, podpořil urychlení dvou klíčových opatření zvyšujících dohled nad legálními držiteli zbraní a odsouhlasil výměnu na postu ředitele Vojenského zpravodajství.

Vláda schválila postup, jakým budou v Česku vymezovány oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, tzv. akcelerační zóny. Bude zpracována a ve zkrácených lhůtách projednána příslušná aktualizace Politiky územního rozvoje České republiky z důvodu naléhavého veřejného zájmu a urychleny a zjednodušeny povolovací procesy pro tyto projekty.

Vymezení akceleračních zón považuje vláda za strategicky důležitý proces pro rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku, který vyžaduje úzkou spolupráci orgánů státní správy pod vedením Ministerstva průmyslu a obchodu v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem pro místní rozvoj a s krajskými a obecními samosprávami. Akcelerační zóny budou vymezovány tak, aby nedocházelo ke střetu s jinými významnými veřejnými zájmy, jako je ochrana přírody, ochrana kulturních památek, požadavky leteckého provozu a bezpečnost státu. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu nebo tisková zpráva Ministerstva životního prostředí.

Ministři a ministryně také odsouhlasili návrh novely zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, která z velké části převádí do českého práva nové evropské směrnice. Vláda se shodla na tom, že výnos z dražeb emisních povolenek bude do konce roku 2025 příjmem státního rozpočtu a od 1. ledna 2026 přejde až na zákonem stanovené výjimky do rozpočtu Státního fondu životního prostředí. Prostředky z emisních povolenek budou v souladu s evropskými předpisy využívány na financování opatření vedoucích ke zmírňování změny klimatu a řešení jeho dopadů. Dále čtěte tiskovou zprávu Ministerstva životního prostředí.

Vláda projednala také návrh zákona o digitálních financích, kterým chce do české legislativy převést dvě nařízení Evropské unie upravující zajištění digitální provozní odolnosti finančního sektoru a regulaci podnikání v oblasti nabízení kryptoaktiv veřejnosti a poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy. Podrobnosti v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Odsouhlasila také navýšení objemu finančních prostředků na služební příjmy policistů a hasičů, kteří zajišťovali ochranu a bezpečnost únorového MS v biatlonu v Novém Městě na Moravě a v květnu budou zajišťovat bezpečnostní opatření během MS v hokeji v Praze a Ostravě, a schválila novelu nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

 NahoruVláda získala povolení veřejné podpory výstavby nového bloku v Dukovanech

 NahoruVláda preventivně zvyšuje bezpečnostní opatření

Plošné zvýšení výkonu služby policie na celém území České republiky, adekvátní počet hlídek s balistickou ochranou, posílení pyrotechnické služby v Praze a Ostravě, intenzivnější silniční kontroly i revize vyhlašování stupňů ohrožení terorismem. Ministerstvo vnitra navrhlo preventivní zvýšení bezpečnostních opatření. Jde o reakci na doporučení odborníků, chystané akce na území ČR i na bezpečnostní situaci ve světě. 

Vláda na základě doporučení Společné zpravodajské skupiny preventivně zvyšuje vybraná bezpečnostní opatření. Zesílená i nově přijatá opatření reagují na současnou bezpečnostní situaci a plánované velké sportovní a společenské akce, které se u nás konají v následujících měsících. Opatření jsou přijatá v rámci platného prvního stupně ohrožení terorismem a budou trvat od 30. dubna do 30. září 2024. Poté ministr vnitra Vít Rakušan předloží vládě jejich vyhodnocení.

Mimo jiné dojde k plošnému zvýšení výkonu služby policie na celém území České republiky. „Přestože v tuto chvíli neexistují informace o přímém ohrožení Česka, preventivní opatření nesmíme s ohledem na bezpečnostní situaci ve světě a doporučení odborníků podcenit. Reagujeme i na to, že v příštích měsících se u nás uskuteční několik akcí masového charakteru,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan s tím, že Ministerstvo vnitra současně posoudí existující systém stupňů ohrožení terorismem, který platí od roku 2016, a pokud to bude nutné, navrhne jeho revizi.

Zvýšení výkonu policejní služby lze v souvislosti se schváleným materiálem očekávat u vybraných sportovních a společenských veřejných akcí, u budov ambasád a u vybraných institucí. V rámci bezpečnostních opatření dojde také k vyčlenění adekvátního počtu policejních hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi, a to u vytipovaných, zejména sportovních akcí v místech významných dopravních uzlů či na mezinárodních letištích.

Mezi další opatření spadají např. posílení pyrotechnické služby v Praze a Ostravě, zesílení silničních kontrol zaměřených na převoz zbraní či pyrotechniky i intenzivnější dohled nad dodržováním zákazu vjezdu nákladních vozidel do větších měst.

Bezpečnostní složky budou také věnovat zvýšenou pozornost radikalizaci v online prostředí a na sociálních sítích. Intenzivní komunikace a sdílení informací bude probíhat i mezi bezpečnostními složkami a místní samosprávou.

 NahoruVýsledky jednání vlády 15. května 2024

 NahoruVýsledky jednání vlády 7. května 2024

20. Informace pro vládu České republiky o dopadech výskytu letošních jarních mrazů na ovocné kultury, vinice a školkyčj. 339/24