dnes je 2.7.2022

Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Spotřebitelský úvěr

14.10.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.16
Spotřebitelský úvěr

Iva Jarolímová

Dne 1. prosince 2016 vstoupí v účinnost nový zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen "zákon o spotřebitelském úvěru" nebo "ZSpÚ"), který nahradí dosavadní zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 145/2010 Sb.").

Zákon o spotřebitelském úvěru představuje takřka novou právní úpravu v oblasti spotřebitelských úvěrů, neboť již samotné rozšíření obsahu zákona (nynější zákon č. 145/2010 Sb. čítající 29 ustanovení je nahrazen zákonem o 179 ustanoveních) naznačuje, že jde o razantní změnu v legislativní oblasti spotřebitelských úvěrů.

Návrh zákona přebírá transpoziční úpravu směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, která je obsažena v zákoně č. 145/2010 Sb. a transponuje směrnici 2014/17/EU o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010.

Záměrem zákona je především posílení pozice spotřebitelů na finančním trhu a zpřehlednění úvěrového trhu. Zda tento úkol byl splněn, ukáže až praxe.

V následujícím textu je, s ohledem na strukturu zákona, poukazováno na některé důležité změny a novinky související s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru.

Zákon o spotřebitelském úvěru je rozdělen do celkem 14 částí a obsahuje 5 příloh. Jak již vyplynulo z výše uvedeného, obsah a působnost nového zákona o spotřebitelském úvěru se značně rozšířily; účelem tohoto příspěvku je tedy především upozornit na nejdůležitější změny v oblasti spotřebitelských úvěrů. Systematika příspěvku se snaží korespondovat se systematikou nového zákona o spotřebitelském úvěru.

Obecná ustanovení

Ustanovení § 2 ZSpÚ definuje v souladu s terminologií občanského zákoníku a ve shodě s dosavadním zákonem č. 145/2010 Sb. jednak spotřebitelský úvěr a jednak spotřebitelský úvěr na bydlení jakožto zvláštní typ spotřebitelského úvěru – tj. zajištěný spotřebitelský úvěr nebo nezajištěný spotřebitelský úvěr určený k pořízení či výstavbě nemovitosti nebo úvěr ze stavebního spoření. Pořízení nemovitosti může být provedeno i nabytím družstevního podílu nebo nabytím účasti v jiné právnické osobě, jako jsou například společnost s ručením omezením nebo společnost akciová, v těch případech, kdy tyto společnosti mají obdobný účel jako bytové družstvo a nabytí účasti v nich slouží k získání práva užívání bytu nebo rodinného domu.

Spotřebitelský úvěr na bydlení je dle zákona o spotřebitelském úvěru považován za zvláštní typ spotřebitelského úvěru. Na rozdíl od předchozí právní úpravy, kdy byl spotřebitelský úvěr na bydlení vyloučen z působnosti zákona č. 145/2010 Sb., nově tato oblast rovněž spadá pod působnost zákona o spotřebitelském úvěru.

Definice spotřebitelského úvěru

Spotřebitelským úvěrem je ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru poskytnutí peněžních prostředků v podobě odložené platby, půjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby. Odloženou platbou je i nájem, pokud si může spotřebitel předmět nájmu na základě smlouvy odkoupit, nebo pouhé prodloužení splátkového kalendáře formou dodatku ke smlouvě, neboť se tím odkládá platba části dříve dohodnutých splátek spotřebitelského úvěru na pozdější dobu. Odloženou platbou ve smyslu spotřebitelského úvěru však není platba na fakturu, pokud není odložená splatnost faktury zpoplatněna a délka splatnosti není v rozporu s běžnou obchodní praxí.

Dalším prvkem definice spotřebitelského úvěru je jeho poskytnutí nebo zprostředkování spotřebiteli poskytovatelem nebo zprostředkovatelem. To znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr vždy, pokud je věřitelem ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, poskytovatel. Stejně tak se jedná o spotřebitelský úvěr, pokud v procesu úvěrování spotřebitele vystupuje jako prostředník zprostředkovatel.

Z definice spotřebitelského úvěru bylo na rozdíl od definice podle zákona č. 145/2010 Sb. vypuštěno “přislíbení“ finanční služby. V důvodové zprávě k zákonu č. 257/2016 Sb. je tato změna vysvětlena tím, že jde pouze o zohlednění definice pojmů zprostředkování poskytování, které pod pojmem "nabízení možnosti uzavřít smlouvu...“ v sobě zahrnují zde vypuštěné přislíbení.

Nově je zavedena definice tzv. poskytovatele. Poskytovatelem zákon o spotřebitelském úvěru rozumí toho, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Tato definice mění pojem věřitele dle zákona č. 145/2010 Sb., kdy za věřitele byla považována osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Zákon o spotřebitelském úvěru definuje věřitele rovněž, avšak jako poskytovatele nebo osobu, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Věřitel je nově definován takovým způsobem, aby pokryl i osobu, která pohledávku ze spotřebitelského úvěru nabyla od poskytovatele, neboť na věřitele se vztahují některé smluvní podmínky (např. vymáhání dluhu, omezení sankcí).

Zákon o spotřebitelském úvěru v ustanovení § 4 ZSpÚ vylučuje ze své působnosti úvěry financující transakce na kapitálovém trhu či úvěry poskytované tzv. zastavárnami. Zákon se rovněž nepoužije na poskytování informací a doporučení týkající se spotřebitelského úvěru v rámci výkonu činnosti advokáta nebo notáře a dále na poskytování informací a doporučení při výkonu činnosti insolvenčního správce nebo některých případů dluhového poradenství. Z působnosti zákona je rovněž vyloučeno příležitostné poskytování informací týkajících se spotřebitelského úvěru při výkonu jiné profesní činnosti a pouhé poskytování obecných informací o produktech spotřebitelského úvěru nebo obdobných informací o poskytovatelích či zprostředkovatelích za předpokladu, že účelem takové činnosti není napomáhat uzavření nebo plnění ze smlouvy o spotřebitelském úvěru.

Tato výjimka je podmíněna tím, že jde o příležitostné poskytování informací v rámci jiné profesní činnosti nebo poskytování obecných informací o úvěrech, jehož účelem není napomáhat k uzavření úvěrové smlouvy. Obecnými informacemi mohou být např. informace o jednotlivých druzích spotřebitelských úvěrů, jejich principech a vzájemných rozdílech.

Ustanovení § 5 a 6 ZSpÚ pak stanoví podmínky pro omezení působnosti zákona.

Osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr, osoby oprávněné zprostředkovávat spotřebitelský úvěr

Poskytovat spotřebitelský úvěr jako podnikatel jsou oprávněny pouze:

a) banka, zahraniční banka a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

b) spořitelní a úvěrní družstvo za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev,

c) platební instituce a zahraniční platební instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk,

d) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk,

e) instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk,

f) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk,

g) nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru za podmínek stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru.

Novou kategorií osob oprávněných k poskytování spotřebitelského úvěru jsou tzv. nebankovní poskytovatelé spotřebitelského úvěru. Těmi mohou být právnické osoby, které jsou oprávněny poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru. Oprávnění uděluje Česká národní banka ve správním řízení a na základě žádosti.

Povolení k činnosti již neudělují živnostenské úřady, ale ČNB, která současně dohlíží nad plněním povinností podle zákona. Obdobně jako tomu je u jiných subjektů podnikajících na kapitálovém trhu, nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru musí být zapsán do příslušného registru, přičemž může začít provozovat činnost až poté, co je do registru zapsán.

V přechodném ustanovení § 173 ZSpÚ je stanoveno, že kontrolu nad osobami oprávněnými poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na základě živnostenského oprávnění získaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává Česká obchodní inspekce do doby, než Česká národní banka rozhodne o udělení oprávnění k činnosti podle tohoto zákona, nejdéle však po dobu 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Správní řízení o žádosti je vedeno na základě zákona o spotřebitelském úvěru a rovněž i podpůrně na základě zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Zákon o spotřebitelském úvěru obsahuje v některých ohledech odlišnosti, jako jsou například delší lhůta pro rozhodnutí o žádosti (4měsíční lhůta na rozdíl od maximálně 30denní dle správního řádu), či nevyhotovení "kladného rozhodnutí" v případě udělení oprávnění k činnosti, ale vznik oprávnění na základě zápisu registru (zákon určuje okamžik nabytí právní moci rozhodnutí dnem zápisu do registru).

Za osoby oprávněné zprostředkovávat spotřebitelský úvěr zákon považuje samostatného zprostředkovatele, vázaného zástupce, zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru nebo zahraničního zprostředkovatele. Povolení k činnosti samostatného zprostředkovatele uděluje opět Česká národní banka, a to na základě žádosti v rámci správního řízení.

Samostatný zprostředkovatel provozuje svoji činnost svým jménem a na vlastní účet, a to buďto na základě smlouvy uzavřené s poskytovatelem, nebo na základě smlouvy uzavřené se spotřebitelem.

Vázaný zástupce

Vázaný zástupce provozuje svoji činnost výhradně jménem a na účet zastoupené osoby, která za činnost vázaného zástupce nese plnou a bezpodmínečnou odpovědnost. Vázaný zástupce provozuje svoji činnost pouze pro jednu zastoupenou osobu.

Vázaný zástupce nepodává žádost o zápis, ale jeho zastoupený ČNB oznamuje, jaké osoby chce do registru zapsat. Tento zastoupený je také odpovědný za správnost a úplnost údajů uvedených v oznámení a za ověření splnění podmínek, které zákon stanoví pro provozování činnosti vázaného zástupce. ČNB nezkoumá splnění těchto podmínek – na rozdíl od správního řízení o udělení oprávnění k provozování činnosti samostatného zprostředkovatele ČNB pouze ztotožní zapisovanou osobu s údaji v základním registru a poté osobu zapíše. Není zde tedy žádné správní rozhodnutí, a neprobíhá zde tak žádné správní řízení.

Zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru se rozumí ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat vázaný spotřebitelský úvěr určený k financování jím prodávaného zboží nebo jím poskytované služby na základě zápisu zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného do registru. Zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru zprostředkovává spotřebitelský úvěr výhradně na základě smlouvy uzavřené v písemné formě se zastoupeným.

Zprostředkovatel

 
Nahrávám...
Nahrávám...