dnes je 2.7.2022

Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Sídlo a provozovna

26.5.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

11.5.1
Sídlo a provozovna

Mgr. Marek Zeman

Podnikatelské počátky jsou vždy složité, a to i s ohledem na množství nových informací a pojmů, ve kterých se musí nově podnikající osoba zorientovat. Jedněmi z takových pojmů, se kterými se podnikatel musí seznámit, je sídlo a provozovna.

Sídlo podnikatele

Sídlem podnikatele se obecně rozumí místo, odkud podnikatel skutečně řídí svou podnikatelskou činnost, tedy místo, kde zpravidla přijímá zásadní rozhodnutí týkající se jeho podnikatelské činnosti, kde uzavírá smlouvy, kam jsou mu doručovány zásilky atp. Sídlo je vedle obchodní firmy podnikatele druhým základním identifikačním prvkem podnikatele.

V důsledku přijetí nového občanského zákoníku došlo ke sjednocení terminologie tak, že nyní o sídle hovoříme u fyzických i u právnických osob. Do té doby se tato místa terminologicky rozlišovala tak, že pojem sídlo se používal pouze v souvislosti s právnickými osobami, zatímco osoby fyzické měly místo podnikání.

Pokud je podnikatel zapsán ve veřejném rejstříku (například živnostenském nebo obchodním rejstříku), pak se má za to, že jeho sídlem je adresa jeho sídla zapsaná v příslušném rejstříku. Nezapisuje-li se podnikatel do veřejného rejstříku, pak jeho sídlem je místo, kde má hlavní obchodní závod, nebo místo, kde má bydliště.

Konkrétní adresa sídla hraje v podnikatelském životě zásadní roli, neboť je určujícím faktorem ohledně místní příslušnosti soudů a správních orgánů. Nový občanský zákoník stanoví, že sídlo podnikatele je místo, kde dochází ke splnění dlužníkova nepeněžitého dluhu, a kde věřitel plní svůj peněžitý dluh, nedohodnou-li se smluvní strany jinak.

Sídlo může mít podnikatel pouze jedno. Konkrétní místo a adresa sídla záleží zpravidla pouze na rozhodnutí podnikatele. Při volbě adresy sídla není podnikatel nijak zásadně omezován – sídlo může být umístěno i v bytě, pokud to nenaruší klid a pořádek v domě. Podnikatel však na druhou stranu není oprávněn umístit své sídlo kamkoliv si usmyslí, neboť k umístění sídla je potřeba souhlasu majitele konkrétních prostor (domu, bytu, kanceláře atp.), případně jiné osoby, která je zmocněna takový souhlas udělit. Písemný souhlas s umístěním sídla v konkrétních prostorách je přitom povinně předkládaným dokumentem při získávání živnostenského oprávnění, a v případě zápisu podnikatele–právnické osoby se povinně dokládá k návrhu na zápis do veřejného rejstříku; výjimku z povinnosti předložit souhlas s umístěním sídla tvoří situace, kdy podnikatel má místo umístěno v nemovitosti v jeho vlastnictví.

Pokud jde o podnikatele–právnickou osobu, je jméno obce, na jejímž území bude umístěno sídlo podnikatele, povinnou náležitostí zakladatelského právního jednání. Pro úplnost uvádíme, že není nezbytné do zakladatelského právního jednání psát přesnou adresu sídla, ale postačí jen jméno obce – důvodem je to, aby v případě stěhování společnosti do jiných obchodních prostor ve stejné obci podnikatel nemusel měnit své stanovy, což by znamenalo nežádoucí a zbytečnou finanční a administrativní zátěž.

Zapsané sídlo a skutečné sídlo

Jak plyne z výše uvedeného, je potřeba rozlišovat mezi sídlem, kde dochází k řízení podnikatelské činnosti, a adresou sídla, jak je zapsána ve veřejném rejstříku, neboť se nutně nemusí jednat o ta samá místa.

Jak je uvedeno výše, místo (adresa) sídla se zapisuje do příslušného veřejného rejstříku – o takovém místě pak hovoříme jako o zapsaném sídlu. Jedná se o sídlo ve formálním smyslu bez ohledu na

 
Nahrávám...
Nahrávám...