Oznamovatelé protiprávního jednání asi budou ze zákona, který žádá EU, chráněni před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Norma se má týkat nejen oznámení trestných činů, ale i závažných přestupků s horní hranicí postihu nejméně 100.000 korun. Senát dnes přijetí zákona umožnil. Sice jej neschválil, ale ani neodmítl a neupravil. Zákon tak dostane k posouzení prezident uplynutím měsíční lhůty, kterou horní parlamentní komora na projednávání zákonů má a která končí shodou okolností dnešním dnem.
Senátorka Hana Kordová Marvanová (za ODS) požadovala s pirátským senátorem Lukášem Wagenknechtem rozšíření zákona na anonymní oznámení ve státní správě, což ve Sněmovně neúspěšně prosazovali Piráti. Absenci této úpravy už dříve označila za nedostatek zákona protikorupční iniciativa Rekonstrukce státu. "Pro mnohé zaměstnance to bude stále překážka, kvůli které nemusí oznámení učinit," přidal se ke kritice advokát Jiří Hradský z brněnské advokátní kanceláře Sedlakova Legal.
Senátorka s Petrem Fialou z klubu KDU-ČSL neprosadila ani zpřesnění podpořené ústavně-právním výborem, podle něhož by evidenci oznamovatelů nemusely zavádět obce do 10.000 obyvatel. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) to slíbil vyřešit ministerským předpisem. Dostatek hlasů nezískal ani návrh Kordové Marvanové, aby souběžné novely nerušily vládní nařízení o ochraně oznamovatelů ve státní správě.
Senátorka Daniela Kovářová (nezávislá) neúspěšně navrhovala zákon zamítnout kvůli tomu, že podporuje udavače a podle České advokátní komory jde nad požadavky unijní směrnice. Kordová Marvanová kvůli tomu obvinila Kovářovou z šíření lží. Kovářová se poté bez úspěchu dožadovala omluvy od Kordové Marvanové. Ta argumentovala stanoviskem ministerstva spravedlnosti, podle něhož je zákon přijímán v minimalistické verzi, kterou evropská směrnice vyžaduje. Podpořila ji pirátská senátorka Adéla Šípová, podle níž Česká advokátní komora sleduje především zájmy svých klientů, jichž by se oznámení protiprávního jednání mohla týkat.
Ochrana se podle zákona nemá týkat jen oznamovatele, ale také osob blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení. "Cílem navrhované právní úpravy ochrany oznamovatelů je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů," uvedla vláda.
Zákon by měl ochránit zejména oznamovatele například před propuštěním, snížením mzdy, uložením kárného opatření, přeložením na jiné místo, změnou rozvržení pracovní doby a před zásahy do práva na ochranu osobnosti. Za odvetná opatření by hrozila až milionová pokuta. Naopak za vědomě nepravdivé oznámení by mohl dostat jeho strůjce postih do 50.000 korun.
Veřejné instituce včetně obcí nad 10.000 obyvatel a společností aspoň s 50 zaměstnanci budou muset podle návrhu zákona stanovit pracovníka, který bude agendu oznámení spravovat. Některé subjekty by mohly vnitřní oznamovací systém sdílet. Další oznámení bude shromažďovat a posuzovat nově vzniklý odbor na ministerstvu spravedlnosti. Ministerstvo by také poskytovalo poradenství zaměstnavatelům, možným oznamovatelům i veřejnosti a školicí odbornou podporu.
V případě, že bude zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů v červnu, budou muset podle Hradského všichni zaměstnavatelé s 250 zaměstnanci a výše implementovat nové procesy do 1. srpna, stejně jako veřejní zadavatelé a obce, jichž se zákon týká. U…
