Podpůrné programy krajů

Podpůrné programy krajů

Program rozvoje kraje

Kraj jako samosprávné společenství občanů definované především zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších novel, zpracovává v rámci samostatné působnosti (§ 14 zákona) program rozvoje kraje. Přesně řečeno (§ 35, odst. 2, písm. d) zákona), zastupitelstvo kraje by mělo koordinovat rozvoj územního obvodu kraje, schvalovat programy rozvoje územního obvodu kraje podle zvláštních zákonů, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění.

V této souvislosti nutno zmínit také § 9 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších novel, ve kterém se uvádí, že program rozvoje územního obvodu kraje obsahuje zejména:

 

a. analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry rozvoje,

b. vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje spolu s uvedením oblastí, na něž má být podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření,

c. úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky, vzdělávání a dalších odvětví v jeho samostatné působnosti.

Z předchozího je zřejmé, že kraj musí mít k dispozici strategický dokument, zkráceně většinou nazývaný program rozvoje kraje, který musí mít jednak analytickou část a dále pak strategickou operační část, která v určité hierarchii popisuje aktivity směřující k rozvoji kraje.

Předpokládá-li tedy jakýkoliv subjekt, že bude pro své aktivity potřebovat vyjádření kraje k žádosti o některou z forem finanční podpory, musí jeho aktivita odpovídat prioritám, opatřením, cílům a aktivitám programu rozvoje kraje.

Strategická operační část programu rozvoje kraje

Strategická operační část se člení zpravidla na:

 

- priority, které se jemněji člení na

- opatření.

Dále se uvádějí:

 

- specifické cíle opatření a

- aktivity naplňující opatření.

Priority vymezují oblasti rozvoje, na které se chce kraj zaměřit. Jako příklad lze uvést následující názvy priorit:

A: Ekonomický rozvoj, podpora podnikání,

B: Lidské zdroje,

C: Rozvoj infrastruktury,

D: Trvale udržitelný rozvoj venkova a životní prostředí.

Opatření rozvádějí jednotlivé priority. Jako příklad lze uvést opatření v prioritě C:

C.1 Dopravní obslužnost,

C.2 Dopravní infrastruktura a napojení na evropskou dopravní síť,

C.3 Energetické a informační sítě, veřejné vodovody a kanalizace.

Specifické cíle opatření podrobněji určují zaměření opatření; např. opatření C.3 může mít následující specifické cíle:

C.3.1. Rozšíření dostupnosti inženýrských sítí pro obyvatele kraje,

C.3.2. Zvýšení podílu čisté energie v podnikatelské sféře,

C.3.3. Rozvoj v oblasti alternativních zdrojů energie,

C.3.4. Výstavba kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) ve větších obcích a ve vodohospodářsky významných oblastech,

C.3.5. Zlepšování vodohospodářské situace venkovských sídel.

Aktivity naplňující opatření jsou podkladem pro implementaci programu rozvoje kraje a tedy i pro financování a přípravu rozpočtu na jednotlivá období. Jako příklad lze opět uvést výčet aktivit k opatření C.3. (v závorkách jsou uvedeny symboly specifických cílů):

c.3.1. Zpracování územní energetické koncepce (C.3.2.),

c.3.2. Posouzení sítě plynovodů ve spolupráci se správcem sítě (C.3.1.),

c.3.3. Posouzení stávajících rozvodů elektřiny ve spolupráci se správcem sítě (C.3.2., C.3.3.),

c.3.4. Zpracování programů rozvoje vodovodů a kanalizací (C.3.4.),

c.3.5. Výstavba kanalizačních sítí zakončených ČOV (C.3.5.),

c.3.6. Výstavba vodovodů včetně dobudování existujících sítí (C.3.4.),

c.3.7. Výstavba kanalizací a ČOV v menších obcích (C.3.5.),

c.3.8. Podpora rozvoje ostatních inženýrských sítí (C.3.1.).

Jsou-li tedy ve strategické operační části programu rozvoje kraje aktivity takto vymezeny, je to i zároveň důležitá informace pro všechny potencionální zpracovatele projektů k rozvoji kraje směřujících.

Implementace programu rozvoje kraje

Implementací se rozumí praktické naplňování stanovených cílů popsaných ve strategickém dokumentu - v tomto případě v programu rozvoje kraje. Naplňování těchto cílů nelze samozřejmě zajistit pouze verbální výzvou směřovanou k subjektům kraje. Nejčastěji používanou metodou je vyčlenění veřejných finančních prostředků, v našem případě finančních prostředků z rozpočtu kraje a jejich promyšlené směřování k takovým aktivitám, které jsou v souladu se strategickým dokumentem.

Druhy finančních podpor, finanční podpůrné programy, samostatné projekty

Nejčastější formou je dotace. Jedná se o nevratnou finanční podporu zpravidla účelově podmíněnou.

Kraj však může poskytnout i návratnou finanční výpomoc, zpravidla bezúročnou půjčku. Návratnou finanční výpomocí může být i výhodně úročený úvěr. V těchto případech administruje úvěr zpravidla peněžní ústav. Rozdíl mezi zvýhodněným úrokem a úrokem komerčním pak hradí kraj ze svého rozpočtu.

O úmyslu financovat určité aktivity programu rozvoje kraje informuje kraj veřejnost vyhlášením finančního podpůrného programu (často se označuje jako grantový program). Takovýto finanční program stanoví formu, ekonomické podmínky a zaměření podpory v souladu s programem rozvoje kraje. Finanční program má vlastně charakter veřejného výběrového řízení, ve kterém má předem stanovený okruh žadatelů stejné podmínky k předložení žádosti o podporu.

Je samozřejmé, že vypsané finanční programy nemohou vždy vystihnout veškeré potřeby kraje, neboť existují i potřeby natolik výjimečné, že jsou vyjádřeny jedinečnými samostatnými projekty. Jinými slovy jde vždy o významný projekt realizovaný na území kraje, který nezapadá do vyhlášených finančních programů. Samostatný projekt projednávají orgány kraje ve zvláštním režimu.

Návrh samostatného projektu obsahuje vždy následující informace:

 

a. název projektu,

b. cíl projektu,

c. identifikace cíle projektu s opatřeními a specifickými cíli opatření programu rozvoje kraje,

d. popis a rozsah projektu,

e. prokázání jedinečnosti projektu v rámci kraje,

f. celkový objem finančních prostředků potřebných k realizaci projektu,

g. prokazatelné využití finančních prostředků ve prospěch rozvoje kraje,

h. připravenost a realizovatelnost projektu,

i. návrh formy podpory a financování, stanovení finančního podílu žadatele, zajištění požadovaných finančních prostředků,

j. doklady o způsobilosti žadatele a jeho schopnosti akci spolufinancovat a realizovat.

Potenciální příjemci podpory

Program rozvoje kraje mohou naplňovat svými projekty:

 

- obce (města), které jsou přirozeným partnerem krajské samosprávy,

- dobrovolné svazky obcí ve smyslu § 49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších novel,

- obce, které ke splnění konkrétního úkolu ve smyslu § 48 zmíněného zákona uzavřely smlouvu (plynofikace, vodovody, kanalizace, atp.),

- veřejně prospěšné společnosti a neziskové organizace,

- právnické osoby založené obcí nebo více obcemi podle obchodního zákoníku,

- podnikatelé ve smyslu obchodního zákoníku.

V posledních dvou případech však je vždy zapotřebí zvážit, zda nebudou porušena pravidla Evropského společenství platná pro podporu podnikatelských subjektů.

Spolufinancování

Spolufinancování je zásadní požadavek všech tvůrců finančních podpůrných programů, podpůrné programy kraje nevyjímaje. Důvod je zřejmý: Pokud se žadatel o podporu finančně nepodílí na realizaci akce, jeho odpovědnost i kvalita realizace značně klesá.

Otázkou tedy zůstává míra spolufinancování. Míra spolufinancování ze strany kraje je předem stanovena při vyhlašování finančního podpůrného programu jako maximální možná hodnota - např. 75 % z přijatelných výdajů. Vyhlašovatel tak předurčuje minimální finanční účast žadatele včetně jeho partnerů nutnou k realizaci projektu (v našem příkladu tedy 25 % přijatelných výdajů + ostatní výdaje nutné k realizaci).

Struktura vyhlášeného finančního podpůrného programu

Vyhlášení má obvykle následující strukturu:

 

a. název programu,

b. odkaz na opatření a specifický cíl opatření programu rozvoje kraje,

c. cíl programu,

d. popis a rozsah programu, v této části se podrobněji popisuje zaměření programu a tím se i vymezuje okruh projektů, které přicházejí v úvahu;

e. okruh žadatelů o podporu (viz Potenciální příjemci podpory),

f. typ podpory, v programu musí být přesně specifikován druh finanční podpory, u návratných finančních výpomocí pak podmínky poskytnutí a návratnosti;

g. lokalizace projektů, v této části se přesně stanovuje katastrální území, na kterém mohou být projekty realizovány. Často se vymezuje území jako území celého kraje;

h. přijatelné a nepřijatelné výdaje, přijatelné výdaje jsou v zásadě takové, které jsou nezbytně nutné pro realizaci projektu v daném programu. Tvůrce programu je tedy musí určit tak, aby odpovídaly cíli a charakteru programu. Někdy se vymezují pouze nepřijatelné výdaje, např. DPH, o jejíž vrácení může příjemce zpětně požádat, opatření pro možné budoucí ztráty nebo dluhy, nákupy pozemků nebo budov, dary, ceny, kapesné apod.;

i. základní a specifická kritéria pro posuzování projektů při výběru a závěrečném hodnocení, žadatel by měl předem vědět, jakými kritérii se při posuzování projektů bude hodnotící orgán řídit. Mezi základní kritéria patří např. soulad předloženého projektu s vyhlášeným cílem, rozsah působnosti projektu (krajská nebo jen místní), ekonomické využití vlastních prostředků nebo podíl vlastních zdrojů. Jako specifické kritérium může být např. stanoven soulad se strategickými dokumenty žadatele. U všech kritérií se v programu uvádí tzv. váha, která má pak vliv na výpočet bodového ohodnocení projektů;

j. minimální a maximální výše podpory, tyto údaje se stanovují zpravidla proto, aby se vyloučily neúměrně malé projekty a na druhé straně se stanovila horní hranice podpory, neboť objem finančních prostředků bývá většinou omezen;

k. stanovení podílu příjemce podpory na realizaci projektu, jak bylo uvedeno výše, ve velké většině případů se předpokládá spolufinancování žadatele;

l. platební podmínky, v programu se uvádějí platební podmínky podpory, tj. např. počet splátek v průběhu realizace projektu, termíny splátek od podepsání smlouvy atp. Žadatel tedy musí předem přesně vědět v jakém čase a za jakých podmínek bude podpora vyplacena;

m. časový harmonogram realizace programu, každý program má vymezeno časové období, ve kterém by se měly projekty realizovat tak, aby měly dostatečnou účinnost z hlediska rozvoje…