Podpory EU v oblasti zemědělství

Podpory EU v oblasti zemědělství

Systém evropských i národních veřejných dotací v zemědělství, který bude fungovat během období let 2007 - 2013, bude v zásadě reagovat na dosavadní postupný reformní vývoj Společné zemědělské politiky EU. Hlavním cílem těchto kroků je směřování evropské agrární politiky k celoplošnému produkčnímu zemědělství, které musí být konkurenceschopné v produkci soukromého zboží a zároveň šetrné k životnímu prostředí. Těmito aspekty by měla být zajištěna konkurenceschopnost evropských zemědělců v celosvětovém měřítku zejména s ohledem na jednání v rámci WTO. V období 2007 - 2013 budou i nadále zesilovat tendence určené k prohloubení systému fungování a dalšímu provázání zemědělského sektoru s rozvojem celého venkovského prostoru.

Společná zemědělská politika EU dnes představuje sadu politik zaměřených nejen na zvyšování zemědělských příjmů v EU, ale i na problematiku venkova v její nezemědělské perspektivě. Výdaje v rámci SZP EU tvoří necelou polovinu rozpočtu EU, ale zemědělci stále opouštějí půdy, stěhují se do městských oblastí a venkovské oblasti se vylidňují. V rámci reformních kroků je zaváděn princip modulace, který vyjadřuje hlavní filozofický trend reformy SZP EU ve smyslu postupného převodu prostředků z prvního pilíře (týká se přímých plateb) do druhého pilíře, tj. životního prostředí, rozvoje venkova a bezpečnosti potravin. Zatímco se první pilíř soustředí na zajištění základny stabilního příjmu zemědělců, kteří jinak mohou vyrábět svobodně podle poptávky na trhu, podporuje druhý pilíř zemědělství v plnění jeho funkce v životním prostředí a na venkově jakožto poskytovatele veřejných statků a přispívá k rozvoji venkova.

V období let 2007 - 2013 budou figurovat v ČR tři hlavní zdroje financování zemědělské a venkovské politiky. Jedná se především o nárokové platby v rámci Evropského zemědělského garančního fondu (EAGF ¹⁾), Evropský rybářský fond (EFF ²⁾) a nové možnosti v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD ³⁾) . Hlavní změnou v programování problematiky rozvoje venkova je v tom, že EAFRD není ani částí nebo součástí strukturálních fondů. EAFRD, EAGF a EFF je možné koncipovat a realizovat jako jeden velký celek. Navíc se v EU jedná o navýšení prostředků na rozvoj venkova ze zdrojů hospodářské a sociální soudržnosti, ovšem vývoj z hlediska faktického rozvoje venkova nemusí být zcela pozitivní. Každopádně bude EAFRD nejdůležitějším finančním nástrojem podpory komplexního rozvoje venkova pro všechny členské země EU v období 2007 - 2013 (podrobněji k tomuto fondu - viz část „Charakteristika Programu rozvoje venkova“).

Tato nová struktura nově koncipovaných fondů plně odráží reformu SZP EU. Česká republika musela pečlivě vyhodnotit tyto tendence při sestavování jednotlivých programových dokumentů a to i v kontextu finanční perspektivy EU na celé období 2007 - 2013. Rozvoj venkova, tak jak se o něm hovoří v poslední době, by se měl stát v programovacím období 2007 - 2013 významnou součástí Společné zemědělské politiky EU (dále jen SZP EU) - stejně jako problematika rybolovu. Tímto procesem budou v podstatě potvrzeny následující dva fakty:

- posílí se princip modulace, který hovoří o postupném přesunu finančních prostředků z I. pilíře do II. pilíře SZP EU (tj. rozvoj venkova) ⁴⁾ ,

- dojde k vyčlenění problematiky rozvoje venkova z politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU (tj. ze sekce strukturálních fondů).

Venkovský rozvoj se stal druhým pilířem SZP EU teprve na konci 90. let prostřednictvím schválení Agendy 2000, která mj. ustavila podmínky pro koncipování komplexní a konzistentní politiky rozvoje venkova. Reformy SZP EU sice nepostupují nijak velmi rychle, přesto se již dnes musí hledat rovnováha mezi oběma zmíněnými pilíři.

Schéma č. 1 - Rovnováha mezi pilíři SZP EU

Zdroj: New Perspectives for EU rural development, European Communities, 2004

Tímto postupem by tedy mělo dojít k výraznému posunu v politice rozvoje venkova ve smyslu jednotného financování (v rámci jednoho fondu) a programování, což by mělo přinést hlavní zjednodušení ve srovnání se současnou situací. I přes zmíněná fakta je nezbytné mít na paměti, že strukturální fondy stále budou zaměřeny mj. také na synergii mezi urbanizovanými a venkovskými oblastmi prostřednictvím podpory networkingu mezi městskými oblastmi a venkovem, a také propojenosti ekonomických aktivit malých sídel ve venkovských oblastech. ⁵⁾

Systém fungování I. pilíře SZP EU v období 2007 - 2013

Zásadní reforma SZP EU schválená v červnu 2003 začala být členskými státy implementována od roku 2005. Tento způsob nabídl zemědělcům možnost svobodně produkovat dle poptávky na trhu, čímž bylo zabezpečeno vyplácení dotací nezávisle na objemu produkce. Tyto nové „jednotné platby na farmu“ (SPS ⁶⁾) budou bezprostředně provázány s dodržováním norem na ochranu životního prostředí, bezpečnosti potravin a dobrého zacházení se…