dnes je 11.8.2022

Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Podnikání žen na mateřské dovolené

26.5.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

11.8
Podnikání žen na mateřské dovolené

Mgr. Marek Zeman

První měsíce po narození potomka jsou zpravidla finančně velmi náročné, a i když matce obvykle náleží peněžité pomoc v mateřství, bývá každý další příjem navíc vítaným přilepšením k rodinnému rozpočtu. Ženy–podnikatelky, které mají v plánu mít rodinu, proto často řeší, zda je možné v jejich podnikání pokračovat i na mateřské dovolené, a případně za jakých podmínek. Je tedy potřeba se zabývat otázkou, za jakých podmínek je možné skloubit jejich podnikatelskou činnost a mateřskou dovolenou, respektive zda je možné podnikat a současně pobírat peněžitou pomoc v mateřství. Z pohledu zachování nároku na peněžitou pomoc v mateřství je třeba se rovněž zabývat otázkou, zda a za jakých podmínek je možné, aby matka v průběhu mateřské dovolené začala podnikat.

Mateřská dovolená

Pojem mateřská dovolená zákon nezná, jedná se o obecně vžité označení tzv. podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství, tedy doby, po kterou je matce prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení vyplácena peněžitá pomoc v mateřství. Za určitých situací je možné, aby peněžitou pomoc v mateřství pobírala i osoba odlišná od matky dítěte, nicméně tato problematika není předmětem tohoto článku.

U matky, která porodila jedno dítě, činí délka podpůrčí doby 28 týdnů, zatímco v případě porodu dvou a více dětí podpůrčí doba činí 37 týdnů (za podmínky, že pojištěnka následně také o dvě a více dětí nadále pečuje).

Podpůrčí doba počíná běžet dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, což je zpravidla dnem, který určí budoucí rodička v období šesti až osmi týdnů před plánovaným dnem porodu, případně dnem porodu, pokud nastal dříve. Pokud budoucí rodička den nástupu na peněžitou pomoc v mateřství nestanoví, platí, že tímto dnem je počátek šestého týdne před plánovaným dnem porodu.

Peněžitá pomoc v mateřství (tzv. mateřská)

Peněžitá pomoc v mateřství je dávka nemocenského pojištění, pro kterou se obecně vžil pojem "mateřská". Výše peněžité pomoci v mateřství se vypočítává jako 70 % denního vyměřovacího základu, který u podnikatelů vychází ze zaplaceného nemocenského pojištění. Peněžitou pomoc v mateřství vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení.

Podnikatelky a nárok na peněžitou pomoc v mateřství

Jak je již naznačeno výše, z pohledu případného nároku podnikatelky na vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství, je rozhodující skutečností to, zda si podnikatelka platí nemocenské pojištění nebo nikoliv. Aby podnikatelka získala nárok a peněžitou pomoc v mateřství, je povinna splnit následující podmínky:

  • musí se účastnit nemocenského pojištění minimálně v rozsahu 270 kalendářních dní v rámci posledních dvou let před počátkem podpůrčí doby;

  • musí se účastnit nemocenského pojištění minimálně v rozsahu 180 kalendářních dní v posledním roce před počátkem podpůrčí doby;

  • musí mít zaplacené pojistné na nemocenském pojištění a

  • nesmí osobně vykonávat samostatně výdělečnou činnost.

V případě, že u ženy–podnikatelky není splněna alespoň jedna z uvedených podmínek, nárok na peněžitou pomoc v mateřství jí nevzniká.

Osobní výkon samostatné výdělečné činnosti

Z výše uvedeného vyplývá, že i pokud je podnikatelka účastna nemocenského pojištění po dobu vyžadovanou zákonem a pojistné má zaplacené, musí pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství splnit ještě jednu podmínku, a sice že během podpůrčí doby nesmí osobně vykonávat samostatně výdělečnou činnost. V této souvislosti je tedy rozhodující, zda podnikatelka takovou činnost vykonává osobně nebo pokud tak činí prostřednictvím jiných osob, například zaměstnanců, smluvních partnerů atp. Tedy za tím účelem, aby podnikatelka dosáhla na peněžitou pomoc v mateřství a současně si zachovala příjem z podnikání, je nutné, aby po dobu podpůrčí doby nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost osobně, ale prostřednictvím třetích osob. Je evidentní, že u některých typů podnikatelské činnosti bude (např. provoz butiku) zajištění výkonu činnosti snadnější než u jiných (např. u učitele hry na hudební nástroj). Pro vznik nároku, respektive pro posouzení, zda dochází k osobnímu výkonu samostatně výdělečné činnosti nebo

 
Nahrávám...
Nahrávám...