Dotace a úvěry v programu Nájemní bydlení Státního fondu podpory investic (SFPI) získalo 23 samospráv a 9 jiných právnických osob. Fond kvůli vysokému zájmu navýšil prostředky na tento rok z původních 800 milionů korun o dalších 256 milionů korun. Vznikne 474 nových bytových jednotek, většina z nich do roku 2025.
Kvůli vysokému zájmu SFPI navýšil vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš původní alokaci o 256 milionů korun na 1,056 miliardy korun. Zhruba dvě třetiny této částky žadatelé získali v podobě výhodné půjčky s úrokem kolem 3 %, zbytek tvoří dotace. „Jedná se o návratný finanční nástroj, takže peníze se budou dlouhodobě do systému vracet a stát je může použít na další podporu výstavby,” dodal Bartoš.
Celkem vznikne 474 bytů, přičemž 75 % z nich by mělo být dokončeno v roce 2025. O podporu se přihlásily města, obce a další právnické osoby téměř ze všech krajů.
„Z velkých měst mělo zájem například statutární město Zlín, které získalo dotaci 111 milionů korun a kde díky státní podpoře vznikne nový bytový dům o pěti podlažích s 31 byty o velikosti 3+kk. Zlínský projekt vzniká v příjemném prostředí v blízkosti školy a školky a mezi jeho nájemníky by měly patřit primárně rodiny s dětmi,“ říká ředitel SFPI Daniel Ryšávka s tím, že naopak z menších obcí může jmenovat třeba obec Svojek se 179 obyvateli. Ta získá 1,3 milionu korun na přebudování staré budovy mateřské školy na nájemní byty.
Nabídku podpory výstavby obecních nájemních bytů v rámci SFPI by už v příštím roce měl rozšířit také program Dostupné bydlení. Fond a MMR dojednávají jeho podmínky s Evropskou komisí. Kromě prostředků ze státního rozpočtu budou program tvořit hlavně peníze z Národního plánu obnovy. Ministerstvo plánuje, že tyto evropské peníze budou do podpory výstavby směřovat vedle SFPI také přes Národní rozvojovou banku. „U takto objemných investic se nemůžeme spoléhat jen na veřejné zdroje. Se zapojením soukromého sektoru chceme do dostupného bydlení v příštích několika letech dostat až 20 miliard korun. Je to příležitost, jak rozjet dlouhodobý pozitivní trend,“ uvedl Bartoš.
Z vlastního šetření MMR vyplývá, že zkušenost s výstavbou bytů měla za posledních osm let pouze třetina obcí. Kromě finančních nástrojů resort proto samosprávám v rámci Národního plánu obnovy nabídne také peníze a expertízu na přípravu bytových projektů. MMR chystá například metodiky, jak mohou obce spolupracovat na dostupném nájemním bydlení s developery nebo finančními institucemi.
Investice do výstavby a rekonstrukcí bytů jsou součástí širší reformy Bydlení pro život, která zahrnuje například také nový stavební zákon, narovnání nájemních vztahů nebo návrh zákona o podpoře v bydlení. Jejím cílem je dlouhodobě zvýšit dostupnost bydlení v České republice.
NahoruWinternitzovy automatické mlýny v Pardubicích se opět otevřely
Historický komplex budov, který byl v provozu více než 100 let, se proměnil na moderní kulturně-společenskou městskou čtvrť. Areál Automatických mlýnů se zpřístupnil i díky dotační podpoře Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) ve výši přesahující 358 milionů korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Nově je možné si prohlédnout silo a parter. Veřejnost se také může těšit na koncerty, divadelní představení a další kulturní a společenské akce.
Automatické mlýny zahajují novou etapu svého fungování. V roce 2014 byly prohlášeny Národní kulturní památkou. V roce 2016 areál ve veřejném prodeji koupili manželé Smetanovi, kteří následně založili Nadaci Automatické mlýny za účelem jejich obnovy a využití pro kulturní a společenské účely.
„Když jsem se byl na Automatické mlýny podívat v únoru, ještě se v areálu proháněly bagry. Teď se na stejném místě setkávají místní i návštěvníci z širokého okolí. Narazíte tu na lidi každého věku. Do národní kulturní památky, která je jednou z prvotin architekta Josefa Gočára, se investovalo přes 900 milionů korun. Těší mě, že projekt podpořilo také Ministerstvo pro místní rozvoj,” řekl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Na obnovu přispěl evropský fond prostřednictvím integrovaných výzev ITI Hradecko-pardubické aglomerace z IROP, které se zaměřují na ochranu a revitalizaci kulturních památek. Mlýny se tak staly jedním z ikonických projektů integrovaného přístupu v rozvoji regionů.
Pod hlavičkou Nadace Automatické mlýny manželů Smetanových s příspěvkem z evropského fondu ve výši přes 197 milionů korun byly vybudovány veřejné prostory vstupního parku a vnitřního náměstí (piazzetty) i multifunkční objekt sila, kde návštěvníci najdou pobočku Turistického informačního centra města Pardubic. Bývalá hlavní mlýnská budova je nově sídlem krajské sbírkotvorné Gočárovy galerie, která dříve nesla název Východočeská galerie v Pardubicích.
„Automatické mlýny jsou nově kulturním a společenským středobodem východních Čech. A to jediné bylo od začátku naším cílem, aby mlýny ožily, byl v nich celodenní provoz, a proměnily se tak v pulzující městskou čtvrť, kam může přijít každý,” říká Lukáš Smetana, architekt a majitel Automatických mlýnů.
Gočárovo obilné silo
Poprvé v historii se veřejnosti otevřelo Gočárovo obilné silo. „Nejvyšší patro sila nabízí impozantní výhledy na Pardubice a okolí, a to včetně zámku, historického centra, Kunětické hory a za dobrých podmínek je vidět i Sněžka,” popisuje Smetana a dodává: „Kdo chce ale… 