Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo metodické doporučení k výkladu § 11 a § 12 ZZVZ (vertikální a horizontální spolupráce) dle aktuální právní úpravy po novele č. 166/2023 Sb., kterou byla upravena definice státu – České republiky jako veřejného zadavatele.
Níže citujeme z Metodické upřesnění k novele § 4 ZZVZ (definice státu jako veřejného zadavatele) ve vztahu k horizontální a vertikální
spolupráci (zde ke stažení v pdf)
Nahoru1. ROZBOR A METODICKÉ UPŘESNĚNÍ
1.1 ROZBOR SCHVÁLENÉ NOVELY § 4 ZZVZ
Parlament ČR schválil novelu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“ a „ZZVZ“), která s účinností od 16. 7. 2023 upravila definici státu jako veřejného zadavatele v § 4 odst. 1 písm. a) ZZVZ, což má zásadní dopady z hlediska možnosti využití vertikální spolupráce ve smyslu § 11 ZZVZ organizačními složkami státu. Právní úprava horizontální spolupráce zůstala prakticky beze změny, pouze je upřesňováno obratové kritérium (podíl činnosti), které se výslovně poměřuje k výkonu činností realizovaných na
otevřeném trhu.
Novela ZZVZ upravuje po vzoru unijní zadávací směrnice definici veřejného zadavatele v § 4 odst. 1 písm. a) ZZVZ následovně:
„Veřejným zadavatelem je
a) Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele provozní jednotky s funkční samostatností při zadávání veřejných zakázek podle § 17 odst. 2,“
Cílem předmětného ustanovení novely je dle poslaneckého návrhu zpřesnit dosavadní zákonnou dikci tak, aby z ní bylo zřejmé, že na Českou republiku lze z koncepčního hlediska pohlížet jako na jeden celek – stát – aniž by bylo nutné určit konkrétní ministerstvo, resp. jinou organizační složku státu (dále také „OSS“), která jedná jménem státu.
1.
Dochází tak ke změně definice veřejného zadavatele na úrovni státu (České republiky). Novela současně stanoví, že OSS je provozní jednotkou s funkční samostatností při zadávání veřejných zakázek. Z pohledu procesu zadávání (zejména určení předpokládané hodnoty, zahájení a průběhu zadávacího řízení, změn smluv, odpovědnosti za správnou realizaci zadávacího řízení apod.) se pro OSS nic nemění; tato vstupuje do právních vztahů samostatně a v rozsahu, který odpovídá její příslušnosti.
2.
Úprava definice státu jako veřejného zadavatele ve svém důsledku rozšiřuje možnosti OSS z hlediska vertikální spolupráce, když je za samostatného (ovládajícího) veřejného zadavatele považován právě „stát“ jako jeden celek. Novela stvrzuje možnost pro účely vertikální spolupráce pracovat s širším pojetím státu, aniž by bylo nutné uvažovat s ovládáním a využitím vertikální spolupráce pouze na úrovni určitého
ministerstva nebo konkrétní OSS. Jestliže dosud existovala OSS, která byla oprávněna využívat vertikální spolupráci vůči právnické osobě („dodavateli“), nyní z titulu existujícího vztahu vertikální spolupráce mezi Českou republikou, reprezentovanou původní OSS může plnění od právnické osoby odebírat v zásadě jakákoliv OSS, protože jsou naplněny zákonné znaky pro stát jakožto jednoho veřejného zadavatele, který
může efektivně ovládat i další právnické osoby. Stát tak může efektivněji využívat vlastních kapacit, čímž by mělo primárně docházet k efektivnějšímu zajišťování jeho potřeb a vynakládání veřejných prostředků. Účinné využívání interních kapacit mezi institucemi státu je primárním smyslem vertikální spolupráce i z pohledu účelu unijní legislativy a historické judikatury v této oblasti.
3.
Právní úprava horizontální spolupráce zůstala prakticky beze změny, nové pojetí státu jakožto jednoho zadavatele se promítne jak do určení parametru otevřeného trhu pro výpočet obratového kritéria, tak do možnosti širšího uplatnění horizontální spolupráce ve prospěch jednotlivých organizačních složek státu.
OSS, které reprezentují stát, jsou zejména ministerstva a jiné správní úřady a další subjekty definované v § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZMS“). Z koncepčního hlediska je nutné reflektovat, že OSS nejsou samostatnými právnickými osobami s vlastní vůlí, podle § 6 odst. 3 ZMS naplňují právní osobnost a svéprávnost státu v určitých právních vztazích. Jejich jednání je tedy vždy jednáním státu – tj. jménem České republiky. Konkrétní vůli státu, a to zejména z hlediska významných cílů a strategických rozhodnutí, tedy projev vůle státu navenek, reprezentuje daná OSS.
Jestliže ZZVZ v § 4 odst. 1 ZZVZ považuje Českou republiku za jednoho zadavatele, přičemž jeho OSS se považují za provozní jednotky s funkční samostatností, pak ZZVZ mezi těmito OSS dále nikterak fakticky nerozlišuje. Není tudíž v zásadě důležité, zda mezi jednotlivými OSS existuje vztah nadřízenosti či podřízenosti nebo jde o vztah rovnocenný, tj. OSS jsou na stejné úrovni. V případě uzavírání smluv na základě vertikální spolupráce jde obecně o soukromoprávní vztahy na základě úplatné smlouvy, o poskytování dodávek, služeb nebo stavebních prací; nejde naopak o převod vrchnostenských pravomocí či kompetencí. Podstatou vertikální spolupráce je sdílení užitku z majetku státu a vytvořených kapacit obslužných právnických osob, které si stát vyčlenil, aby nemusel poptávat plnění na otevřeném trhu, ale disponoval vlastními kapacitami. Jestliže taková osoba vykonává 80 % své činnosti pro stát nebo jiné jím zřízené právnické osoby, které také naplňují podmínky pro vertikální spolupráci, není se třeba obávat ani narušení hospodářské soutěže, pro kterou těmto státem zřízeným osobám zbývá pouze 20 % jejich kapacity. Novela tedy otevírá možnosti sdílení a využívání interních technických kapacit státu, které byly dosud využívány pouze v rámci jednotlivých resortů.
....
1.2 VERTIKÁLNÍ SPOLUPRÁCE
Novela ZZVZ a úprava definice státu jako samostatného veřejného zadavatele a tím podstatně usnadňuje výklad podmínky vertikální spolupráce dle § 11 odst. 1 písm. a) ZZVZ – tj. podmínky ovládání. Dle tohoto ustanovení se za zadání veřejné zakázky nepovažuje uzavření smlouvy, kterou uzavírá veřejný zadavatel s jinou právnickou osobou jako dodavatelem, pokud sám nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá tuto osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky.
Veřejný zadavatel ovládá právnickou osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí takto ovládané právnické osoby (…) (viz § 11 odst. 2 ZZVZ).
K naplnění podmínky ovládání postačí obecně existence rozhodujícího vlivu na strategické cíle a významná rozhodnutí ze strany „státu“ jako takového.
...
Úprava § 11 odst. 3 ZZVZ se napříště neuplatní na případy, kdy více OSS (typicky ministerstev) ovládá jednu právnickou osobu. Úpravou definice státu je vyjasněno také potvrzení podmínek pro tzv. sesterskou vertikální spolupráci ve smyslu § 11 odst. 4 ZZVZ, tedy na specifickou formu tzv.…
