Ministerstvo financí zveřejňuje metodickou pomůcku pro správu správních poplatků včetně příloh (vzory písemností, které mohou úřední osoby využít v aplikační praxi).
NahoruDokumenty ke stažení
- Metodická pomůcka - Správa správních poplatků(336 kB)
- Příloha - vzory písemností(221 kB)
- Vzor 1: Výzva k zaplacení správního poplatku (poplatky související se správním řízením a postupy dle správního řádu)
- Vzor 2: Výzva k zaplacení správního poplatku (poplatky související se správou daní)
- Vzor 3: Platební výměr na správní poplatek (poplatky související se správním řízením a postupy dle správního řádu)
- Vzor 4: Platební výměr na správní poplatek (poplatky související se správou daní)
- Vzor 5: Platební výměr – správní poplatek nebyl zaplacen ve správné výši (poplatky související se správním řízením a postupy dle správního řádu)
- Vzor 6: Platební výměr – správní poplatek nebyl zaplacen ve správné výši (poplatky související se správou daní
- Vzor 7: Rozhodnutí o zastavení řízení (dle daňového řádu)
- Vzor 8: Usnesení o zastavení řízení (dle správního řádu)
- Vzor 9: Rozhodnutí o vrácení správního poplatku
- Vzor 10: Rozhodnutí o vrácení správního poplatku – zamítnutí
- Vzor 11: Rozhodnutí o vrácení přeplatku na správním poplatku
- Vzor 12: Rozhodnutí o vrácení přeplatku na správním poplatku – zamítnutí
Metodická pomůcka, která je určena zejména pro správce poplatku územních samosprávných celků, poskytuje výklad k jednotlivým ustanovením zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění účinném do 31. 12. 2022. Cílem metodické pomůcky je přehlednou a srozumitelnou formou vysvětlit jednotlivá ustanovení zákona a tomu odpovídá i její členění. Nejprve je vždy citováno příslušné ustanovení zákona, na které následně navazuje komentář. Metodická pomůcka je formou dotazů a odpovědí doplněna o příklady, s nimiž se úřední osoby správce správních poplatků při své činnosti nejčastěji setkávají, a o vzory písemností, které mohou úřední osoby využít v aplikační praxi.
NahoruNejčastější dotazy
Dotaz: Které právnické osoby vykonávají podle § 1 zákona o správních poplatcích působnost v oblasti státní správy a mohou tedy vybírat správní poplatky?
Odpověď: Právnickou osobou podle § 1 zákona o správních poplatcích je například Česká národní banka, která je zřízena Ústavou České republiky a jsou jí svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem o České národní bance a zákonem o správních poplatcích (§ 1 odst. 3 ve spojení s § 46d zákona o České národní bance).
Dotaz: Je účastník přestupkového řízení, pokud žádá o vydání kopie dokumentu ze spisu, povinen zaplatit správní poplatek podle položky 3 písm. a) sazebníku, anebo s ohledem na § 2 odst. 2 zákona o správních poplatcích správní poplatek neplatí?
Odpověď: Ustanovení § 2 odst. 2 zákona o správních poplatcích stanoví v taxativním výčtu úkony, které nejsou předmětem správního poplatku. Předmětem správního poplatku nejsou jednak úkony, které jsou zahajovány z moci úřední s výjimkou místního šetření, a rovněž nejsou předmětem poplatku úkony související s přestupkovým řízením, nestanoví-li sazebník zákona o správních poplatcích jinak. Za vydání kopie ze spisu vybírá správní úřad správní poplatek podle položky 3 písmeno a) sazebníku zákona o správních poplatcích. Vzhledem k tomu, že v položce 3 není obsažena úprava odlišná od § 2 odst. 2 zákona o správních poplatcích, vydání kopie ze spisu vedeného v přestupkovém řízení není předmětem správního poplatku. Rozhodující přitom není, zda kopii požaduje obviněný, poškozený nebo osoba přímo postižená spácháním přestupku.
Dotaz: Lze správní poplatek podle položky 3 písmeno a) sazebníku vybrat pouze za vydání kopií ze správních spisů již pravomocně ukončených, nebo lze správní poplatek vybrat i v průběhu probíhajícího správního řízení?
Odpověď: Správní poplatek lze v průběhu řízení účtovat pouze jiným osobám než účastníkům řízení, připouští-li u nich správní řád nebo zvláštní právní předpis nahlížení do spisu. Správním poplatkem se nezpoplatňuje vydání kopií v případech, kdy vydáním kopie je naplňováno právo účastníka řízení vyjádřit se v plném rozsahu ke všem skutečnostem, které jsou předmětem probíhajícího správního řízení. Od účastníků řízení lze proto správní poplatek vybírat jen za vydání kopií v případech, kdy správní řízení ve věci již bylo pravomocně ukončeno.
Dotaz: Podléhá správnímu poplatku vydání výpisu z registru řidičů o záznamech bodového hodnocení požadovaného v rámci řízení o námitkách podle § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu, anebo jeho vydání není předmětem poplatku podle § 2 odst. 2 zákona o správních poplatcích?
Odpověď: Ustanovení § 2 odst. 2 zákona o správních poplatcích v tomto případě nelze aplikovat. Řízení o námitkách je zahajováno na základě žádosti poplatníka, nikoliv z moci úřední. Nejedná se ani o řízení o přestupku podle § 125c – 125j zákona o silničním provozu, ale o jednu ze samostatných činností obecních úřadů na úseku státní správy uvedenou v § 124 odst. 5 písm. m) zákona o silničním provozu.
Dotaz: Lze přiznat poplatníkovi osobní či věcné osvobození od správního poplatku v případě, kdy je na základě plné moci zastoupen zástupcem nebo advokátem?
Odpověď: Je-li poplatník zastoupen osobou, která vystupuje jeho jménem (např. na základě plné moci), pak jeho jménem a na jeho účet platí i správní poplatek, a to v sazbách a se všemi výhodami či omezeními, které se k osobě poplatníka vztahují. Správní úřad při splnění podmínek přizná osvobození bez ohledu na skutečnost, že zastupující osoba nárok na osvobození nemá.
Dotaz: Matriční úřad vydal na základě žádosti snoubenců povolení uzavřít manželství mimo stanovenou dobu. Před vydáním povolení vybral od snoubence správní poplatek dle položky 12 písm. c) sazebníku zákona o správních poplatcích. Následně vyšla najevo skutečnost, že snoubenka, tedy nikoliv osoba, která poplatek uhradila, je držitelkou průkazu osoby se zdravotním postižením. Má matriční úřad správní poplatek na žádost snoubence vrátit?
Odpověď: Oba snoubenci jsou v postavení poplatníka, přičemž poplatek se vybere od jednoho z nich. Pokud si tedy jeden ze snoubenců uplatní osvobození od poplatku, správní úřad poplatek nevybere a pokud ho již vybral, poplatek vrátí na žádost poplatníka, který poplatek uhradil.
Dotaz: Pro účely zápisu změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel v případě převodu vlastnického práva se podává podle § 8 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla společná žádost dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem. V případě, že jeden z účastníků je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P, vybere se správní poplatek od toho z účastníků, který není osvobozen, nebo se správní poplatek s odkazem na osvobození osoby průkazu ZTP nebo ZTP/P nevybere?
Odpověď: Vzhledem k § 8 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle kterého se zápis změny vlastníka vozidla do registru silničních vozidel provádí na základě společné žádosti, jsou účastníci povinni podle § 3 odst. 2 zákona o správních poplatcích zaplatit správní poplatek společně a nerozdílně. Jestliže jeden z poplatníků je od zaplacení správního poplatku osvobozen, správní poplatek správní úřad nevybere, neboť přiznané osvobození jednomu z poplatníků nelze přičíst k tíži druhému poplatníkovi.
Dotaz: Poplatník neuhradil správní poplatek, který mu byl vyměřen platebním výměrem za místní šetření podle položky 20 sazebníku zákona o správních poplatcích. Na jaký exekuční orgán se máme obrátit, když celní úřad odmítl neuhrazený správní poplatek vymáhat, protože k provedení této exekuce není oprávněn?
Odpověď: Podle § 5 odst. 1 zákona o správních poplatcích poplatky vyměřuje, vybírá a vymáhá správní úřad příslušný k provedení úkonu, nestanoví-li sazebník jinak. V položce 20 sazebníku zákona o správních poplatcích, podle které se zpoplatňuje místní šetření nebo ohledání na místě, žádná odchylná úprava od tohoto ustanovení není obsažena. Je tedy na správním úřadu, který správní poplatek vyměřil, aby také zajistil jeho vymáhání. Při vymáhání bude postupovat podle § 175 a násl. daňového řádu.
Dotaz: Po uplynutí jednoho roku od vybrání správního poplatku správní úřad zjistil, že správní poplatek vybral v nesprávné výši. Může správní úřad požadovat jeho doplacení?
Odpověď: V případě zjištění nedoplatku na správním poplatku, který vznikl v důsledku nedodržení postupu při vyměřování a vybírání správního poplatku uvedeném v § 5 odst. 2 zákona o správních poplatcích, anebo v důsledku vybrání správního poplatku v částce nižší než je zákonem stanovená sazba správního poplatku, správní úřad nedoplatek na správním poplatku vyměří podle § 5 odst. 3 zákona o správních poplatcích platebním výměrem. Poplatník je povinen nedoplatek na správním poplatku zaplatit ve lhůtě do 15 dnů ode dne, který následuje po doručení platebního výměru. Nedoplatek na správním poplatku lze vyměřit nejpozději ve lhůtě pro stanovení správního poplatku podle § 148 odst. 1 daňového řádu, která činí 3 roky, maximálně 10 let a počne běžet dnem, v němž se správní poplatek stal splatným podle § 5 odst. 2 zákona o správních poplatcích.
Dotaz: Jak postupovat v případě, kdy poplatník zaplatil správní poplatek při podání žádosti u jiného správního úřadu?
Odpověď: Podle § 5 odst. 1 zákona o správních poplatcích vyměřuje, vybírá a vymáhá správní poplatky správní úřad příslušný k provedení úkonu, nestanoví-li sazebník jinak. V případě, kdy poplatník zaplatil správní poplatek při podání žádosti u jiného správního úřadu (místně či věcně nepříslušného), postoupí správní úřad žádost dle příslušného právního předpisu (správní řád nebo daňový řád) a převede zaplacený správní
poplatek podle § 75 daňového řádu příslušnému správnímu úřadu. O převedení zaplaceného správního poplatku vyrozumí správní úřad poplatníka.
Dotaz: Stanoví zákon o správních poplatcích, jakou formu má mít doklad o zaplacení správního poplatku? Některé úřady vystavují jako doklad o zaplacení správního poplatku potvrzení tištěné z počítače nebo z poplatkového automatu. Některé úřady používají pro tyto účely tiskopisy SEVT, anebo třeba obojí v závislosti na tom, zda je správní poplatek hrazen na přepážce vyřizující danou agendu (např. vidimaci) nebo na hlavní pokladně.
Odpověď: Zákon o správních poplatcích neobsahuje zvláštní úpravu ve vztahu k evidenci správních poplatků, správní poplatky se proto evidují podle § 149 daňového řádu. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení musí být evidence průkazná, přičemž není zákonem stanovena forma dokladů, na základě kterých je prováděna. Záleží tedy zcela na jednotlivých správních úřadech, jakou formu dokladu použijí, pokud zvolená forma splňuje tyto podmínky.
Dotaz: V jaké výši vybere správní úřad správní poplatek za vydání rozhodnutí ve společném řízení, které obsahuje několik výroků?
Odpověď: Společné řízení se provádí z důvodu hospodárnosti za podmínek stanovených zákonem (§ 140 správního řádu, § 7 daňového řádu) a neznamená jakékoliv daňové úlevy pro poplatníky. Pro stanovení výše správního poplatku v případě společného řízení je rozhodující, kolik je v rozhodnutí obsaženo výroků, tedy kolik by bylo vydáno samostatných rozhodnutí. Správní úřad vybere správní poplatek ve výši součtu jednotlivých poplatků.
Dotaz: Jak postupovat v případě, kdy poplatník uhradil správní poplatek orgánu územního samosprávného celku vylepením kolkové známky?
Odpověď: Pokud poplatník uhradí správní poplatek za úkony prováděné orgány územního samosprávného celku vylepením kolkové známky, správní poplatek není řádně uhrazen, neboť jeho úhrada je provedena v rozporu s § 6 odst. 8 zákona o správních poplatcích. Správní úřad, ke kterému je poplatníkova žádost směřována, podle § 5 odst. 2 zákona o správních poplatcích vyzve poplatníka, aby správní poplatek zaplatil ve lhůtě do 15 dnů ode dne, který následuje po doručení výzvy k zaplacení správního poplatku. Současně se doporučuje poplatníka poučit o možnosti požádat si podle § 7 odst. 2 zákona o správních poplatcích o vrácení správního poplatku chybně uhrazeného kolkovou známkou do státního rozpočtu.
Dotaz: V položce 24 ustanovení „Poznámky“ bodu 4. zákon o správních poplatcích stanoví, že byla-li žádost o provedení úkonu, zpoplatněná v této položce, podána prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy, je správní poplatek stanovený v písmenech a) až h) příjmem obce, jejímuž obecnímu živnostenskému úřadu bylo podání doručeno. V případě, že je kontaktním místem veřejné správy zastupitelský úřad, je správní poplatek příjmem tohoto úřadu nebo je zastupitelský úřad povinen postoupit zaplacený správní poplatek příslušnému obecnímu úřadu?
Odpověď:
I v případech, kdy je zastupitelský úřad kontaktním místem veřejné správy, postupuje při vyměřování a vybírání správních poplatků pouze podle § 6 a obecných ustanovení v části XII zákona o správních poplatcích. Ustanovení „Poznámky“ bod 4. k položce 24 sazebníku se na postup zastupitelských úřadů nepoužije a zaplacený správní poplatek se příslušnému obecnímu úřadu nepřeposílá.
Dotaz: Lze vrátit zaplacený správní poplatek, o jehož vrácení poplatník požádal z důvodu nároku na osvobození od správního poplatku, i když od jeho zaplacení uplynulo již několik let?
Odpověď: Poplatníkovi, kterému je přiznáno osvobození od správního poplatku podle zákona o správních poplatcích, vznikne zaplacením správního poplatku přeplatek na správním poplatku podle § 7 odst. 2 zákona o správních poplatcích. Správní úřad tento přeplatek na základě žádosti vrátí, pokud poplatník požádá o jeho vrácení ve lhůtě podle § 160a daňového řádu, tedy do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl. Přeplatek správní úřad vrátí z účtu, na který…
