Lepší spoření na stáří, podpora zaměstnaneckých akcií a jasná pravidla pro předčasné splácení hypoték

15.11.2023, Zdroj: Ministerstvo financí

Sněmovna schválila vládní návrh zákona, kterým se mění zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří.

Návrh zákona rozšiřuje a posiluje možnosti tvorby úspor na stáří, podporuje využívání zaměstnaneckých akcií, vyjasňuje, v jaké výši mají banky právo vybírat poplatek za předčasné splacení hypotéky v době fixace, a v neposlední řadě upřesňuje podmínky pro uplatnění daňového odpočtu na vědu a výzkum.

„Zákon sleduje dva vzájemně propojené cíle – nabídnout občanům širší a atraktivnější možnosti státem podporovaných produktů spoření na stáří a zároveň jejich úspory zapojit do rozvoje českého kapitálového trhu. Napříč politickým spektrem panuje shoda jak na nutnosti rozšířit povědomí o tom, aby pokud možno občané nespoléhali pro zajištění na stáří pouze na státní důchod, tak na potřebě posílit náš kapitálový trh. V ideálním případě dosáhneme vyššího investičního zhodnocení úspor lépe motivovaných střadatelů a zároveň stimulace kapitálových investic, jejichž objem v Česku dosud výrazně zaostává ve srovnání s většinou ostatních  států EU,“ uvedl ke schválení zákona ministr financí Zbyněk Stanjura.

Návrh zákon vychází z Koncepce rozvoje kapitálového trhu v České republice z roku 2019 a jako celek bude (proběhne-li zbytek legislativního procesu do konce letošního roku) účinný k 1. 1. 2024 kromě úprav ve výši a okruhu příjemců státních příspěvků ve III. penzijním pilíři. V této věci jsou změny účinné až k 1. 7. 2024, aby měly penzijní společnosti i stát dostatek času na adaptaci IT systémů. Pozdější účinnost bude mít také nová úprava předčasného splacení hypoték, která nastane od 1. 9. 2024.

Výše státních příspěvků ve III. penzijním pilíři byla naposledy upravována v roce 2013 a vzhledem k růstu cenové hladiny, průměrné mzdy a dalších makroekonomických ukazatelů již neodpovídá dnešní ekonomické realitě. V současnosti činí průměrná měsíční výše úložky cca 800 Kč. Cílem návrhu je motivovat k vyšším úložkám, proto norma zvyšuje minimální příspěvek účastníka, od kterého je poskytován státní příspěvek, i maximální příspěvek účastníka, za který je poskytována maximální výše státního příspěvku. V rozmezí 500 – 1700 Kč bude nově státní příspěvek vždy činit 20 % z vkladu účastníka za účelem jeho motivace k vyšším měsíčním vkladům. Změny ve výši příspěvků od 1. 7. 2024 přehledně shrnuje tabulka:

Minimální doba spoření, po jejímž uplynutí bude možné prostředky vybrat bez sankce (při splnění ostatních kritérií), se prodlouží u nových smluv z dnešních 5 na 10 let. Podmínka dosažení věku 60 let zůstane zachována.

Daňová podpora bude nově poskytována pro celkem čtyři typy produktů. Dnes je daňově podpořeno 1) penzijní připojištění resp. doplňkové penzijní spoření a 2) životní pojištění. Nově se k nim připojí 3) dlouhodobý investiční produkt (DIP) a 4) pojištění dlouhodobé péče. Celkový limit na všechny tyto daňově podporované produkty spoření na stáří bude 48 000 Kč ročně na poplatníka (dnes platí limit 24 000 Kč na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření a 24 000 Kč na životní pojištění) a 50 000 Kč ročně na příspěvky poskytované zaměstnavatelem (tato částka je dnes stejná, ovšem nově ji bude možno využít i ve vztahu k dlouhodobému investičnímu produktu a pojištění dlouhodobé péče). Daňové zvýhodnění bude ve III. pilíři nadále možné čerpat na úložky přesahující částku spojenou s výplatou státního příspěvku (v současnosti se s daňovým zvýhodněním pojí úložky nad 1 000 Kč měsíčně, nově tato hranice vzroste na 1 700 Kč měsíčně).

Ve III. pilíři novela dále navrhuje pro penzijní společnosti možnost vytvořit tzv. alternativní účastnický fond. Půjde o nový typ fondu v doplňkovém penzijním spoření coby alternativu ke stávajícím účastnickým fondům s dynamickou investiční strategií. Stávající účastnické fondy nemohou z důvodu stanovených limitů investovat do fondů soukromého kapitálu a do nemovitostí, start-upů nebo infrastruktury. U alternativního účastnického fondu bude poplatková politika i investiční strategie nastavena volněji. To umožní investovat dynamičtěji mimo jiné do produktů s potenciálem vyššího výnosu, zejména v delším časovém období a bez omezení okruhu aktiv, do nichž může alternativní účastnický fond investovat, a bez zákonem stanovených investičních limitů, které platí pro ostatní účastnické fondy. Tyto parametry mohou být upraveny ve statutu alternativního účastnického fondu.

Nově bude možná paralelní účast v transformovaném fondu původního penzijního připojištění a v účastnickém fondu doplňkového penzijního spoření. Řadu účastníků dosud motivovala k setrvání v transformovaných fondech garance nezáporného zhodnocení a/nebo možnost výsluhové penze, které naopak v účastnických fondech neplatí. Tato garance však zároveň vede k vysoce konzervativním investicím s velmi nízkým zhodnocením, často pod úrovní inflace. Klienti se smlouvou uzavřenou před rokem 2013 nově dostanou možnost dosavadní naspořené prostředky nechat v transformovaném fondu, který garantuje nezáporné zhodnocení (tzv. černou nulu) a umožnuje částečný výběr prostředků v podobě výsluhové penze, ovšem s nižším zhodnocením, a zároveň nové úložky směřovat do některého z účastnických fondů s potenciálem vyššího zhodnocení úspor. Státní podpora bude poskytována vždy jen na úložky do jednoho typu fondů.

Státní příspěvky ve III. pilíři od 1. 7. 2024 již nebudou vypláceny účastníkům, kterým byl přiznán starobní důchod, protože smyslem III. pilíře je dlouhodobé odkládání spotřeby a tvorba úspor na důchodový věk, ke které motivuje státní podpora. Ta svůj smysl a efektivitu ztrácí, když se účastník stane příjemcem starobního důchodu, protože III. pilíř pak pro něj funguje de facto jako pouhý krátkodobý spořicí produkt se státní podporou.

Dlouhodobý investiční produkt vznikne jako nástroj rozšiřující okruh možností spoření na stáří o produkty bankovního a investičního typu. „DIP nebude nový finanční produkt, půjde o režim pro v zákonech již dnes zavedené finanční produkty investičního nebo spořicího typu, které umožňují tvorbu úspor na stáří. Každý občan si v rámci DIP bude moci dle svého uvážení zvolit jak konzervativní bankovní vklad či spořicí účet, tak dynamičtější kolektivní nebo individuální investování. Majetek vedený v DIP mohou tvořit pouze peněžní prostředky, akcie a dluhopisy s určitým omezením, podílové listy a deriváty sloužící k zajištění…