dnes je 19.7.2024

Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Koupě závodu

28.7.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.3 Koupě závodu

Mgr. Jana Rejtarová

Výklad právní věty
Právní úpravu smlouvy o koupi závodu nalezneme v ust. § 2175 až 2183 NOZ. Dříve tato smlouva byla upravena jako samostatný smluvní typ nazvaný „smlouva o prodeji podniku” v obchodním zákoníku (dále jen „ObchZ”), který byl ke dni 31. prosince 2013 zrušen. Na rozdíl od dřívější právní úpravy však NOZ nekonstruuje smlouvu o koupi závodu jako samostatný smluvní typ, nýbrž její právní úpravu podřazuje pod právní úpravu „Koupě”, a to jako speciální ustanovení o koupi nazvané „zvláštní ustanovení o koupi závodu”. Na smlouvu o koupi závodu se tedy dále budou vztahovat i obecná ustanovení o koupi obsažená v ust. § 2079 až 2084 NOZ.

Co je obchodní závod?

NOZ s sebou přinesl i novou terminologii, když zažitý pojem „podnik” nahradil pojmem „obchodní závod” (v legislativní zkratce pouze jako „závod”). Obchodním závodem se dle ust. § 502 NOZ rozumí organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. Ačkoli NOZ tedy upustil od popisu závodu jako souboru hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání, i nadále lze říci, že závod tvoří věci movité a nemovité, zaměstnanecká složka, jakož i klientela, know-how, goodwill apod. Osobní a nehmotná složka závodu je však představována právy, nebo průmyslovým či jiným duševním vlastnictvím. I nadále je závod považován za věc hromadnou, tedy soubor věcí náležejících jedné osobě, považovaný za jeden celek.

Předmět smlouvy

Předmětem smlouvy o koupi závodu je závazek prodávajícího odevzdat kupujícímu závod a převést na něj vlastnické právo k závodu a závazek kupujícího závod od prodávajícího převzít a zaplatit mu za to kupní cenu.

Pozor!
Stejně jako v dřívější právní úpravě platí pravidlo, že koupí závodu kupující nabývá vše, co k závodu jako celku náleží. Podle dřívější právní úpravy však existovaly výkladové problémy ohledně toho, zda smluvní strany mohly ze smlouvy o prodeji podniku (dnes závodu) vyloučit jednotlivou položku. K této otázce se vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve své judikatuře tak, že pokud byly ze smlouvy o prodeji podniku vyjmuty některé závazky, které souvisejí s podnikem, nebyla platně uzavřena smlouva o prodeji podniku. Tato problematika však byla hojně diskutována odbornou veřejností, a proto NOZ nově staví najisto, že o koupi závodu se jedná i v případě, že smluvní strany z koupě závodu vyloučí jednotlivou položku, aniž tím celek ztratí vlastnost závodu. Pro příště tak smluvní strany mohou z prodeje závodu vyloučit konkrétně určený statek, pokud tím závod neztratí charakter závodu jako organizovaného celku.

Příklad
Společnost Výroba palet, s. r. o., coby prodávající, a společnost Vše ze Dřeva, s. r. o., coby kupující, uzavřely smlouvu o koupi závodu, jehož součástí bylo též 25 strojů na výrobu dřevěných palet. Smluvní strany se ve smlouvě o koupi závodu výslovně dohodly, že jeden z těchto strojů z převodu závodu vyloučí a že tedy na základě smlouvy bude prodávající převádět pouze 24 těchto strojů. Z uvedeného příkladu je zřejmé, že vyloučením této věci neztrácí převáděný závod charakter závodu jako celku. Takto uzavřená smlouva bude i proto platná.

Forma smlouvy

NOZ nestanoví, na rozdíl od ObchZ, pro smlouvu o koupi závodu povinně písemnou formu. Tato smlouva tedy může být uzavřena i v ústní podobě. V zájmu ochrany a právní jistoty obou smluvních stran se však doporučuje uzavřít smlouvu o koupi závodu vždy v písemné formě. Otázkou však zůstává, jak to bude v případě, kdy součástí závodu bude věc nemovitá. Podle ust. § 560 NOZ totiž platí, že „písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší”. Pokud k závodu bude náležet i věc nemovitá, pak bezpochyby uzavření smlouvy o koupi závodu bude právní jednání, kterým se převádí věcné právo k nemovité věci. V kontextu uvedeného ustanovení tedy smlouva o koupi závodu, jehož součástí je i věc nemovitá, vyžaduje písemnou formu.

Podstatné náležitosti smlouvy

Podstatnými náležitostmi smlouvy o koupi závodu jsou:

  • přesné určení smluvních stran,

  • závazek prodávajícího odevzdat kupujícímu závod a převést na něj vlastnické právo k závodu,

  • závazek kupujícího převzít závod a zaplatit prodávajícímu kupní cenu,

  • přesná identifikace závodu.

Pokud je součástí závodu i věc nemovitá, je důležité tuto nemovitost vyspecifikovat údaji podle § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, v platném znění.

Určení kupní ceny

Stejně jako ObchZ i NOZ stanoví vyvratitelnou právní domněnku o ujednané kupní ceně, a to tak, že kupní cena byla ujednána na základě údajů o převáděném jmění v účetních záznamech o prodávaném závodu a ve smlouvě ke dni jejího uzavření. V případě, že se smluvní strany ve smlouvě o koupi závodu dohodly, že tato smlouva nabude účinnosti později (tzv. odkládací podmínka), tak se kupní cena při nabytí účinnosti smlouvy změní v závislosti na zvýšení nebo snížení jmění, k němuž došlo v mezidobí od uzavření smlouvy do dne nabytí její účinnosti.

Pozor!
Další novinkou v NOZ je, že absence ujednání výše kupní ceny anebo alespoň způsobu jejího určení, nečiní smlouvu neplatnou. V případě, že za převod závodu nebyla sjednána kupní cena ani způsob jejího určení, uplatní se pravidlo obsažené v ust. § 1792 odst. 1 NOZ, podle kterého pro tento případ platí, že kupní cena za prodej závodu byla ujednána ve výši obvyklé v době a v místě uzavření smlouvy. Obvyklá výše kupní ceny za prodej závodu se pak nejspíše určí podle hodnoty jmění zjistitelné o prodávaném závodu v účetních záznamech. Pokud se i přesto nepodaří výši kupní ceny určit, určí ji soud s přihlédnutím k obsahu smlouvy, povaze plnění a zvyklostem.

Pozor!
Kupní cena rovněž nesmí odporovat právním předpisům o cenách. Pokud byla úplata ujednána v rozporu s právními předpisy o cenách, platí za ujednanou ta, která je podle těchto předpisů přípustná.

Přechod vlastnictví k obchodnímu závodu

NOZ rovněž zcela jiným způsobem než ObchZ konstruuje i okamžik nabytí vlastnického práva k závodu jako celku. Podle ObchZ byl okamžik nabytí vlastnického práva dvoufázový – k věcem movitým, které byly součástí závodu (resp. podniku), kupující nabýval vlastnické právo účinností smlouvy, přičemž k věcem nemovitým kupující nabýval vlastnické právo až zápisem vkladu tohoto práva do katastru nemovitostí. NOZ zrušil dvoufázovost převodu závodu, když nově dochází ke změně vlastnictví daného závodu v jeden okamžik, a to jak k věcem movitým, tak k věcem nemovitým.

V této věci je však důležité rozlišovat, zda je kupující osobou zapsanou ve veřejném rejstříku (tj. zejména obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku), či zda je osobou, která se do veřejného rejstříku nezapisuje.

V případě, že je kupující zapsán do veřejného rejstříku, nabývá vlastnické právo k závodu jako celku zveřejněním údaje o tom, že uložil doklad o koupi závodu do sbírky listin. Není-li kupující zapsán do veřejného rejstříku, nabývá vlastnické právo k závodu jako celku již účinností smlouvy o koupi závodu. Otázkou však zůstává, co zákon myslí oním „dokladem o koupi závodu”. Zákon jej nikde nespecifikuje, nestanoví jeho obligatorní náležitosti ani písemnou formu. Nejčastěji oním dokladem bude samozřejmě samotná smlouva o koupi závodu, pokud bude uzavřena písemně, v jiných případech pak tímto dokladem může být například souhlasné prohlášení smluvních stran o prodeji závodu, či zápis o předání závodu apod.

Příklad
Společnost ADGH, s. r. o., coby prodávající, uzavřela se společností Dům a byt, s. r. o., coby kupujícím, smlouvu o koupi závodu. Závod tvořily jak věci movité, tak věci nemovité. Kupující společnost je po uzavření předmětné smlouvy povinna uložit doklad o koupi závodu (kterým může být například samotná smlouva o koupi závodu – pozn.) do sbírky listin obchodního rejstříku. Po založení tohoto dokladu do sbírky listin byla v Obchodním věstníku informace, že doklad o koupi závodu byl uložen do sbírky listin. Okamžikem zveřejnění tohoto údaje v Obchodním věstníku nabývá společnost Dům a byt, s. r. o. vlastnické právo k převáděnému závodu jako celku. I přesto je poté společnost Dům a byt, s. r. o. povinna podat návrh na zápis vlastnického práva k nemovitostem, které jsou součástí závodu, do katastru nemovitostí. Tento zápis však bude mít pouze deklaratorní účinky.

Vklad závodu do obchodní korporace

Závod může být rovněž předmětem vkladu do obchodní korporace. V takovém případě podle § 21 odst. 1 ZOK platí, že závod coby předmět vkladu do obchodní korporace je vnesen účinností smlouvy o vkladu, a že se na vklad závodu použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o koupi. V případě vkladu závodu do obchodní korporace při jejím založení nabývá obchodní korporace vlastnické právo k závodu jako celku okamžikem jejího vzniku (tj. zápisem do obchodního rejstříku). Pokud bude závod do obchodní korporace vkládán až po jejím vzniku, nabude obchodní korporace vlastnické právo k tomuto závodu opět zveřejněním údaje v Obchodním věstníku o uložení dokladu o koupi závodu do sbírky listin obchodního rejstříku. I v tomto případě bude však obchodní korporace povinna podat návrh na zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí, který však bude mít pouze deklaratorní účinky.

Výkladové stanovisko KANCLu č. 24

Otázky o převodu závodu, o jeho vkladu do obchodní korporace a o okamžiku nabytí vlastnického práva k závodu byly ještě donedávna předmětem mnoha právních diskusí s nejednoznačnými závěry. Vodítko k vyřešení těchto otázek přineslo výkladové stanovisko č. 24 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti (tzv.

 
Nahrávám...
Nahrávám...