Jak získat evropskou dotaci na investiční
projekty v Praze v roce 2011
I přesto implementace a čerpání
prostředků na investiční projekty probíhá plynule již od roku 2007, budou
v roce 2011 vyhlášeny další výzvy (zatím není jasné v jaké výši a kdy
přesně). Již v současné době víme, že budou doplněny prostředky zejména na
dotační tituly, které se těší největšímu zájmu žadatelů. Dodatečná alokace
5,428 mil. eur bude zařazena do 3. prioritní osy na podporu inovativních
projektů a realokace zbytkových finančních prostředků v rámci vybraných
oblastí podpory, které vykazují nejvyšší převis poptávky. Podívejme se nyní na to, co by měl žadatel
dodržet, aby mohl úspěšně požádat o
dotaci.
Proces
administrace projektu od předložení projektové žádosti po ukončení udržitelnosti
projektu
Praha jako území NUTS II,
jehož HDP překračuje 75 % průměru EU, nesplňuje jako jediný region soudržnosti
v ČR kritéria pro příjem prostředků z finančně nejobjemnějšího cíle
Konvergence. Praha čerpá v programovém období 2007 - 2013 prostředky z
fondů EU v cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, a to prostřednictvím
dvou operačních programů Praha - Konkurenceschopnost a Praha - Adaptabilita.
Na podporu investičních
projektů je určen Operační program Praha - Konkurenceschopnost (OPPK). Řídícím
orgánem OPPK je hlavní město Praha. Implementace programu je vykonávána odborem
fondů EU Magistrátu hl. m. Prahy.
Projektové žádosti předkládají
žadatelé v OPPK v průběhu tzv. výzev. Výzvy jsou vyhlašovány
v rámci jednotlivých oblastí podpory a vyhlašuje je Rada hl. m. Prahy,
která současně schvaluje podmínky a termíny dané výzvy. Lhůta od data vyhlášení
výzvy do konečného termínu předkládání je minimálně 30 kalendářních dnů (4
týdny).
K 5. 1. 2011 bylo
v OPPK vyhlášeno sedm výzev, v rámci nichž bylo předloženo 663 projektů, schváleno
Zastupitelstvem hl. m. Prahy bylo 213 projektů a smlouvy byly podepsány s 203
projekty o celkovém objemu 5,79 mld. Kč (229,51 mil. eur dle kurzu 25,24 Kč/eur),
tj. 83,04 % alokace programu. Proplaceno bylo 39,45 % alokace programu,
tj. 2,75 mld. Kč. Ukončeno bylo 109 projektů, z toho 48 finančně. Certifikovány
(jsou jednotlivé žádosti o platbu) byly celkové způsobilé veřejné výdaje
(EU+národní veřejné zdroje) ve výši 993,7 mil. Kč (39,37 mil. eur), tj. 14,24 %
alokace programu.
Po předložení projektové žádosti
řídícímu orgánu je projektová žádost načtena ze systému Benefit7+, kde ji
vyplnil žadatel, do systému Monit7+, ve kterém je nadále projekt administrován řídícím
orgánem.
Po ukončení výzvy, tedy předkládání
projektů řídícímu orgánu, má řídící orgán 4 týdny na formální posouzení žádosti. Každý
projekt je posuzován po formální stránce dle kritérií formálního posouzení.
Pokud kritéria nejsou dodržena, má to za následek vyřazení projektu z další
administrace. Pokud projektová žádost nesplní kritérium u něhož je přípustná
náprava, může žadatel na základě vyzvání řídícího orgánu zjištěné nedostatky
doložit do 3 pracovních dnů od vyzvání.
Projekty, které splnily
kritéria formálního posouzení, postupují dále do fáze bodového hodnocení
projektových žádostí. Bodové hodnocení, stejně tak jako formální posouzení, provádí dva projektoví
manažeři OPPK, a to na základě hodnotících kritérií schválených Společným
monitorovací výborem. Hodnotící kritéria jsou rozdělena na společná pro všechny
oblasti podpory a specifická. Projektoví manažeři se při hodnocení opírají o
expertní posudky zpracované na daný projekt. Expertní posudky jsou zpracovány
ke každému projektu zpravidla dva - finanční a věcný, u velkých projektů se
stavebními aktivitami nechává řídící orgán zpracovat ještě posudek vyjadřující
se k cenám obvyklým. Pro to, aby byl projekt doporučen k financování,
je třeba, aby dosáhl minimální bodové hranice 50 bodů. Ta je u všech oblastí
podpory stejná. V případě, že projekt limitní hranice 50 bodů nedosáhne,
není možné ho z OPPK podpořit.
Projekty, které dosáhly při
hodnocení více jak 50 bodů podstupují dále analýzu rizik a kontrolu ex-ante, na základě níž finanční manažeři vyloučí
rizika projektu a rovněž kontrolou způsobilosti výdajů upraví výši dotace
z OPPK. Na tento proces má řídící orgán vyčleněno 6 týdnů.
Poté je určeno pořadí
projektů dle bodového ohodnocení a projekty jsou podstoupeny schvalovacímu
procesu hl. m. Prahy. Nejprve jsou projekty doporučené k financování schváleny Výborem pro veřejnou
zprávu, EU fondy a protikorupční opatření ZHMP (pro proces určeno max. 2
týdny), poté Radou hl. m. Prahy (max. 2 týdny) a nakonec Zastupitelstvo
hlavního města Prahy schválí projekty k financování.
Do 10 dnů od schválení
projektů Zastupitelstvem vyrozumí řídící orgán žadatele o výsledku a nejpozději
do 2 měsíců od schválení podpory Zastupitelstvem musí být se žadatelem
podepsána smlouva o financování projektu.
V průběhu realizace
projektu i po jeho ukončení je příjemce povinen pravidelně informovat řídící
orgán o postupu projektu a jeho udržitelnosti. Předkládá proto monitorovací
zprávy (etapové po každé etapě a závěrečnou po ukončení realizace projektu),
hlášení o pokroku (v půlročních intervalech od podepsání smlouvy o financování
do ukončení realizace projektu, a to pokud se termín nekryje v +-30 dnech
s etapovou nebo závěrečnou monitorovací zprávou) a monitorovací zprávu o
udržitelnosti projektu (v ročních intervalech od ukončení realizace projektu až
do ukončení doby udržitelnosti projektu).
Jak
má předkládaný projekt vypadat
Seznam povinných příloh předkládaných
společně s projektovou žádostí je vypsán vždy v aktuální verzi
Projektové příručky OPPK.
Žadatelé vyplňují on-line
elektronickou žádost Benefit7+, která je provázána s monitorovacím systémem
Monit7+ určeným pro řídící orgán. Žádost je k dispozici na internetových stránkách https://eu-zadost.eu nebo http://www.eu-zadost.euHYPERLINK "http://www.eu-zadost.eu/".
Součástí žádosti Benefit7+ je povinná příloha čestné prohlášení, kterou
podepisuje statutární zástupce žadatele, seznam všech příloh a rozpočet
projektu. Ten je v žádosti Benefit7+ uveden v agregovaných položkách,
u investičních aktivit je ale třeba ještě doložení podrobnějšího rozpočtu. Např.
u stavebních prací by měl být podrobný rozpočet součástí projektové
dokumentace (ta by měla obsahovat výkaz výměr s oceněním jednotlivých položek).
Řídící orgán při kontrole způsobilosti výdajů vychází právě
z podrobného rozpočtu doloženého výkazem výměr.
Povinnou přílohou, která
již není součástí žádosti Benefit7+, jsou doklady o právní subjektivitě žadatele, což u městských částí představuje doklad
o přidělení IČ, u dalších organizací například zakladatelskou smlouvu nebo zřizovací
listinu. Podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby k datu podání žádosti
žádný doklad o právní subjektivitě nedokládají.
Nezbytnou součástí každého
projektu musí být doložení prokázání vlastnických vztahů. V této povinné příloze žadatel předkládá
snímek z katastrální mapy s vyznačením dotčených pozemků. Aby byla
eliminována rizika projektu vztahující se k vlastnickým vztahům, musí žadatel
také prokázat svůj nárok na pozemky během realizace i udržitelnosti projektu.
Pokud nemá pozemky ve vlastnictví, lze tak učinit například smlouvou o nájmu.
Doklady k prokázání vlastnických vztahů vyžaduje řídící orgán konkrétně dle
typu žadatele a projektových aktivit.
Povinnou přílohou mající
vliv na finanční udržitelnost projektu jsou podklady pro posouzení finančního
zdraví žadatele. Ve většině
případů (dle typu žadatele) jsou vyžadována daňová přiznání za poslední tři účetně
uzavřená období, u odborů Magistrátu hl. m. Prahy souhlas věcně příslušného člena
Rady HMP s předložením projektové žádosti, u městských částí doklad o
dluhové službě za poslední uzavřený rok. Směrodatné pro řídící orgán je především
fakt, že žadatel není ve ztrátě a je natolik silným stabilním ekonomickým subjektem,
aby jeho finanční zdraví neohrozilo realizaci a udržitelnost projektu.
Velmi důležitou součástí
projektu jsou podklady pro ekonomické hodnocení projektu, které představuje
studie proveditelnosti a v některých případech i Cost Benefit Analýza (CBA). Žadatel se při zpracování
studie proveditelnosti musí řídit povinnou osnovou a nesmí být vynechány žádné
kapitoly. Zpracování CBA je vyžadováno vždy v oblasti podpory 1.1, nemusí
ji zpracovávat žadatelé v oblasti podpory 3.3 a v ostatních oblastech
je zpracování povinné, pokud celkové náklady projektu překročí limitní hranici,
která je u jednotlivých oblastí podpory různá.
Ostatní přílohy k žádosti
jsou povinné dle charakteru projektu. Jedná se o projektovou dokumentaci (pokud
jsou v projektu stavební aktivity), stanovisko stavebního úřadu (územně
plánovací informace, územní souhlas či územní rozhodnutí pokud ho projekt vyžaduje),
doklad o partnerství formou partnerské dohody či smlouvy (pokud má projekt
partnera), stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí (vydává odbor
ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy a vyjadřuje se k EIA a NATURA
2000), energetický audit (je-li projekt předkládán do oblasti podpory 2.2
Úsporné a udržitelné využívání energií a přírodních zdrojů), akustickou studii
(je-li projekt předkládán do oblasti podpory 2.1 Revitalizace a ochrana území a
řeší primárně snižování hlučnosti), čestné prohlášení pro oprávnění čerpat
podporu dle „Českého přechodného rámce" (pokud je projekt v tomto režimu
financován) a příslib spolufinancování z rozpočtu městských částí (pokud
projekt předkládá městská část).
Projekt musí být odevzdán
do termínu ukončení výzvy v řádně zalepené obálce (krabici), žádost Benefit7+
musí být vytištěná a podepsaná statutárním zástupcem žadatele. Listy v žádosti musí být pevně spojeny.
Musí obsahovat všechny výše vyjmenované přílohy a Studie proveditelnosti
s CBA musí rovněž být v elektronické podobě na CD. Na obálce musí být
uveden název projektu a oblast podpory, do které je projekt předkládán, příp. číslo
výzvy, název žadatele a unikátní kód žádosti. Kód generuje program Benefit7+ při
finalizování žádosti.
Po schválení projektů
…
