Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dnes zveřejnil dokument, v němž podrobně popisuje a vysvětluje dění na trzích s elektrickou energií a zemním plynem v posledních dvou letech, a to s ohledem na svou věcnou působnost v oblastech ochrany hospodářské soutěže, veřejných zakázek a veřejné podpory.
V závěru Úřad shrnuje také řadu informačních zdrojů, na nichž mohou spotřebitelé získat podrobnější údaje či rady týkající se energetické problematiky. Zde je dokument ke stažení citujeme:
Již více než rok prožívá oblast elektroenergetiky a plynárenství v Česku i Evropské unii (dále též „EU“) dynamické období, ve kterém dochází k růstu velkoobchodních i maloobchodních cen elektřiny a plynu a současně k značné volatilitě jejich burzovních cen. Většina odběratelů, zejména z řad domácností a průmyslu, již pocítila narůst cen za dodávky elektřiny a plynu.
Nahoru1. Vývoj na trhu s energiemi za poslední rok
Cena elektřina 12/21- 11/22
Cena plyn 12/21 - 11/22
Více v dokumentu zde ke stažení.
Nahoru2. Elektrizační soustava
Základní princip elektrické sítě spočívá v tom, že výroba elektřiny musí být vždy (téměř) stejná jako její spotřeba. Jestliže spotřeba výrazně přesáhne výrobu, dochází k většímu namáhání generátorů elektřiny. Pokud naopak výroba výrazně přesáhne spotřebu, může docházet k poškozování elektrické rozvodné sítě. Obojí pak v extrémním případě může vést k tzv.
blackoutu, tedy k přerušení dodávky elektřiny. Výrobu a spotřebu je proto nutné neustále balancovat v reálném čase. Spotřeba elektřiny se však v průběhu dne liší, přičemž přes den je zpravidla vyšší než v noci. V zimě bývá poptávka po elektřině vyšší z důvodu vytápění.
Spotřebu elektřiny lze do určité míry dopředu odhadovat, a je proto možné plánovat, jaké množství elektřiny bude v každém okamžiku potřeba vyrobit. Toto plánování, tedy propojování nabídky elektráren s předpokládanou poptávkou dodavatelů elektřiny, probíhá na energetické burze. Protože však spotřebu elektřiny nelze nikdy odhadnout zcela přesně, v síti se vždy budou vyskytovat malé odchylky, které je potřeba v reálném čase vyrovnávat. Tuto regulaci provádí provozovatel přenosové soustavy, kterým je v ČR společnost ČEPS, a. s. Její řídicí středisko sleduje v reálném čase spotřebu elektřiny v ČR a zajišťuje vyrovnávání výroby se spotřebou. ČEPS, a. s. tak dává pokyny ke zvýšení nebo snížení výkonu vhodných nasmlouvaných elektráren.
Nahoru3. Jak se stanovuje cena elektřiny na burze?
Dodavatelé nakupují elektřinu či plyn pro následný prodej svým odběratelům prostřednictvím burzy (např. PXE, EEX) nebo bilaterárních kontraktů, kdy elektřina vůbec neprochází přes burzu a cena prodané elektřiny se řídí tím, co si dané subjekty mezi sebou dohodly. Výše uvedený turbulentní vývoj cen energetických komodit měl značný vliv zejména na ty dodavatele energií, kteří nakupovali elektřinu na burzách a neměli nakoupený žádný objem dopředu ještě za relativně příznivé ceny, které převládaly v minulých letech.
V každém okamžiku je porovnávána poptávka po elektřině od zákazníků s minimálními cenami od jednotlivých elektráren. V případě ČR se to děje na energetické burze PXE. Elektřinu vždy vyrábějí ty nejlevnější elektrárny, které jsou dohromady schopny uspokojit aktuální poptávku. Cena elektřiny na trhu je pak taková, za kterou elektřinu vyrábí poslední (nejdražší) zdroj – závěrný zdroj, který je ještě potřeba k uspokojení poptávky.
Výslednou cenu elektřiny obdrží všechny elektrárny, které elektřinu prodaly na burze – i ty, které měly nižší nabídkovou cenu. Tím trh motivuje elektrárny nabízet elektřinu za nejnižší možné ceny (pokud by nabídly vyšší, posunou se v merit order a jejich služeb nemusí být vůbec využito), zároveň elektrárny většinou dostanou vyšší částku, ze které pak mohou generovat provozní zisk. Celkově to tedy znamená, že čím vyšší je poptávka po elektřině, tím více se musí zapojovat nákladnější výrobní zdroje, což navyšuje cenu elektřiny pro celý trh.
Nejlevnější elektřinu obecně produkují obnovitelné zdroje. Druhým nejlevnějším zdrojem jsou jaderné elektrárny, protože mají velmi nízké variabilní náklady. V době, kdy výroba z obnovitelných zdrojů a jaderných elektráren k pokrytí celé poptávky po elektřině nestačí, přicházejí na řadu mnohem dražší zdroje, u kterých je možné vyrábět elektřinu dle potřeby (jejich výroba je regulovatelná v krátkém časovém úseku). Mezi ně patří například elektrárny na uhlí, zemní plyn či biomasu. Pořadí jejich využití je opět určeno výší ceny, za kterou jsou tyto elektrárny schopny elektřinu vyrobit. To závisí nejen na cenách paliva pro tyto elektrárny, ale i na ceně a potřebě emisních povolenek.
Cena emisních povolenek v posledních letech vystoupala rovněž do svých maximálních hodnot. V níže uvedeném grafu je vidět vývoj ceny emisních povolenek za poslední 4 roky.
Vzhledem k tomu, že je v současné době nedostatek výrobních zdrojů a je relativně vysoká poptávka po elektřině, jsou na většině území EU určujícími elektrárnami, které tvoří cenu na burze (tzv. závěrné elektrárny), zdroje plynové. V souvislosti s nejistotou dodávek plynu a tím pádem jeho vysoké ceně to následně vede i k vysokým cenám elektřiny na energetických burzách.
Kdy na burze probíhá obchod s elektřinou na daný den a danou hodinu?
Obecně lze uvést, že elektřina se obchoduje ve dvou časových horizontech. Jednak krátkodobě na tzv. spotovém trhu, kde se obchoduje hlavně elektřina na příští den (day-ahead), přičemž je možné zde obchodovat i elektřinu na právě probíhající den (intra-day). V tomto horizontu se elektřina obchoduje na každou hodinu daného dne zvlášť.
Dále se obchoduje dlouhodobě na tzv. futures trhu. Tím si většina dodavatelů elektřiny zajistí alespoň část odhadované spotřeby svých zákazníků. Tento trh funguje stejným způsobem jako trh v reálném čase, ale pracuje s odhadovanými budoucími náklady na výrobu elektřiny jednotlivých elektráren. V tomto horizontu se obchoduje hlavně fixní odběr (tzv. base load) na zvolený den, měsíc, kvartál nebo kalendářní rok. Cena elektřiny na tomto trhu většinou zhruba odpovídá výsledné průměrné ceně na spotovém trhu za dané období, resp. bývá o něco dražší, protože je v ní započítáno riziko. V případě neočekávaného vývoje se ovšem výsledné spotové ceny mohou výrazně odchýlit od předchozích cen na dlouhodobém trhu. Například mohou být výrazně vyšší jako v případě probíhající plynové krize vyvolané válkou na Ukrajině. Nákupy na dlouhodobém trhu tedy chrání dodavatele před náhlým kolísáním ceny elektřiny. Díky nákupům dopředu mohou dodavatelé poskytovat svým zákazníkům fixovanou cenu elektřiny na několik let.
Proč je cena elektřiny na českém trhu tolik závislá na ceně elektřiny v Německu?
Obchodníci na burze s elektřinou mají možnost nakoupit…
