Aktuální evropské cíle: Všechny nové budovy by měly být od roku 2028 bezemisní, přičemž pro nové budovy obývané, provozované nebo vlastněné orgány veřejné správy bude platit již rok 2026. Všechny nové budovy by měly být do roku 2028 vybaveny solárními technologiemi.
Evropský parlament schválil novelu směrnice o energetické náročnosti budov s následujícími návrhy opatření na zvýšení míry renovací a snížení spotřeby energie a emisí skleníkových plynů:
- Nové budovy mají mít od roku 2028 nulové emise.
- Opatření na pomoc v boji proti změně klimatu a snížení účtů za energii
- Podpůrná opatření pro zranitelné domácnosti
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku přijal svůj postoj k navrhované revizi směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD). Jejím hlavním cílem je do roku 2030 výrazně snížit emise skleníkových plynů a spotřebu energie v sektoru budov v EU a do roku 2050 zajistit jeho klimatickou neutralitu. Jejím cílem je rovněž zvýšit míru renovací energeticky neefektivních budov a zlepšit informovanost o energetické náročnosti.
Návrh nyní čeká hlasování v plénu a poté poslanci EP zahájí jednání s Radou, aby se dohodli na konečné podobě návrhu předpisu.
Cíle v oblasti snižování emisí
Podle přijatého textu by měly být všechny nové budovy od roku 2028 bezemisní, přičemž pro nové budovy obývané, provozované nebo vlastněné orgány veřejné správy bude platit již rok 2026 (Komise navrhovala roky 2030, resp. 2027). Všechny nové budovy by měly být do roku 2028 vybaveny solárními technologiemi, pokud je to technicky vhodné a ekonomicky proveditelné, zatímco obytné budovy, které procházejí rozsáhlou renovací, musí splnit požadavky do roku 2032.
Obytné budovy by měly do roku 2030 dosáhnout alespoň třídy energetické účinnosti E a do roku 2033 třídy D. Nebytové a veřejné budovy by musely dosáhnout stejných tříd do roku 2027, resp. 2030 (Komise navrhla třídy F a E).
Vnitrostátní opatření a odchylky
Všechna opatření potřebná k dosažení těchto cílů by stanovily jednotlivé členské státy ve svých národních plánech. Aby se zohlednily různé fondy budov v zemích EU, mělo by písmeno G odpovídat 15 % nejhorších budov v národním fondu.
Z nových pravidel by byly vyloučeny památky, přičemž země EU se mohou rozhodnout, že vyloučí také budovy chráněné pro jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnoty, technické budovy, dočasné budovy nebo kostely a modlitebny. Členské státy mohou rovněž vyjmout veřejné sociální bydlení, u něhož by renovace vedla ke zvýšení nájemného, které nelze kompenzovat úsporami na účtech za energie.
Europoslanci chtějí také členským státům umožnit, aby nové cíle upravily u omezeného podílu budov, na které se požadavky vztahují, v závislosti na ekonomické a technické proveditelnosti renovací a dostupnosti kvalifikované pracovní síly.
Podpůrná opatření proti energetické chudobě
Národní plány renovací by měly zahrnovat podpůrné programy s realistickými cíli a opatření, která usnadní přístup k dotacím a financování. Členské státy musejí zavést bezplatná informační místa a nákladově neutrální programy renovací. Finanční opatření by měla poskytovat významnou prémii na hloubkové renovace, zejména budov s nejhoršími parametry, a zranitelným domácnostem by měly být k dispozici cílené granty a dotace.
Zákaz vytápění fosilními palivy do roku 2035
Země EU by měly zajistit, aby od data transpozice této směrnice nebylo povoleno používání fosilních paliv v systémech vytápění u nových budov a budov, které procházejí významnou renovací, hloubkovou renovací nebo renovací topného systému. Měly by být zcela vyřazeny do roku 2035, pokud Evropská komise nepovolí jejich používání do roku 2040, uvádějí poslanci Evropského parlamentu.
Další kroky
O návrhu právních předpisů bude hlasovat celý Euroarlament na plenárním zasedání ve dnech 13.-16. března a stane se vyjednávací pozicí Parlamentu. Poté poslanci EP zahájí jednání s Radou, aby se dohodli na konečné podobě návrhu zákona.
Souvislosti
Podle Evropské komise jsou budovy v EU zodpovědné za 40 % naší spotřeby energie a 36 % emisí skleníkových plynů. Dne 15. prosince 2021 přijala Evropská komise legislativní návrh na revizi směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) v rámci tzv. balíčku "Fit for 55". Nová evropská legislativa o klimatu (červenec 2021) zakotvila cíle pro rok 2030 i 2050 do závazného evropského práva.
Více v tiskové zprávě Evropského parlamentu
NahoruAktuální judikát Nejvyššího správního soudu ČR
Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) posoudit otázku, zda žalovaní, jimiž jsou vybraná ministerstva a vláda, postupovali protiprávně tím, že nepřijali dostatečná opatření, jimiž by v reakci na klimatickou změnu poměrně snížili emise skleníkových 9 As 116/2022 plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990. Tímto postupem mělo dojít k zásahu do práv žalobců.
Více v rozsudku zde ke stažení.
NSS na tuto otázku odpověděl záporně. Česká republika totiž v oblasti sjednávání závazků plynoucích z mezinárodního klimatického práva
jedná kolektivně v rámci EU. Evropská unie sice přijala v roce 2020 kolektivní závazek snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % ve srovnání s úrovní v roce 1990. Dosud ovšem nedošlo k závaznému „rozpočítání“ tohoto kolektivního závazku mezi jednotlivé členské státy v těch sektorech, v nichž je takové rozpočítání možné. Odporovalo by zdrženlivosti soudní moci, pokud by správní soudy vstupovaly již nyní do politických a legislativních procesů dosud probíhajících na unijní úrovni s kategorickými závěry o tom, jak má vypadat individualizovaný závazek ČR. Na ČR tak v tuto chvíli dopadají pouze výrazně méně ambiciózní povinnosti, jež jsou odrazem kolektivního závazku přijatého Evropskou unií již v roce 2015…
