Dotační možnost pro obce - Energetická společenství

10.4.8

Dotační možnost pro obce – Energetická společenství

Ing. Pavel Večeřa

Cílem výzvy Modernizačního fondu MODF KOMUNERG č. 1/2025 je podpořit rozvoj energetických společenství v ČR prostřednictvím investic do nových obnovitelných zdrojů energie a do opatření umožňujících efektivní sdílení, řízení a spotřebu vyrobené elektřiny v rámci komunity (území aspoň 3 a více obcí). Výzva přispěje ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu a k jejich využívání v místě výroby, k posílení energetické soběstačnosti a uspokojování vlastních energetických potřeb společenství a k úsporám emisí skleníkových plynů. Úspory nákladů a příjmy z prodeje energie tak mohou být opětovně využity přímo v místě výroby energie.

Čerstvě vyhlášená výzva KOMUNERG č. 1/2025 navazuje na stamilionovou investici z Národního plánu obnovy, která v minulém roce přispěla ke vzniku 55 nových energetických společenství. MŽP hodlá položit základy fungující komunitní energetiky v ČR. Nová dotační výzva má přinést více reálných projektů v oblasti komunitní energetiky.

 NahoruCo je cílem a podstatou projektů energetických společenství?

Společné projekty členů energetického společenství se zaměřují především na výrobu, sdílení a efektivní spotřebu energie z obnovitelných zdrojů. To má přinést úspory nákladů a zvýšit energetickou soběstačnost (na úrovni ČR, regionů i obcí a měst). Členy energ. společenství mohou být obce, firmy nebo domácnosti. Cílem je snížit závislost na dovozu fosilních paliv nebo el. energie ze zahraničí a více decentralizovat zdroje výroby a distribuční sítě v energetice.

Příklady společných projektů energetických společenství jsou např.:

1. instalace solárních elektráren na střechách: Společenství může vytvořit investiční fond a následně dle předem dohodnutého plánu kolektivně investovat do pořízení fotovoltaických panelů. Ty jsou umístěny na budovách ve vlastnictví členů (například obecní úřady, školy, sportovní haly). Vyrobenou elektřinu pak odebírají a spotřebovávají všichni členové dle společně dohodnutých pravidel.
2. komunitní solární farmy: Místo instalace na individuálních střechách mohou členové sdílet velkou solární elektrárnu, kterou si buď společenství pronajímá nebo se opět prostřednictvím společného investičního fondu podílejí na financování její výstavby a investují do ní. Vyrobená energie je následně přidělována členům ke spotřebě podle velikosti podílu na investici nebo jinak dohodnutých pravidel.
3. využití bioplynu a biomasy: Energetická společenství mohou společně investovat do zařízení na výrobu energie z bioplynu nebo biomasy, což může být vhodné zejména ve venkovských oblastech s bohatými zdroji pro zemědělskou nebo lesnickou produkci a vznikem odpadních produktů, které mají energetické využití (např. kejda, hnůj, piliny, dřevní odkorky, sláma apod.).
4. větrné elektrárny: Větrná elektrárna představuje velkou a finančně náročnou investici. Nicméně mohou se stát společným projektem více obcí, firem nebo většího počtu občanů v rámci energetického společenství. Projekt takového rozsahu a velikosti nicméně vyžaduje zapojení úvěrového financování ze strany bank, etapizaci při realizaci a plánování včetně řešení dílčích problémů při realizaci si vyžaduje širokou platformu – jakousi investiční radu složenou z volených členů s pravomocí spolurozhodovat o realizační a finanční stránce investice.
5. energetické úspory a management: Po prvotní investiční fázi, kdy energetické společenství vybuduje dostatečnou základnu nezávislých zdrojů energie se může společenství v dalších fázích soustředit na celkové snížení spotřeby energie (popř. i tepla) v budovách členů. Technickými a organizačními opatřeními je vytvářen společný energetický management. Ten může zahrnovat např. výměnu veřejného osvětlení za úsporné LED technologie nebo zateplení veřejných budov, popř. i budov v soukromém vlastnictví jednotlivých vlastníků společenství, pokud to umožní dostatek finančních zdrojů a dojde k dohodě na těchto prioritách na rozhodovacím orgánu (správní radě) ve společenství.

Projekty začínají obvykle založením energetického společenství. Členy se mohou stát fyzické osoby, obce, bytová družstva nebo firmy. Podstatou je dohoda na společném financování investic do energetických zdrojů (obvykle OZE) a sdílení energie. Členové přispívají finančně dle svých možností a priorit na pořízení nebo provoz společného zdroje energie a další následná opatření ke snížení spotřeby a efektivní využití společně vyráběné energie. V České republice jsou k dispozici i dotační tituly, které startovací investice usnadňují (např. právě Modernizační fond, Národní plán obnovy). 

Vyrobená energie se následně dělí mezi členy společenství prostřednictvím Elektroenergetického datového centra (EDC) a novějších zákonných úprav. Více informací o konkrétních projektech a možnostech lze získat u specializovaných neziskových organizací a platforem, které se komunitní energetice věnují, například Unii komunitní energetiky nebo Centrum pro dopravu a energetiku.

 NahoruKdo může o tuto dotaci požádat?

Oprávněným žadatelem v rámci této výzvy je energetické společenství podle § 20b až § 20i zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Energetické společenství je právnická osoba:

• - jejímž hlavním účelem není tvorba zisku, ale poskytování environmentálních, hospodářských nebo sociálních přínosů svým členům nebo místní komunitě,
• - jejíž členy mohou být fyzické osoby, obce, kraje, dobrovolné svazky obcí, malé a střední podniky a další subjekty vyjmenované energetickým zákonem, pokud jejich účast není hlavním předmětem jejich podnikání,
• - která zajišťuje otevřené a dobrovolné členství a demokratickou správu, přičemž každý člen má právo podílet se na jeho činnosti a rozhodovacích procesech v rozsahu, který odpovídá jejich postavení dle zákona.

Žadatel je povinen ve stanovách a dalších povinných přílohách doložit naplnění všech podmínek vyplývajících z § 20b až § 20i energetického zákona, zejména zásady demokratické správy, nastavení hlasovacích práv jednotlivých členů, způsob nakládání se ziskem a pravidla otevřeného a dobrovolného členství.

 NahoruMůže o tuto dotaci požádat také obec?

Jak již je uvedeno u předešlé otázky, příjemci těchto dotací dle výzvy č. KOMUNERG 1/2025 MODF mohou být pouze energetická společenství. Obec se nicméně může stát členem takového společenství. Popř. více obcí může být sdruženo v dobrovolném svazku obcí a podílet se na realizaci a financování projektů v energetickém společenství, např. projektu vodní elektrárny na řece, která protéká více obcemi, které jsou členy dobrovolného svazku obcí a také jsou členy energetického společenství. Je na rozhodnutí těchto obcí, zda se členy energetického společenství stanou každá jednotlivě nebo prostřednictvím 1 zástupce, který bude nominován za dobrovolný svazek obcí jako celek.

 NahoruNa jaké výdaje lze dotaci získat (způsobilé výdaje)?

Za za způsobilé výdaje jsou obecně považovány stavební práce, dodávky a služby bezprostředně související s předmětem podpory, zejména pak: 

1. pořízení nových komunitních zdrojů obnovitelné energie:
2. fotovoltaické elektrárny,
3. větrné elektrárny,
4. …