dnes je 29.3.2024

Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Zákon o svobodném přístupu k informacím ve znění novely účinné od 01.09.2022 – metodický postup

24.10.2022, Zdroj: SMS ČR (http://www.smscr.cz/)

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), byl dotčen novelou provedenou zákonem č. 241/2022 Sb., jejíž účinnost nastala dnem 01.09.2022. Ministerstvo vnitra jako gestor této oblasti na tuto novelu reagovalo zveřejněním metodické pomůcky, která osvětluje novelu z pohledu její aplikace v praxi.

Informace MV ČR ke změně zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístup k informacím ke stažení

Hlavní účelem novely zákona o svobodném přístupu k informacím je transpozice Směrnice 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (dále jen „Směrnice“). Termín pro transpozici do českého právního řádu stanovila Směrnice do 17. 07. 2021, avšak ke konečné transpozici došlo až zmíněnou novelizací s účinností od 01. 09. 2022.

Pokud bychom se pokusili o definici zásadních změn, ke kterým v důsledku transpozice Směrnice dochází, jedná se zejména o níže uvedené:

  • Veřejné podniky mají informační povinnost – jedná se o podniky pohybující se v odvětví dopravy (v rámci závazků veřejné služby) a veřejných služeb (vykonávající relevantní činnosti). Nově jimi budou právnické osoby ovládané státem či samosprávou (tj. v nichž stát či samospráva vykonává dominantní vliv), pokud vykonávají činnosti veřejného podniku. Výluka z povinnosti poskytovat informace se dotýká těch činností, které jsou uskutečňovány v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání veřejného podniku nebo veřejné instituce nebo pokud mají obchodní nebo průmyslovou povahu a poskytnutí informace by veřejný podnik nebo veřejnou instituci znevýhodnilo na relevantním trhu.
  • Přístup k tzv. výzkumným datům – jedná se o specifickou kategorii dokumentů vypracovaných v rámci vědeckého výzkumu podporovaného z veřejných prostředků, a to na výsledky vědeckého zjišťovacího procesu (experimenty, průzkumy a podobně). Publikace ve vědeckých časopisech jsou nadále vyloučeny z oblasti působnosti.
  • Možnost publikace dynamických dat (dat, které se v průběhu času mění, např. meteorologická data) prostřednictvím programovatelných aplikačních rozhraní.
  • Úprava tzv. datových souborů s vysokou hodnotou (high-value datasets), které mají být bezplatně zpřístupněny. Jedná se např. o geoprostorové údaje, pozorování Země a životní prostředí, meteorologie, statistika, společnosti a vlastnictví společností, mobilita.

V důsledku této změny došlo k rozšíření informační povinnosti pouze tam, kde to Směrnice výslovně vyžadovala a to v minimalistické podobě.

Dále byly do novelizace zahrnuty změny vyvolané aplikační praxí, které jsou pro povinné subjekty naprosto zásadní. Většina změn nabývá účinnosti od 01.01.2023 a jedná se o např.:

  • zakotvení možnosti odmítnout žádost o informace z důvodu zneužití práva na informace spočívajícího ve využití informační žádosti jako prostředku nátlaku na fyzickou osobu, jíž se informace týkají, nebo vyvolávající nepřiměřenou zátěž na straně povinného subjektu.
  • možnost odmítnout žádost z důvodu neexistence požadované informace. Žádost bude možné odmítnout, pokud povinný subjekt poptávanou informaci nemá a ze zákona mu ani nevyplývá povinnost ji mít.
  • zanesení ochrany informací, jejichž zpřístupnění by mohlo ohrozit rovnost účastníků soudního, arbitrážního či jiného řízení (a to i před zahájením takového řízení) – jedná se příkladmo o právní analýzy, rešerše, posudky apod.
  • výslovnou úpravu ochrany informací, jejichž zpřístupnění by mohlo přímo nebo významně narušit ochranu kritické infrastruktury.
  • výslovná úpravu pravidel pro poskytování informací o platech a odměnách vyplacených z veřejných prostředků.
  • procesní úpravu v oblasti zjednodušeného vyřízení žádosti o informace.
  • zavedení Centrálního registru výročních zpráv, který bude Ministerstvo vnitra provozovat od 01.01.2024 s tím, že povinné subjekty budou moci dobrovolně zveřejňovat své výroční zprávy.

Ministerstvo vnitra je připraveno metodickou pomůcku průběžně aktualizovat zejména o poznatky, jež vyplynou z aplikační praxe. Tyto je možné sdělit i příslušným odborům, jimiž jsou odbor Hlavního architekta eGovernmentu a odbor veřejné správy, dozoru a kontroly. Oba útvary lze kontaktovat na e-mailu: posta@mvcr.cz.

Pevně věříme, že zejména novelizovaná právní úprava, jež navazuje na dosavadní aplikační praxi, nejen upřesní postupy, ale současně je i usnadnění v případech vyřizování žádostí o informace.

Mgr. Alena Klimt, DiS., Legislativní a právní sekce SMO ČR

Vymezení veřejného podniku

Citujeme ze sněmovního tisku č. 222, kde najdete navrhované znění včetně důvodové zprávy, z které citujeme:

"c) vymezení veřejného podniku v navržené změně zákona č. 106/1999 Sb.

Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že stávající vymezení povinných subjektů v § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. se s vymezením povinných subjektů ve smyslu Směrnice sice z větší části překrývá, nejedná se však o identické množiny. Rozdíl spočívá v tom, že do kategorie veřejných institucí

 
Nahrávám...
Nahrávám...