3.9.4
Zajišťovací převod práva
JUDr. Dita Komárková
Právní úprava zajišťovacího převodu práva je v novém občanském zákoníku (dále jen "NOZ") zakotvena v ustanoveních § 2040 až 2044 NOZ. Z povahy tohoto institutu a jeho zařazení v novém občanském zákoníku vyplývá, že se jedná o jeden ze způsobů zajištění dluhu.
Dřívější právní úprava tohoto institutu obsažená v ustanovení § 553 ObčZ, byla velice strohá a kusá, v důsledku čehož vyvolávala v praxi řadu nejasností a výkladových problémů. K dané problematice se proto vytvořila celkem početná soudní judikatura, která však v prostředí nové právní úpravy nebude až na výjimky využitelná.
NahoruPodstata zajišťovacího převodu práva
Podstatou zajišťovacího převodu práva je vylepšení právního postavení věřitele tím, že na něj dlužník či třetí osoba dočasně, resp. podmíněně, převede své právo (včetně práva vlastnického) za účelem zajištění věřitelovy pohledávky. Tím, že je na věřitele dočasně převedeno právo dlužníka nebo třetí osoby, představuje zajišťovací převod práva jednu z nejsilnějších forem zajištění dluhu pro věřitele. Navíc postavení věřitele nová právní úprava značně posiluje oproti dosavadní právní úpravě, zejména pokud jde o způsob výkonu zajišťovacího převodu práva v případě prodlení dlužníka s úhradou dluhu.
Zajišťovací převod práva má předně zajišťovací charakter, má tedy zajistit lepší právní postavení věřitele a také motivovat dlužníka k řádné a včasné úhradě jeho dluhu. Zajišťovací převod práva může plnit i uhrazovací funkci, a to v případě, pokud dlužník nedostojí svému závazku a neuhradí věřiteli zajištěný dluh.
NahoruPoskytovatel jistoty
Oproti dřívější právní úpravě, podle které mohl být poskytovatelem jistoty (převáděného práva) pouze dlužník, může být nyní poskytovatelem jistoty nejen dlužník, ale také třetí osoba. Dluh dlužníka lze tak zajistit převodem práva osoby od dlužníka odlišné (třetí osoby).
Smluvní stranou smlouvy o zajišťovacím převodu práva, a tedy účastníkem zajišťovacího převodu, bude vždy na jedné straně věřitel a na druhé straně dlužník nebo třetí osoba, a to podle toho, čí právo bude převáděno.
Nelze opomíjet skutečnost, že na některé poskytovatele jistoty (převáděného práva) se vztahují zvláštní pravidla, která je nutno respektovat.
Pokud bude například poskytovatelem jistoty (převáděného práva) obchodní korporace, a to v postavení třetí osoby (tj. obchodní korporace nebude zajišťovacím převodem práva zajišťovat vlastní dluh), pak musí být respektována pravidla stanovená v ustanoveních § 55 a 56 ZOK. V případě, že obchodní korporace má zajistit dluh člena svého orgánu, osoby jemu blízké či osoby jím ovlivněné nebo ovládané, pak musí být tato skutečnost oznámena bez zbytečného odkladu orgánu, o jehož člena se jedná, a dále kontrolnímu orgánu korporace, a není-li ho, pak nejvyššímu orgánu obchodní korporace. Kontrolní nebo nejvyšší orgán obchodní korporace může poskytnutí jistoty zakázat, dojde-li k závěru, že toto poskytnutí zajištění není v zájmu obchodní korporace. Tohoto postupu však není zapotřebí, jestliže se jedná o zajištění poskytované v rámci běžného obchodního styku, což bude nezbytné vždy zvážit případ od případu.
Pokud bude právo převáděné zajištěním ve společném vlastnictví více osob, pak bude nezbytné k platnému zřízení zajištění, resp. k poskytnutí společné věci jako předmětu zajišťovacího převodu, mít v zásadě souhlas všech spoluvlastníků (§ 1132 NOZ). Výjimka z tohoto pravidla je stanovena v ustanovení § 1133 NOZ a platí pro případy, kdy poskytnutí jistoty slouží k zajištění peněžité pohledávky vzniklé při zlepšení společné věci nebo při její obnově.
Pan Ondřej má peněžitou pohledávku vůči panu Buriánkovi. Pan Buriánek se dohodl s panem Ondřejem, že zajistí jeho pohledávku zajišťovacím převodem práva k celé nemovitosti. Jelikož však tuto nemovitost pan Buriánek spoluvlastní společně se svými dvěma bratry, kdy každý má spoluvlastnický podíl ve výši 1/3, musí se zřízením tohoto zajištění souhlasit zbylí dva bratři.
NahoruPříjemce převáděného práva
Příjemcem převáděného práva je věřitel, tedy jakákoliv fyzická nebo právnická osoba.
NahoruDluh
Ačkoliv to nový občanský zákoník výslovně nestanoví, lze mít za to, že zajištěný dluh může být jak peněžitý, tak nepeněžitý. Zajišťovací převod práva tak může být sjednán za účelem splnění závazku splatit zápůjčku, úvěr či jiný závazek.
NahoruPředmět zajišťovacího převodu
Předmětem zajišťovacího převodu je dle ustanovení § 2040 odst. 1 NOZ právo dlužníka nebo třetí osoby. V praxi nejčastěji půjde o zajišťovací převod vlastnického práva:
-
k věcem hmotným – movitým i nemovitým,
-
k věcem nehmotným – především k pohledávkám a nově i k souboru pohledávek, podílům na obchodních korporacích, předmětům průmyslového vlastnictví aj.
Domnívám se, že nelze vyloučit ani převod práva stavby, které nový občanský zákoník považuje za nemovitou věc (§ 498 odst. 1 a § 1242 NOZ), popř. převod jiných práv, pokud to bude jejich povaha připouštět.
Za účelem zajištění splnění závazku splatit úvěr jsou v praxi také velmi často převáděna práva k cenným papírům a práva k zaknihovaným cenným papírům.
Od zvoleného předmětu zajišťovacího převodu se odvíjí další požadavky, jež bude nezbytné dodržet pro uzavření platné smlouvy o zajišťovacím převodu práva. Pokud bude například předmětem zajišťovacího převodu vlastnické právo k podílu ve společnosti s ručením omezeným, bude nutné dodržet pravidla zakotvená v zákoně o obchodních korporacích a ve společenské smlouvě společnosti, jejíž podíl má být předmětem zajišťovacího převodu. Smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva k podílu bude muset být písemná s úředně ověřenými podpisy smluvních stran, neboť zajišťovacím převodem vlastnického práva k podílu dochází, byť dočasně, k převodu podílu, a tedy ke změně vlastníka podílu, tj. společníka ve společnosti. Dále bude nutné ověřit, zda společenská smlouva nezakazuje či neomezuje zřízení zajišťovacího převodu vlastnického práva k podílu (např. požadavkem na souhlas valné hromady) aj.
NahoruDočasnost převodu
Významným, resp. zásadním znakem zajišťovacího převodu je jeho dočasnost, která jej odlišuje od běžných převodů. Zajišťovacím převodem dochází ke změně v osobě vlastníka převáděného práva. Tím, že dlužník, popř. třetí osoba (jako poskytovatel předmětu zajišťovacího převodu), převede své právo, stává se vlastníkem převáděného práva právě věřitel.
NahoruPřevod s rozvazovací podmínkou
Zajišťovací převod práva je zpravidla založen na tom, že dlužník nebo osoba poskytující předmět zajišťovacího převodu převede své právo na věřitele s rozvazovací podmínkou spočívající v tom, že včasným a řádným splněním zajištěného dluhu se předmět zajišťovacího převodu bez dalšího navrací osobě, která předmět zajišťovacího převodu poskytla (§ 2040 odst. 2 NOZ).
Toto pravidlo stanoví nový občanský zákoník v ustanovení § 2040 odst. 2, které zakotvuje vyvratitelnou právní domněnku, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že zajištěný dluh bude splněn. Pokud dlužník splní svůj dluh včas a řádně, právo osoby, která předmět zajišťovacího převodu poskytla, k předmětu zajištění se automaticky obnovuje.
NahoruFiduciární převod
Jelikož však nový občanský zákoník formuluje domněnku sjednání převodu s rozvazovací podmínkou jako vyvratitelnou, je smluvním stranám zajišťovacího převodu práva umožněno dohodnout si zajišťovací převod práva jako nepodmíněný převod, kdy při včasném a řádném uhrazení dluhu dlužníkem je věřitel povinen převést právo zpět na dlužníka či jiného poskytovatele předmětu zajišťovacího převodu, není-li jím sám dlužník. V tomto případě mluvíme o tzv. fiduciárním převodu, který nebylo možné si ujednat za předchozí právní úpravy (tj. starého občanského zákoníku), a to v důsledku soudní judikatury.
Pokud je tedy zajišťovací převod sjednán jako fiduciární převod, znamená to, že po včasném a řádném splnění hlavního závazku je povinností zajištěného věřitele převést právo zpět na dlužníka, resp. na poskytovatele předmětu zajišťovacího převodu. K obnovení práv poskytovatele předmětu zajišťovacího převodu nedochází automaticky splněním zajištěného dluhu, nýbrž je třeba, aby zajištěný věřitel novým právním jednáním převedl předmět zajišťovacího převodu na jeho původního poskytovatele. Mezi původními stranami smlouvy o zajištění převodem práva tak musí dojít k uzavření nové smlouvy, kterou původně zajištěný věřitel převede předmět zajišťovacího převodu zpět na druhou smluvní stranu, tj. osobu, která poskytla předmět zajišťovacího převodu. Pokud zajištěný věřitel odmítne uzavřít takovouto smlouvu, bude se muset osoba, která poskytla zajištění, domáhat uzavření takovéto smlouvy soudní cestou.
NahoruForma
Zajišťovací převod práva vzniká smlouvou. Ačkoliv pro smlouvu o zajišťovacím převodu práva není obecně vyžadována písemná forma, neznamená to, že ji lze sjednat v jakékoli formě! Vždy bude záležet na konkrétní povaze převáděného práva, resp. věci, k níž se právo váže. Bude tedy nezbytné dodržet formu stanovenou pro převody jednotlivých práv.
Pokud bude například převáděno vlastnické právo k nemovité věci (například k pozemku, stavbě se samostatným účelovým určením aj.), pak musí být smlouva o zajišťovacím převodu práva k nemovitosti učiněna v písemné formě, neboť tak vyžaduje výslovně zákon (§ 560 NOZ).
Povinnost uzavřít písemnou smlouvu o zajišťovacím převodu práva však může vyplývat i z jiných právních předpisů, tedy nejen z nového občanského zákoníku!
Nicméně obecně zakotvená bezformálnost zajišťovacího převodu s sebou bude přinášet určitá rizika. Nelze totiž vyloučit, že věřitelé dlužníka budou čelit situacím, kdy bude tvrzena existence zajišťovacího převodu práva zřízeného jinak než písemnou smlouvou (například ústní dohodou). V takové situaci bude záležet na důkazech prokazujících či popírajících sjednání zajišťovacího převodu práva, což nemusí být snadné.
NahoruZápis do veřejného seznamu
Pokud je předmětem zajišťovacího převodu práva věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, vzniká zajištění až zápisem do tohoto seznamu. Do veřejného seznamu se zapisuje i dočasná povaha zajišťovacího převodu práva (§ 2041 NOZ).
Smyslem požadavku na zápis existence zajištění do veřejného seznamu je ochrana zájmů třetích osob, tedy aby skutečný stav nebyl třetím osobám skryt.
Nový občanský zákoník nevymezuje, co rozumí, resp. co je považováno za veřejný seznam. Veřejným seznamem je například katastr nemovitostí (§ 1 odst. 1 KTZ). Je-li předmětem zajišťovacího převodu práva vlastnické právo k nemovitosti, zapisuje se tento převod do katastru nemovitostí společně s poznámkou o dočasné povaze věcného práva na základě zajišťovacího převodu (§ 23 odst. 2 písm. f) KTZ). Tato poznámka o dočasné povaze věcného práva na základě zajišťovacího převodu se zapíše i bez návrhu na základě obsahu smlouvy o zajišťovacím převodu práva podle ustanovení § 72 odst. 1 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, v platném znění. Posléze se tato poznámka o dočasné povaze věcného práva na základě zajišťovacího převodu vymaže, jestliže se převod práva stal nepodmíněným, a to na základě potvrzení osoby, která věřiteli převedla své právo (§ 73 odst. 1 vyhlášky č. 357/2013 Sb.). Jestliže zanikne zajištění převodem práva k nemovitosti v důsledku splnění zajištěného dluhu, poznámka se vymaže bez návrhu, pokud se znovu zapisuje vlastnické právo pro osobu, která zajištěnému věřiteli převedla své vlastnické právo k nemovitosti smlouvou o zajištění převodem práva (§ 73 odst. 1).
Společnost OFAG, s. r. o., se rozhodla vzít si úvěr od banky. Banka však požadovala zajištění pro případ nesplacení úvěru ze strany společnosti. Společnost OFAG, s. r. o., a banka se společně dohodly na uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitosti, konkrétně k pozemku a budově stojící na tomto pozemku, jež jsou ve vlastnictví společnosti OFAG, s. r. o., a tuto smlouvu v písemné formě následně dne 19. listopadu 2015 uzavřely. Společnosti OFAG, s. r. o., a ani banka však nepodaly návrh na zápis zajišťovacího převodu na katastr nemovitostí. Společnost OFAG, s. r. o., nedostála svému závazku a nesplatila úvěr ve lhůtě sjednané v úvěrové smlouvě. Banka proto přikročila k uspokojení své pohledávky prodejem pozemku a stavby společnosti, jak si ujednala ve smlouvě o zajišťovacím převodu práva. Je toto oprávněna učinit?
Jelikož nedošlo k zápisu zajišťovacího převodu vlastnického práva k pozemku a stavbě do katastru nemovitostí, nedošlo k platnému zřízení zajišťovacího převodu práva, v důsledku čehož se banka nestala vlastníkem daných nemovitostí, a není tudíž oprávněna k realizaci zajišťovacího převodu práva, tj. k prodeji daných nemovitostí.
NahoruProstá správa věci
V případě, že předmětem zajišťovacího převodu je vlastnické právo k věci, ustanovení § 2042 NOZ předpokládá, že tato věc může být po dobu trvání zajišťovacího převodu jak v rukou dlužníka, tak i věřitele, případně i třetí osoby, která poskytla danou věc pro účely zajištění. V tomto ohledu bude záležet na dohodě stran, jaký režim si sjednají. Svůj vliv bude sehrávat i to, zda je předmětem věc movitá či nemovitá.
Pokud je to zajištěný věřitel, na kterého bylo zajišťovacím…