dnes je 10.12.2022

Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Úprava školy za účelem integrace pohybově hendikepovaných studentů

20.9.2011, Zdroj: Verlag Dashöfer

Úprava školy za účelem integrace pohybově hendikepovaných studentů

Vzdělání bez bariér - stavební úprava školy za účelem integrace pohybově hendikepovaných studentů

Výchozí situace

V roce 2003 proběhl v jednom krajském městě proces komunitního plánování sociálních služeb. Jeho výstupem bylo mimo jiné i zjištění, že ve městě a v jeho nejbližší spádové oblasti existuje poptávka po vzdělávacích příležitostech pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, ale nabídka těchto příležitostí chybí. To se projevilo především na úrovni středního a vysokého školství a také v oblasti dalšího vzdělávání.

Součástí plánovacích procesů bylo oslovení některých středních škol, které nabízejí obory vhodné i pro studenty s pohybovými hendikepy a byl zde proveden průzkum jejich technických, pedagogických a sociálních podmínek.

V rámci technických podmínek byla sledována úroveň dopravní dostupnosti škol a technická či stavební vybavenost ve vztahu k možnosti pohybu ve školních budovách a areálech.

Další zjišťování bylo zaměřeno na soulad používaných pedagogických metod s potřebami a možnostmi potencionálních hendikepovaných studentů a rovněž i na připravenost pedagogů a stávajících studentů přijmout je mezi sebe.

Průzkum byl vyhodnocen a výsledkem se stala přesná charakteristika škol uvádějící na jedné straně možnosti a na straně druhé omezení pro integraci pohybově hendikepovaných studentů.

Tento výstup se ukázal jako velmi důležitý, protože v okamžiku, kdy bylo zřejmé, jaká témata budou podporována po vstupu České republiky do Evropské unie, bylo možné oslovit konkrétní školy s nabídkou zapojení se do přípravy projektu a žádosti o finanční prostředky zajišťující vytvoření optimálních podmínek pro studium pohybově hendikepovaných studentů.

Jednou z oslovených škol byla i střední odborná škola, kde se vyučuje mimo jiné i obor Výpočetní technika a automatizace mechanizovaných služeb. Zatímco po stránce pedagogické a sociální splňuje tato škola všechny nezbytné podmínky, po stránce technické je situace horší. Z této výchozí situace se tak začala odvíjet příprava projektu.

Příprava projektu

Na počátku přípravných prací bylo setkání všech subjektů, kterých se bude týkat příprava projektu a jeho následná realizace. Šlo především o ředitele školy, jeho zástupce a ekonomku školy, zástupce odboru školství krajského úřadu, který je zřizovatelem školy, zástupce Centra pro komunitní práci, které zpracovávalo komunitní plán sociálních služeb, a v neposlední řadě zástupce dětského stacionáře, které má zkušenosti s prací s pohybově hendikepovanými osobami.

První setkání mělo především za cíl představit si navzájem svá očekávání od projektu, vymezit si role v průběhu přípravných prací a definovat základní otázky, které bude nutné na cestě za realizací zodpovědět. Tyto otázky se v podstatě týkaly následujících okruhů:

- Kdo bude žádost předkládat?

- Jak se kdo zapojí do přípravy projektu a žádosti?

- Jaké jsou finanční možnosti žadatele a jeho partnerů?

- Jaké jsou organizační zkušenosti a administrativní možnosti žadatele?

- Jaká je časová náročnost přípravy a realizace projektu?

- Jaká je nebo může být politická podpora projektu?

- Budou výsledky projektu dlouhodobě udržitelné?

V zásadě tak byl vytvořen základ projektového týmu, který se domluvil na pravidelných schůzkách vždy jednou za dva týdny. Vedoucím týmu se stal ředitel školy. Na dalších schůzkách týmu byly postupně řešeny všechny formulované okruhy

Kdo bude nositelem projektu?

V podstatě existovaly pouze dvě reálné možnosti. Kraj nebo škola. Kraj mohl být nositelem projektu, protože je zřizovatelem školy a faktickým vlastníkem dotčených nemovitostí. Na druhou stranu bylo zřejmé, že řízením projektu by stejně pověřil školu, a proto se zdálo efektivnější, že nositelem bude škola a kraj bude v pozici partnera, který vysloví s realizací souhlas a současně může zajistit povinnou finanční spoluúčast. Tato dohoda byla v průběhu přípravy projektu stvrzena podpisem hejtmana a ředitele školy. Současně zastupitelstvo kraje rozhodlo o finanční spoluúčasti na projektu ve výši 20 % nákladů projektu, které byly předběžně vypočteny na 8 mil. Kč.

Jak se kdo zapojí do přípravy projektu a žádosti?

Projektový tým si do dalšího svého setkání opatřil Příručku pro žadatele a seznam všech povinných příloh. Na základě těchto informací si pak jednotliví členové týmu řekli, co, kdo a kdy má zajistit či vypracovat. Za základní přílohu byla označena projektová dokumentace pro stavební povolení a studie proveditelnosti. Z povahy záměru, který byl konzultován na stavebním úřadu, bylo zřejmé, že projekt nebude vyžadovat územní rozhodnutí, ale pouze stavební povolení. Vzhledem k povaze přílohy bylo rozhodnuto, že vypracování projektové dokumentace bude zadáno jako dodávka. Podobné úvahy se odehrávaly i v případě studie proveditelnosti, ale nakonec se projektový tým rozhodnul, že tento materiál si zpracuje pomocí vlastních zdrojů. Zpracováním základní studie proveditelnosti byla pověřena ekonomka školy.

U dalších příloh nebo součástí projektu bylo vždy dohodnuto, kdo bude za jejich zajištění odpovědný a do kdy tento materiál připraví.

Jaké jsou finanční možnosti školy a partnerů?

Při předpokládaném rozpočtu 8 mil. Kč bylo zřejmé, že škola nebude schopna projekt financovat z vlastních zdrojů a že kraj bude schopen projekt spolufinancovat ve výši 20 % při výše uvedených předpokládaných nákladech.

To však k realizaci nestačilo. V úvahu přicházely dvě možnosti.

Vzít si úvěr od banky a projekt realizovat v jedné ucelené etapě nebo rozdělit projekt do třech etap a každou etapu vyúčtovat, a tím získat peníze na realizaci etapy další. Vzhledem k tomu, že se tato možnost ukázala jako přijatelná pro kraj, který tak byl ochoten poskytnout škole prostředky na spolufinancování projektu a současně na předfinancování první etapy, byla zvolena druhá varianta. Škola tak od kraje získá 5 mil. Kč s tím, že po ukončení realizace projektu kraji vrátí minimálně 3 mil. Kč.

Jaké jsou organizační zkušenosti a administrativní možnosti žadatele?

Projekt bude typickou investiční akcí, která bude obsahovat především stavební úpravy a instalaci technologického zařízení (výtahu). S řešením podobných investičních projektů má škola velké zkušenosti, protože v minulých pěti letech realizovala několik stavebních akcí. Určitá nezkušenost by se mohla projevit u zadávání veřejné zakázky na stavební práce dle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Bylo proto rozhodnuto, že výběrové řízení bude organizovat krajský úřad.

Škola má rovněž zkušenosti s účtováním projektů realizovaných s podporou předstrukturálních fondů (Phare CBC a SAPARD), takže i ve finančních otázkách se dá předpokládat, že bude svoji roli zvládat.

Nezkušenost je pouze patrná v samotné práci s hendikepovanými občany. Zde bude nutné využít čas, kdy se bude realizovat investiční projekt a pomocí partnerů z dětského stacionáře a centra pro komunitní práci připravit pedagogický personál školy na specifika práce s tělesně postiženými studenty.

Partneři zajistí důkladné proškolení, jehož součástí bude i možnost praxe v dětském stacionáři.

Jaká je časová náročnost přípravy a realizace projektu?

První schůzka projektového týmu se uskutečnila v období, kdy již byla známá témata, která budou podporována, a byly známy základní pravidla. Dosud sice nebylo vyřešeno mnoho sporných otázek a podrobností, ale zahájení prací v zásadě nic nebránilo. Současně bylo známo, že žádosti se budou přijímat v období července či srpna. Projektový tým si tak mohl udělat rámcový harmonogram příprav projektu a žádosti. Tento harmonogram zpočátku počítal s tím, že projekt musí být připraven do 30. června 2004. V průběhu příprav projektu se nakonec ukázalo, že uzávěrka první výzvy bude až o měsíc později, tedy 30. července. Projektový tým se proto rozhodnul, že současně s projektem a žádostí předloží i stavební povolení spolu se stavební dokumentací. Obě přílohy bylo sice možné předložit až k podpisu smlouvy, ale škola tímto chtěla dokázat, že je připravena k realizaci projektu.

Dále se projektový tým musel rozhodnout o harmonogramu realizace projektu. Z finančních možností vyplývalo, že projekt bude rozdělen do třech etap. Tyto etapy v zásadě odpovídají prostorovým podmínkám školy, protože školní areál lze rozčlenit na tři stavební objekty. Prvním stavebním objektem jsou venkovní prostory a prostory šaten, druhým objektem jsou prostory tříd, odborných učeben a hygienických zařízení a třetím objektem je školní jídelna včetně hygienických zařízení.

Vzhledem k tomu, že projekt se bude realizovat při běžném školním provozu, je nutné počítat na realizaci každé etapy minimálně 6 měsíců. Z toho vyplývá, že realizace projektu by měla být ukončena přibližně na jaře 2006.

Jaká je nebo může být politická podpora našeho projektu?

V rámci krajského města se jedná o první projekt svého druhu a vzhledem k tomu, že projekt byl od samého počátku velmi úzce konzultován s krajem, je jeho podpora významná. Tato podpora je vyjádřena nejen dohodou o partnerství s krajem, ale rovněž příslibem finanční účasti na projektu.

Škola však neopomněla oslovit i magistrát města, který je zřizovatelem dětského stacionáře, a i zde se setkala s kladným ohlasem a podporou projektu. Tato podpora není v této fázi ve formě finanční, ale v okamžiku, kdy do školy začnou docházet pohybově hendikepovaní studenti, bude se magistrát města prostřednictvím dopravního podniku podílet na zajišťování dopravy.

Budou výsledky projektu dlouhodobě udržitelné?

Vzhledem k povaze projektu je nutno uvažovat o dvou rovinách udržitelnosti. Udržitelnost investičního projektu bude dána jednak kvalitou provedených stavebních technických prací a jednak kvalitou údržby nově instalovaného technického zařízení, tj. především výtahu. Bylo proto rozhodnuto, že podmínkou pro dodavatelskou firmu bude i zajištění pravidelných revizních prohlídek a případných oprav.

Druhá rovina udržitelnosti projektu se týká fáze, kdy by do školy měli začít docházet studenti, kteří mají pohybový hendikep. Úspěšnost a udržitelnost projektu se totiž bude měřit nejen kvalitou technických podmínek, ale rovněž kvalitou vzdělávání těchto studentů a kvalitou sociálně integračního procesu. Odrazem kvality bude zájem těchto studentů o studium a jejich úspěšnost při začlenění na trh práce pro absolvování školy.

Zajištění udržitelnosti v této rovině bude zcela jistě náročnější a bude vyžadovat dlouhodobější úsilí. V mnohém bude záviset na pedagogických pracovnících a na schopnosti průběžně

 
Nahrávám...
Nahrávám...