Úprava školy za účelem integrace pohybově
hendikepovaných studentů
Vzdělání bez bariér -
stavební úprava školy za účelem integrace pohybově hendikepovaných studentů
Výchozí situace
V
roce 2003 proběhl v jednom krajském městě proces komunitního plánování
sociálních služeb. Jeho výstupem bylo mimo jiné i zjištění, že ve městě a v
jeho nejbližší spádové oblasti existuje poptávka po vzdělávacích příležitostech
pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, ale nabídka těchto příležitostí
chybí. To se projevilo především na úrovni středního a vysokého školství a také
v oblasti dalšího vzdělávání.
Součástí
plánovacích procesů bylo oslovení některých středních škol, které nabízejí
obory vhodné i pro studenty s pohybovými hendikepy a byl zde proveden průzkum
jejich technických, pedagogických a sociálních podmínek.
V
rámci technických podmínek byla sledována úroveň dopravní dostupnosti škol a
technická či stavební vybavenost ve vztahu k možnosti pohybu ve školních
budovách a areálech.
Další
zjišťování bylo zaměřeno na soulad používaných pedagogických metod s potřebami
a možnostmi potencionálních hendikepovaných studentů a rovněž i na připravenost
pedagogů a stávajících studentů přijmout je mezi sebe.
Průzkum
byl vyhodnocen a výsledkem se stala přesná charakteristika škol uvádějící na
jedné straně možnosti a na straně druhé omezení pro integraci pohybově
hendikepovaných studentů.
Tento
výstup se ukázal jako velmi důležitý, protože v okamžiku, kdy bylo zřejmé, jaká
témata budou podporována po vstupu České republiky do Evropské unie, bylo možné
oslovit konkrétní školy s nabídkou zapojení se do přípravy projektu a žádosti o
finanční prostředky zajišťující vytvoření optimálních podmínek pro studium
pohybově hendikepovaných studentů.
Jednou
z oslovených škol byla i střední odborná škola, kde se vyučuje mimo jiné i obor
Výpočetní technika a automatizace mechanizovaných služeb. Zatímco po stránce
pedagogické a sociální splňuje tato škola všechny nezbytné podmínky, po stránce
technické je situace horší. Z této výchozí situace se tak začala odvíjet příprava
projektu.
Příprava projektu
Na
počátku přípravných prací bylo setkání všech subjektů, kterých se bude týkat příprava
projektu a jeho následná realizace. Šlo především o ředitele školy, jeho
zástupce a ekonomku školy, zástupce odboru školství krajského úřadu, který je zřizovatelem
školy, zástupce Centra pro komunitní práci, které zpracovávalo komunitní plán
sociálních služeb, a v neposlední řadě zástupce dětského stacionáře, které má
zkušenosti s prací s pohybově hendikepovanými osobami.
První
setkání mělo především za cíl představit si navzájem svá očekávání od projektu,
vymezit si role v průběhu přípravných prací a definovat základní otázky, které
bude nutné na cestě za realizací zodpovědět. Tyto otázky se v podstatě týkaly
následujících okruhů:
- Kdo bude žádost předkládat?
- Jak se kdo zapojí do přípravy projektu a žádosti?
- Jaké jsou finanční možnosti žadatele a jeho
partnerů?
- Jaké jsou organizační zkušenosti a
administrativní možnosti žadatele?
- Jaká je časová náročnost přípravy a
realizace projektu?
- Jaká je nebo může být politická podpora
projektu?
- Budou výsledky projektu dlouhodobě udržitelné?
V
zásadě tak byl vytvořen základ projektového týmu, který se domluvil na
pravidelných schůzkách vždy jednou za dva týdny. Vedoucím týmu se stal ředitel školy.
Na dalších schůzkách týmu byly postupně řešeny všechny formulované okruhy
Kdo
bude nositelem projektu?
V
podstatě existovaly pouze dvě reálné možnosti. Kraj nebo škola. Kraj mohl být
nositelem projektu, protože je zřizovatelem školy a faktickým vlastníkem dotčených
nemovitostí. Na druhou stranu bylo zřejmé, že řízením projektu by stejně pověřil
školu, a proto se zdálo efektivnější, že nositelem bude škola a kraj bude v
pozici partnera, který vysloví s realizací souhlas a současně může zajistit
povinnou finanční spoluúčast. Tato dohoda byla v průběhu přípravy projektu
stvrzena podpisem hejtmana a ředitele školy. Současně zastupitelstvo kraje
rozhodlo o finanční spoluúčasti na projektu ve výši 20 % nákladů projektu,
které byly předběžně vypočteny na 8 mil. Kč.
Jak
se kdo zapojí do přípravy projektu a žádosti?
Projektový
tým si do dalšího svého setkání opatřil Příručku pro žadatele a seznam všech
povinných příloh. Na základě těchto informací si pak jednotliví členové týmu řekli,
co, kdo a kdy má zajistit či vypracovat. Za základní přílohu byla označena
projektová dokumentace pro stavební povolení a studie proveditelnosti. Z povahy
záměru, který byl konzultován na stavebním úřadu, bylo zřejmé, že projekt
nebude vyžadovat územní rozhodnutí, ale pouze stavební povolení. Vzhledem k
povaze přílohy bylo rozhodnuto, že vypracování projektové dokumentace bude
zadáno jako dodávka. Podobné úvahy se odehrávaly i v případě studie
proveditelnosti, ale nakonec se projektový tým rozhodnul, že tento materiál si
zpracuje pomocí vlastních zdrojů. Zpracováním základní studie proveditelnosti
byla pověřena ekonomka školy.
U
dalších příloh nebo součástí projektu bylo vždy dohodnuto, kdo bude za jejich
zajištění odpovědný a do kdy tento materiál připraví.
Jaké
jsou finanční možnosti školy a partnerů?
Při
předpokládaném rozpočtu 8 mil. Kč bylo zřejmé, že škola nebude schopna projekt
financovat z vlastních zdrojů a že kraj bude schopen projekt spolufinancovat ve
výši 20 % při výše uvedených předpokládaných nákladech.
To
však k realizaci nestačilo. V úvahu přicházely dvě možnosti.
Vzít
si úvěr od banky a projekt realizovat v jedné ucelené etapě nebo rozdělit
projekt do třech etap a každou etapu vyúčtovat, a tím získat peníze na
realizaci etapy další. Vzhledem k tomu, že se tato možnost ukázala jako přijatelná
pro kraj, který tak byl ochoten poskytnout škole prostředky na spolufinancování
projektu a současně na předfinancování první etapy, byla zvolena druhá
varianta. Škola tak od kraje získá 5 mil. Kč s tím, že po ukončení realizace
projektu kraji vrátí minimálně 3 mil. Kč.
Jaké
jsou organizační zkušenosti a administrativní možnosti žadatele?
Projekt
bude typickou investiční akcí, která bude obsahovat především stavební úpravy a
instalaci technologického zařízení (výtahu). S řešením podobných investičních
projektů má škola velké zkušenosti, protože v minulých pěti letech realizovala
několik stavebních akcí. Určitá nezkušenost by se mohla projevit u zadávání veřejné
zakázky na stavební práce dle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách.
Bylo proto rozhodnuto, že výběrové řízení bude organizovat krajský úřad.
Škola
má rovněž zkušenosti s účtováním projektů realizovaných s podporou předstrukturálních
fondů (Phare CBC a SAPARD), takže i ve finančních otázkách se dá předpokládat, že
bude svoji roli zvládat.
Nezkušenost
je pouze patrná v samotné práci s hendikepovanými občany. Zde bude nutné využít
čas, kdy se bude realizovat investiční projekt a pomocí partnerů z dětského
stacionáře a centra pro komunitní práci připravit pedagogický personál školy na
specifika práce s tělesně postiženými studenty.
Partneři
zajistí důkladné proškolení, jehož součástí bude i možnost praxe v dětském
stacionáři.
Jaká
je časová náročnost přípravy a realizace projektu?
První
schůzka projektového týmu se uskutečnila v období, kdy již byla známá témata,
která budou podporována, a byly známy základní pravidla. Dosud sice nebylo vyřešeno
mnoho sporných otázek a podrobností, ale zahájení prací v zásadě nic nebránilo.
Současně bylo známo, že žádosti se budou přijímat v období července či srpna.
Projektový tým si tak mohl udělat rámcový harmonogram příprav projektu a žádosti.
Tento harmonogram zpočátku počítal s tím, že projekt musí být připraven do 30. června
2004. V průběhu příprav projektu se nakonec ukázalo, že uzávěrka první výzvy
bude až o měsíc později, tedy 30. července. Projektový tým se proto rozhodnul, že
současně s projektem a žádostí předloží i stavební povolení spolu se stavební
dokumentací. Obě přílohy bylo sice možné předložit až k podpisu smlouvy, ale škola
tímto chtěla dokázat, že je připravena k realizaci projektu.
Dále
se projektový tým musel rozhodnout o harmonogramu realizace projektu. Z finančních
možností vyplývalo, že projekt bude rozdělen do třech etap. Tyto etapy v zásadě
odpovídají prostorovým podmínkám školy, protože školní areál lze rozčlenit na tři
stavební objekty. Prvním stavebním objektem jsou venkovní prostory a prostory šaten,
druhým objektem jsou prostory tříd, odborných učeben a hygienických zařízení a
třetím objektem je školní jídelna včetně hygienických zařízení.
Vzhledem
k tomu, že projekt se bude realizovat při běžném školním provozu, je nutné počítat
na realizaci každé etapy minimálně 6 měsíců. Z toho vyplývá, že realizace
projektu by měla být ukončena přibližně na jaře 2006.
Jaká
je nebo může být politická podpora našeho projektu?
V
rámci krajského města se jedná o první projekt svého druhu a vzhledem k tomu, že
projekt byl od samého počátku velmi úzce konzultován s krajem, je jeho podpora
významná. Tato podpora je vyjádřena nejen dohodou o partnerství s krajem, ale
rovněž příslibem finanční účasti na projektu.
Škola
však neopomněla oslovit i magistrát města, který je zřizovatelem dětského
stacionáře, a i zde se setkala s kladným ohlasem a podporou projektu. Tato
podpora není v této fázi ve formě finanční, ale v okamžiku, kdy do školy začnou
docházet pohybově hendikepovaní studenti, bude se magistrát města prostřednictvím
dopravního podniku podílet na zajišťování dopravy.
Budou
výsledky projektu dlouhodobě udržitelné?
Vzhledem
k povaze projektu je nutno uvažovat o dvou rovinách udržitelnosti. Udržitelnost
investičního projektu bude dána jednak kvalitou provedených stavebních
technických prací a jednak kvalitou údržby nově instalovaného technického zařízení,
tj. především výtahu. Bylo proto rozhodnuto, že podmínkou pro dodavatelskou
firmu bude i zajištění pravidelných revizních prohlídek a případných oprav.
Druhá
rovina udržitelnosti projektu se týká fáze, kdy by do školy měli začít docházet
studenti, kteří mají pohybový hendikep. Úspěšnost a udržitelnost projektu se
totiž bude měřit nejen kvalitou technických podmínek, ale rovněž kvalitou vzdělávání
těchto studentů a kvalitou sociálně integračního procesu. Odrazem kvality bude
zájem těchto studentů o studium a jejich úspěšnost při začlenění na trh práce
pro absolvování školy.
Zajištění
udržitelnosti v této rovině bude zcela jistě náročnější a bude vyžadovat
dlouhodobější úsilí. V mnohém bude záviset na pedagogických pracovnících a na
schopnosti průběžně…
