Sedmý rámcový program EU - příprava a
hodnocení projektů
Pro koho je určen 7. rámcový program
EU?
Do projektů 7. RP se mohou zapojit osoby
fyzické i právnické. Jde zejména o výzkumné a vzdělávací instituce; mezinárodní
společnosti; malé, střední i velké podniky; instituce veřejné správy;
jednotlivci z různých koutů světa. Projekty zpravidla řeší mezinárodní týmy,
které jsou složeny z určitého počtu účastníků. V projektech 7. RP se účastní
zpravidla minimálně 3 nezávislí účastníci ze tří členských, nebo asociovaných
zemí. Existují však výjimky, např. ve specifickém programu Myšlenky, v
projektech Společného výzkumného centra může být i jen jeden účastník, v
projektech pro Malé a střední podniky minimálně 5 účastníků. Minimální počet účastníků
vždy definuje příslušný pracovní program a výzva k podávání návrhů projektů.
Základní typy projektů a aktivit
Tento rámcový program má šest základních
typů projektů:
§ Collaborative
projects - to jsou projekty řešené konsorciem složeným z několika partnerských
zemí. Mají jasně definované cíle, které si určilo samo konsorcium. Tyto
projekty dále mají dvě podskupiny. Jedná se o projekty s malým nebo středním
rozsahem - tzv. Small or Medium Scale Focused Projects a Large Scale
Integrating Projects.
§ Coordination and
support actions - tyto projekty podporují zejména výzkumné a koordinační
aktivity. Podporují šíření znalostí, jejich využívání ve prospěch vývoje,vytváření
expertních skupin, apod.
§ Sítě excelence -
tzv. Networks of excellence jsou další skupinou. Tyto projekty jsou zaměřeny na
koordinaci aktivit členů, školící aktivity, apod.
§ Výzkum ve prospěch
specifických skupin - Research for the benefit of specific groups. Jedná se o
specifický program Kapacity, který vyžaduje, aby se zde realizovaly projekty s
dlouhou dobou řešení, které nelze vyřešit v rámci programu Spolupráce. Tyto
projekty jsou zaměřeny na výzkum a technologický rozvoj s libovolnou volbou
tématu. Výzkum provádí výzkumné organizace, ale výsledky výzkumu využívají již
zmíněné specifické skupiny. Tyto specifické skupiny se dělí na dvě. Podpora
malých a středních podniků - Small and Medium-sized enterprise. Tyto projekty
se podílejí na vlastním výzkumu společně s výzkumnou organizací. Jelikož je
výzkumná organizace financována 100% z finančních prostředků projektu, jsou
dosažené výsledky majetkem podniku. Podpora organizací občanské společnosti -
Civil society organization. Tyto projekty vznikají především proto, aby využili
znalostí, které mají tyto organizace - její pracovníci. Témata pro podávání těchto
projektů jsou dána ve výzvě.
§ Individuální
projekty - Individual projects. Tyto projekty se podávají v rámci
specifického programu Myšlenky. Návrh podává vědecký pracovník a to na
libovolné téma, které řeší excelentní hraniční výzkum. Opět zde můžeme uvést
dva typy grantů. A to Granty pro začínající výzkumníky - tzv. Starting Grants.
Již z názvu je jasné, že jde o podporu mladých, vynikajících začínajících
výzkumníků. Granty pro zkušené výzkumníky - Advanced Grants. Opět jezřejmé, že
tyto granty naopak od první skupiny budou podporovat výzkumníky, kteří už mají
za sebou špičkové výsledky z předchozích výzkumných projektů.
§ Podpora odborné přípravy
a profesního rozvoje výzkumníků - Support for training and carrrer developement
of researchers. Opět je patrné z názvu, že
jde o podporu odborné přípravy výzkumných pracovníků a o jejich profesní růst.
V každém projektu jsou stanoveny jeho
cíle, a tudíž jsou potřebné i různé druhy činností k jejich řešení. Možnosti
použití a financování těchto činností jsou závislé na typu projektu. My si zde
povíme o čtyřech základních druzích činností, s kterými se můžeme setkat:
§ Jednou z
nepostradatelných činností je Výzkum a technologický vývoj - RTD Activities -
Research and technology developement activities. Tyto činnosti obsahují náklady
na samotný výzkum a vývoj, tudíž aktivity výzkumníků, které vytváří nové
znalosti, technologie, výrobky atd. Tyto činnosti jsou Společenstvím
financovány maximálně z 50% celkových uznatelných nákladů. Výjimku tvoří pouze
instituce středního a vysokoškolského vzdělání, malé a střední podniky,
neziskové výzkumné organizace nebo jiné neziskové veřejné subjekty, kterým
Společenství poskytne finanční příspěvek až do výše 75% celkových uznatelných
nákladů.
§ Další skupina činností
jsou činnosti demonstrační - Demonstration. Tyto činnosti zahrnují náklady
vzniklé na prokázání realizovatelnosti nové technologie. Maximální příspěvek
Společenství činní 50% celkových uznaných nákladů a to bez výjimky pro všechny
typy projektů.
§ Třetí skupinou
jsou činnosti manažerské - tzv. Management. Do těchto druhů činností patří
náklady na finanční, administrativní, právní zajištění konsorcia; náklady na
audit; náklady na hledání nového partnera pro konsorcium apod. Pro tuto skupinu
je maximální příspěvek Společenství 100% celkových uznaných nákladů. Největší
podíl na manažerské činnosti má samozřejmě koordinátor projektu.
§ Poslední skupina
- další činnosti - Other activities. Do této skupiny můžeme zahrnout např. šíření
výsledků projektu - vytvoření webové aplikace, navazování kontaktů - semináře, činnosti
ochrany duševního vlastnictví - patenty, školení. Finanční příspěvek Společenství
je stejný jako u předchozí skupiny, tedy 100% celkových uznatelných nákladů.
Proces přípravy projektu
Výzvy v rámci 7. RP
Výzvy do jednotlivých
tematických priorit vyhlašuje Evropská komise v Úředním věstníku Evropské unie
(Official Journal EU) a zároveň je zveřejňuje spolu se souborem aktuálních
informací v angličtině (Information package) v elektronické formě na serveru
CORDIS: http://cordis.europa.eu/fp7/dc/index.cfm.
Tyto výzvy jsou otevřeny většinou několik měsíců, zpravidla půl roku, ale mohou
být otevřeny až dva roky. Ve výzvě je uveden název tématu k řešení, typy
projektů, které se mohou do výzvy přihlásit, rozpočet určený pro financování
úspěšných projektů a termín uzávěrky.
Společně s výzvou se uveřejňuje
i soubor aktuálních informací. Do toho souboru patří pracovní program a soubor
průvodců. Pracovní program je dokument, který je důležitý zejména pro
navrhovatele projektu v 7.RP. Jeho obsahem jsou informace o aktuálních záměrech
jednotlivých tematických priorit. Dále jsou v něm uvedeny povinná či doporučená
specifika pro jednotlivá témata. Pracovní program se připravuje na jeden až dva
roky a aktualizuje se pro každou výzvu v návaznosti na měnící se situaci. Obsah
tohoto programu připravuje Evropská komise, odborníci z členských a
asociovaných zemí, průmyslová uskupení a Evropské technologické platformy. Konečnou
verzi programu schvalují zástupci členských zemí na programovém výboru. Soubor
průvodců obsahuje návod jak strukturovat projekt. Dále obsahuje vysvětlení
kritérií, způsob hodnocení, hlavní zásady pro sestavení řešitelského týmu i
rozpočtu a další formální údaje pro podání projektu.
Hledání partnerů
Obvykle se partneři rekrutují z řad
spolupracujících pracovišť v zahraničí. Jde zejména o jiné výzkumné instituce
nebo univerzity. Instituce bez mezinárodních zkušeností mohou partnery hledat
prostřednictvím českých a zahraničních databází, kde uvedou profil instituce,
zaměření, apod.
Konkrétně lze využít např. poradenských
služeb Technologického centra AV ČR, kde jsou sdruženi národní pracovníci pro
dílčí oblasti evropské podpory výzkumu a vývoje. Dále se mohou potenciální žadatelé
obrátit na Českou styčnou kancelář pro výzkum a vývoj (CZELO). Ta má sice sídlo
v Bruselu, ale zprostředkuje kontakty na české i zahraniční subjekty a poskytne
odbornou pomoc s přípravou projektu. Mezi celosvětově nejuniverzálnější
vyhledávač partnerů patří databáze na stránkách CORDIS, která je spravována přímo
Evropskou komisí. Hledat v databázi lze např. podle regionu, oblasti zájmu,
typu subjektu apod. Pokud instituce či firma zveřejní svůj profil, zvyšuje tím
svou šanci na účast v projektu. Může být oslovena zahraničním partnerem ke
spolupráci. V této části bychom měli zmínit také bruselskou síť IGLO (Informal
Group of RTD Liaison Office). Ta uveřejňuje nabídky a sdílí informace o
plánovaných projektech. Uchazeč vyplní krátký dotazník s údaji o své firmě
(instituci, apod.), který je poté uveřejněn na všech webových stránkách
jednotlivých styčných kanceláří. Nyní je v Bruselu kolem 21 styčných kanceláří
z různých zemí Evropy.
Návrh projektu
Návrh projektu zahrnuje
zpravidla dvě části, A a B.
Část A - obsahuje řadu formulářů, které se vyplňují
online přes tzv. EPSS (Electronic Proposal Submission Service - http://www.epss-fp7.org/epss/welcome.jsp.
Značnou
část těchto formulářů musí
bohužel vyplnit koordinátor projektu.
Jedná se o následující
formuláře:
§ A1 -
tento formulář obsahuje základní údaje o navrhovaném projektu. Najdeme zde
název projektu, registrační, akronym, anotaci, dobu jeho trvání, abstrakt
projektu, ale také informaci do jaké výzvy
§ A2
(skládá se z formulářů A2.1 až A2.6) - Neboli údaje o partnerech. Uvádí se
název organizace, její adresa, status, propojení s jinými partnery,
kontaktní osoby, LEAR, statutární zástupce organizace odpovědný podepisovat
Grantovou dohod.
§ A3 -
obsahuje opět více formulářů (A3.1, A3.2) - Zde jsou obsaženyzákladní informace
o rozpočtech jednotlivých partnerů projektu (způsob, jak budou vykazovat nepřímé
náklady, požadovaný příspěvek od Společenství), ale i souhrnný rozpočet za všechny
partnery. Ten se automaticky generuje na základě již zadaných údajů.
§ A4 -
Informace o bankovním účtu koordinátora, na který budou převáděny finance k
realizaci projektu. Je lepší si pro každý projekt 7.RP zřídit…
