dnes je 20.10.2019
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Projekty na zvýšení materiálového využití odpadů a recyklaci, cirkulární ekonomika a dotační možnosti obcí

20.9.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.70
Projekty na zvýšení materiálového využití odpadů a recyklaci, cirkulární ekonomika a dotační možnosti obcí

Ing. Pavel Večeřa

114. výzva OP Životní prostředí

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo pro tyto účely 114. výzvu v rámci OP Životní prostředí. Projekty je možné v této výzvě podávat do 2.12.2019. Jedná se o průběžnou výzvu, v níž jsou projekty přijímány a hodnoceny průběžně za sebou jak přicházejí. Nejzazší datum pro ukončení fyzické realizace operace je 31. 12. 2023.

Výzva je zařazena do prioritní osy 3, specifického cíle 3.2, kde mezi hlavní cíle patří podporovat způsoby nakládání s odpady, které využívají odpad jako zdroj druhotných surovin, podporovat přípravu k recyklaci odpadu a nakládání s odpady, které vede ke zvýšení ekonomické hodnoty odpadu, podporovat oddělený sběr odpadů, systémy odděleně sbíraných specifických druhů odpadů a tzv. „door-to-door” system.

Typovým projektem v rámci této výzvy je Výstavba a modernizace zařízení pro materiálové využití ostatních odpadů. Podíl materiálově využitých odpadů z celkové hmotnosti odpadů vstupujících do zařízení musí být minimálně 60 %.

Konkrétně se může jednat o projekty, kde probíhá výstavba/ modernizace zařízení pro materiálové využití ostatních odpadů (vyjma kovů, skla, skupiny odpadů 17 dle Katalogu odpadů a skupiny 16 dle Katalogu odpadů). Dále nebudou podporovány kompostárny či jiná zařízení, ve kterých bude probíhat proces aerobního zpracování (kompostování) biologicky rozložitelných odpadů s výjimkou odpadů zařazených pod katalogová čísla: 02 02 04; 02 03 05; 02 04 03; 02 05 02; 02 06 03; 02 07 05; 19 08 05. V rámci aktivity lze podpořit zařízení využívající odpady zařazené pod katalogové číslo 02 06 01 dle Katalogu odpadů. Podíl materiálově využitých odpadů z celkové hmotnosti odpadů vstupujících do zařízení musí být minimálně 60 %.

Zařízení musí být vždy provozována dle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb. Jako manipulační nebo energetický prostředek nelze v rámci této výzvy podpořit traktor, traktorbagr nebo malotraktor.

Žadatel v rámci žádosti o podporu předloží potvrzení o záměru dodávek budoucích dodavatelů odpadů, v rozsahu pokrytí minimálně poloviny roční kapacity podporovaného zařízení. Maximální měrné finanční náklady k navýšení kapacity zařízení mohou být 30 000 Kč/t (Jedná se o způsobilé realizační náklady bez DPH vzhledem k navýšené kapacitě zařízení v Kč/t odpadu za rok)

V této aktivitě bude možné podpořit projekty zaměřené na navýšení kapacity aerobního zpracování čistírenských kalů v kompostárnách. V rámci těchto projektů bude za uznatelnou považována technika, která přímo slouží k zapravení čistírenského kalu do zakládky. Za uznatelnou techniku jsou považovány pouze překopávače, rozmetadla a míchací vozy v případě, že jimi zařízení již nedisponuje. Dále je možné podpořit nezbytné stavební úpravy související s navýšením kapacity (zpevněná plocha, jímka).

Podpořit nelze pořízení: manipulační techniky, nakladačů, štěpkovačů a drtičů, energetických prostředků, vah, monitorovacích zařízení a dalších komponentů, které slouží k provozu kompostárny jako celku.

Příjemci mohou být mimo jiné typy subjektů také obce, města, svazky obcí, městské části Hl. m. Prahy. Je to logické, neboť většina obcí a měst organizuje nebo přímo provozuje (v rámci svých podniků technických-komunálních služeb sběr a shromažďování odpadu).

Žadatelé o dotaci se řídí Pravidly pro žadatele a příjemce podpory. Žádost je možné podat elektronicky prostřednictvím portálu ISKP14+. Celkové způsobilé výdaje se mohou pohybovat od 500 tis. Kč (bez DPH) do 50 mil. EUR. Pro všechny projekty této výzvy je vyčleněna alokace ve výši celkem 500 mil. Kč. Maximální podpora (dotace) činí 85% z celkových způsobilých výdajů.

Pro konzultace se může žadatel obracet na Zelenou linku. Číslo na call centrum je

800 260 500. Provoz běží ve všední dny od 7.30 do 16.00 (jednotně ve všech krajích).

Své dotazy můžete také posílat na dotazy@sfzp.cz.

Všechny závazné dokumenty včetně textu výzvy jsou k dispozici na internetových stránkách

OPŽP www.opzp.cz v sekci „Dokumenty”.

Řídicí orgán OP Životní prostředí:

Ministerstvo životního prostředí

Vršovická 65

100 10 Praha 10

tel.: +420 267 121 111

fax: +420 267 310 308

Zprostředkující subjekt OP Životní prostředí:

Státní fond životního prostředí ČR

Olbrachtova 2006/9

140 00 Praha 4

tel.: +420 267 994 300

infolinka: 800 260 500

Příklady projektů materiálového využití odpadů z praxe

Pro inspiraci uvádíme několik příkladů projektů materiálového využití odpadů z praxe, které nejsou vždy z komunálního sektoru, nicméně věříme, že mohou být pro starosty a další pracovníky obcí a měst velmi inspirativní.

1) BETON Z RECYKLOVANÉ STAVEBNÍ SUTI – FIRMA ERC-TECH

Česká firma ERC-TECH na základě svého celosvětového patentu umí vyrobit beton srovnatelný s tradičně vyráběnými betony na základě stoprocentního využití stavební suti z demolic. Firma  ERC-TECH  je celosvětovým inovátorem ve vývoji betonu a betonových stavebních prvků ze 100 procentně recyklovaných kameniv. ERC-TECH vyvinul metodu dávkování a mísení betonu, který má i přes použití různorodého recyklátu stálou kvalitu. Společnost má ve světě 66 patentových nároků na technologické postupy výroby betonových směsí pro všechny oblasti stavebního průmyslu.

Stavebnictví v České republice patří k oborům, kde se dosud jen minimálně zpracovávají použité suroviny. Stavební demoliční odpady tak představují zhruba 40-45 % objemu všech odpadů vyprodukovaných v ČR. Přibližně 90 % druhotných surovinových zdrojů ze stavebnictví se nevyužívá a končí na deponiích nebo skládkách, které představuje množství zatížení mezi 4-5 mil. tun každý rok. Tyto surovinové zdroje se přitom dají znovu efektivně využít a mohou tak přinést společnosti významné ekonomické, sociální a environmentální benefity.

Výroba cementu patří k procesům, které se výrazně podílejí na produkci skleníkových plynů a změnách klimatu. Snížení jeho spotřeby proto patří k důležitým cílům v rámci snižování dopadů průmyslu na životní prostředí.

Místo těžby nerostných surovin a růstu skládek zakládá ERC-TECH svoje aktivity na opětovném využití odpadních stavebních materiálů s cílem výroby takových produktů, které svojí kvalitou a přidanou hodnotou nahradí primární stavební materiály. Produkty vyrobené podle patentované technologie ERC-TECH díky využití stavební suti spotřebují až o 30 % méně cementu a mají tudíž nejen pozitivní vliv na životní prostředí, ale odrážejí se příznivě také na celkových finančních nákladech. Technologie využívá také nanomateriály. Díky nim se zlepšují fyzikální vlastnosti recyklovaných kameniv a vytváří se velmi pevná mřížka pro jejich vzájemné zpevnění. U recyklovaných kameniv ošetřených přísadou Nano Filler se tak dosahuje stejných vlastností, jako u přírodních kameniv, a tím prvořadých parametrů pro vynikající výsledné chování betonových směsí.

Pokud by se využilo 2,4 mld. tun v současnosti nevyužitého inertního materiálu z demoličního odpadu, snížila by se tak i stopa CO2 o 620 mil. tun každý rok s finančním přínosem více než 115 miliard USD ročně.

2) HYDAL – Z POUŽITÉHO FRITOVACÍHO OLEJE PLAST

Unikátní systém Hydal, který dokáže za pomoci biotechnologií vyrobit z použitého fritovacího oleje plast, vyvinuli čeští výzkumníci ve spolupráci se společností Nafigate v projektu podpořeném Technologickou agenturou (TA ČR).

Plast je vhodný na výrobu zemědělských, v přírodě přirozeně rozložitelných fólií co při jeho zavádění do oběhu omezí tzv. bílého znečištění (znečištění syntetickými plasty). Zároveň to může znamenat progres v obalovém průmyslu. Po uplynutí požadované doby, až folie splní svůj účel, se samovolně rozloží na CO2 a vodu.

Biotechnologie využívá živých organismů, které zkrmí olej a vyrobí tak zcela přirozeným způsobem surovinu pro plast. Hydal je současně první biotechnologií na světě, která dokáže v průmyslovém měřítku vyrábět biopolymer z odpadu a neodebírat tak zdroje potravního řetězce, jako je tomu u konkurence, která zpracovává například cukr, škrob nebo kukuřici.

3) HOTEL NA FARMĚ

Další krásný příklad je třeba  Hotel na Farmě  v Choťovicích, jehož majitelem je farmář a zároveň starosta sousední obce Žehuň. V obci zavedl třídění a sběr bioodpadů, který se přímo na místě kompostuje, a nyní technologicky připravuje i vlastní bioplynovou stanici, aby mohl zpracovávat i nekompostovatelné bioodpady. Je úžasné, že neustále hledá cesty, jak vracet zdroje do půdy. Je to jeden z nejlepších příkladů na úrovni cirkulární ekonomiky založené na spolupráci obcí a zemědělců. Zde je klíč k boji se suchem, ukončení skládkování bioodpadů i prostor pro hledání inovací. Farma i hotel jsou energeticky soběstačné, nově využívají CNG a budují rozvody tepla do okolí. Vše se využívá v místě.

4) OPRAVA SILNICE S RECYKLACÍ PůVODNÍHO MATERIÁLU

Brněnská společnost  HT Road  je členem skupiny HT Group, specializuje se na frézování vozovek, komunikací a ploch s asfaltovým nebo betonovým povrchem nebo betonových ploch v průmyslových halách. Firma vznikla transformací jednoho z prvních subjektů, který se touto činností v České republice zabýval od roku 1990. Speciální technika, kterou je vybaven její strojový park, dovoluje zajišťovat provádění rozsáhlých i menších akcí na stavbách, při rekonstrukcích vozovek, lokálních výspravách i speciálních pracích například v halách, garážích, tunelech a podobně.

V roce 2015 pak odborníci z HT Road přišli s inovací v oblasti frézování vozovek - možností zapracovat vyfrézovaný materiál přímo na místě. Hlavní motivací této převratné novinky byly ekonomické a ekologické úspory při stavbě komunikací. Dosud bylo běžným postupem vybourání vozovky v celé její