dnes je 19.8.2019
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Projekty na podporu rovnosti žen a mužů v ČR- projektová žádost (první část)

7.8.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.68
Projekty na podporu rovnosti žen a mužů v ČR– projektová žádost (první část)

Mgr. Petr Burda

Úvod

Cílem toho článku je představit všem zájemcům o téma rovnosti mužů a žen popis žádosti o podporu v rámci výzvy č. 81 programu OPZ (Operační program Zaměstnanost) nazvané soutěžní projekty na podporu rovnosti žen a mužů v ČR mimo hl. města Prahy. V první části toho článku se zaměříme na popis cílů projektu, popis problému projektu a jeho příčiny. Ve druhém díle článku pak podrobně představíme zbývající části projektové žádosti, např. přehled klíčových aktivit, řešení rizik projektu, šíření výstupů projektu a mnohé další.

Cílem této výzvy je snížit rozdíly v postavení žen a mužů na trhu práce a je určená pro celou řadu žadatelů např. organizační složky státu a jimi zřízené příspěvkové organizace, dobrovolné svazky obcí, obchodní korporace, kraje, obce a jimi zřizované organizace, vysoké školy a další.

I přesto, že příjem žádostí do této výzvy byl již ukončen, v nejbližší době očekáváme vyhlášení výzev podobného nebo stejného obsahu financované z OPZ. Proto je dobré začít s přípravnými pracemi na projektové žádosti již nyní, neboť konkurence bude opět velmi početná a pečlivě připravená. K tomuto účelu Vám tento článek bude velmi vhodným pomocníkem. Projektová žádost je strukturována v souladu s nastavením informačního systému ISKP14+, ve kterém se žádost elektronicky podává a v souladu s podmínkami výzvy.

Anotace projektu

Žadatel o podporu má dlouhodobé zkušenosti s přípravou a realizací projektů zaměřených na podporu rovnosti mužů a žen. V rámci tohoto projektu se zaměřujeme na konkrétní region Ústeckoorlicko, kde bychom rádi podpořili dvě z významných rizikových skupin, a to rodiče na rodičovské dovolené a ženy 55 – 64 let. Volba právě tohoto regionu, tématu a právě těchto cílových skupin vychází z velmi dobré znalostí prostředí, kdy jsme měli možnost spolupracovat s místními zaměstnavateli a v rámci přípravy projektu oslovit i další významné zaměstnavatele na Ústeckoorlicku a využít pak bohaté zkušeností jejich manažerů a personalistů, situace v jejich firmách při mapování podmínek rodičů na rodičovské dovolené a jejich oboustranné snahy o opětovné zařazení do pracovního procesu a také žen v produktivním věku 55-64, které jsou i vzhledem k historickému vývoji tohoto regionu vázány na úzkou specializaci, zvláště vzhledem k současnému vývoji na pracovním trhu, a umožnit jim rozšíření odborných i měkkých dovedností pro širší možnosti uplatnění na trhu práce a zejména u spolupracujících zaměstnavatelů z tohoto regionu.

Uplatnění může být u starších žen spojeno s většími problémy, a to nejen z hlediska zmíněné kvalifikační úrovně. Ztráta práce spojená s neúspěšnými pokusy o nalezení práce nové pak může vést až k pocitům frustrace, které se mohou projevovat celkovou pasivitou. Postavení žen 55-64 let na trhu práce ovlivňuje kromě vzdělanostní úrovně mnoho dalších faktorů – jejich zdravotní stav, ochota učit se novým věcem, akceptování nových technologií a postupů, širší specializace, ale i přístup ke kvalitním informacím. Tuto skupinu nepochybně ovlivňují i předsudky, které jsou v naší společnosti se staršími ženami spojeny. Chtěli bychom jim podat pomocnou ruku a ukázat jim, že se není čeho bát, že jsou schopny učit se novým věcem, věřit si a najít si adekvátní pracovní uplatnění.

Jaký problém projekt řeší? 

Projekt je zaměřen na vybrané ohrožené skupiny na trhu práce - na rodiče malých dětí, kteří plánují aktivní návrat do práce z rodičovské dovolené a ženy ve věku nad 55 let, a to v regionu Ústí nad Orlicí a v blízkém okolí. Pro volbu cílové skupiny a regionu jsme vycházeli z velmi dobré znalosti prostředí i situace na trhu, díky předchozí realizaci projektů v této oblasti a spolupráci s významnými zaměstnavateli v tomto kraji.

Dlouhodobě se zaměřujeme na práci s těmito ohroženými skupinami a máme k dispozici nejen naše bohaté zkušenosti, ale opíráme se především o odborné průzkumy a statistiky ČSÚ. Jak vyplývá například ze studie Charita diverzity, matky a otcové vítání z února 2018 http://diverzita.cz/wp-content/uploads/2018/03/Vysledkypruzkumu_final.pdf, návrat do aktivního pracovního života je pro většinu rodičů velmi náročný až frustrující, což často souvisí se ztrátou sebevědomí, schopností prosadit se a horšími znalostmi v oblasti IT, či jazykové vybavenosti. Tyto závěry nám potvrdili i personální manažeři v regionu Ústí nad Orlicí, se kterými jsme přímo o tomto problému jednali.

Zástupci místních zaměstnavatelů zmínili, že rodiče vracející se z rodičovské dovolené trpí sníženým sebevědomím, mají větší problém s komunikací, sebeprezentací apod. Zároveň nás ale upozornili na problém zaměstnanosti žen ve věku nad 55let, z čehož nakonec vzešla i naše druhá cílová skupina. Vzhledem k výraznému omezení textilního průmyslu, který byl charakteristický pro tento region a poskytoval většinu pracovních míst, byla a stále je velká část obyvatel nucena změnit svou původní profesi, která byla spjata s textilní výrobou, a to na všech úrovních pozic. Největší dopad má samozřejmě tato skutečnost na osoby, které omezení nebo uzavření výroby zastihlo v předdůchodovém věku. A i vzhledem k současné relativně nízké nezaměstnanosti, jsou právě tyto ohrožené skupiny z pohledu našeho, ale právě i zaměstnavatelů velmi perspektivní. Projekt proto řeší zlepšení uplatnitelnosti těchto dvou ohrožených skupin na trhu práce v regionu Ústí nad Orlicí, a to díky jejich proškolení v klíčových aktivitách, poskytnutím odborného poradenství, školení, a samozřejmě také díky spolupráci s místními zaměstnavateli, nastavením flexibilních forem práce a osvětou v této oblasti.

Jaké jsou příčiny problému?

I když v současné době již není úplně neobvyklé, aby se rozhodl jít na rodičovskou dovolenou otec, stále zůstává na rodičovské dovolené přes 98 % matek. Otcové většinou zůstávají s potomkem doma v případech, kdy příjem matky je podstatně vyšší, a tedy jejich pobyt na rodičovské dovolené je pro rodinu finančně výhodný. Tento fakt plně platí i pro Ústeckoorlicko, kde je otec na rodičovské dovolené v podstatě neznámým pojmem, stejně jako trend posledních let, kdy je v Ústí nad Orlicí průměrně narozeno 150 dětí za rok. Pro rovnoměrnější rozdělení péče o děti a snadnější návrat po rodičovské dovolené nebo i jejich částečné zapojení dokonce i v jejím průběhu je bezesporu velmi důležitý přístup zaměstnavatelů, zvýšení nabídky částečných úvazků, zavedení flexibilních forem práce tak, aby neztrácela cílová skupina svoji kvalifikaci, ale i pokračování v přibližování se hladiny výdělků mezi muži a ženami. Věříme, že svůj přínos bude mít i náš projekt, který má za cíl pomoci ženám nevypadnout úplně z pracovního světa, být stále v kontaktu, zvýšit si své dovednosti, zlepšit svoji uplatnitelnost na trhu práce a v neposlední řadě pomoci k harmonizaci práce/rodiny/zaměstnavatelů. Podle zkušeností z předchozích projektů s rizikovými skupinami na trhu práce a informací od potencionálních zaměstnavatelů je právě rodičovská dovolená největším oříškem ve firemní praxi. Bohužel stále převládá běžná realita, že v případě zůstane-li matka doma s dítětem po průměrnou dobu tří let, zavřou se za ní na tuto dobu dveře a zaměstnavatel na ni pomalu zapomene, pozici obsadí „dočasně” novým zaměstnancem. O to větší nastává oboustranné překvapení po jejím návratu. Relativně častá je také varianta, kdy žena po dvou letech rodičovské dovolené opět otěhotní a ve výsledku je doma čtyři až pět let. Při návratu po takto dlouhé době je pravděpodobné, že ačkoliv žena získala nové kompetence díky svému mateřství (např. skvělý time management), ztratila řadu znalostí, pracovních kompetencí a návyků a pravděpodobně i přehled v oboru.

V tomto případě je ne nejvhodnějším, ale velmi častým řešením zaměstnavatele výpověď z organizačních důvodů. Model průběžného vzájemného kontaktu či práce na minimální úvazek, který by mohl s přibývajícím věkem dětí růst, by byl jistě oboustranně přínosný. Podle dlouhodobých statistik ČSÚ se v České republice vrací pouhých 50