dnes je 29.3.2024

Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Krizové řízení - iniciativa, dobrovolnost, subsidiarita, decentralizace - jak je lze využít a dále rozvíjet

29.4.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.82
Krizové řízení - iniciativa, dobrovolnost, subsidiarita, decentralizace - jak je lze využít a dále rozvíjet

Ing. Pavel Večeřa

Krizové situace a jejich řešení 

Od nepaměti nastávají v lidských dějinách krizové situace. Mohou to být povodně, sucha, epidemie, války, migrace. Jejich zásadním znakem bývá, že se na ně nelze předem připravit, nikdo neví, kdy přijdou, v jakém rozsahu, nikdo nemá pohotově připraveny nástroje k jejich řešení. 

Takové situace jsou bezesporu zkouškou inteligence, pevné vůle, schopnosti analyzovat, rozhodovat a řešit problémy, ale také víry a naděje v pozitivní obrat událostí a um lidské společnosti. A nakonec jsou také zkouškou charakteru jednotlivců, ať jednají sami za sebe, za neziskové organizace, obce, města, kraje nebo celý stát. 

Ano, může se stát, že i centrální autority států v úvodní fázi nastalé krize mohou selhávat, protože nikdo s takovou pohromou nepočítal. Nikdo nemá dostatečné informace o jejích příčinách, jejím rozsahu, dalším vývoji a o tom, jak ji vůbec řešit a jaké nástroje hledat a volit k jejímu odstranění. 

Často se v prvních dnech krize ukáže, že lidská iniciativa, inteligence, originální nápady generované zdola od jednotlivců, občanské společnosti a neziskových organizací jsou tou nejrychlejší a nejlevnější cestou k řešení, aspoň těch nejzásadnějších a nejzávažnějších problémů. V posledních dnech se to ukázalo např. při šití roušek a jejich distribuci.  

Obecně můžeme říci, že ve složité situaci, která pokrývá široké území je důležité partnerství centra (státu) a místní úrovně při zvládání problému, neboť někdy větší část problému je třeba přenechat k řešení dle principů decentralizace a subsidiarity v místě vzniku. Obec nebo obecně komunita může na základě informací o problému, znalosti místních aktérů a jejich schopností, dostupných místních zdrojů, zvládnout větší část problému sama a přenechat státním orgánům k řešení jen tu omezenou část problému, kde je nutná vysoká míra odbornosti - např. Očkování vakcínou v případě pandemie, trestní postih viníků aj. 

Ale také v lesích zasažených kůrovcovou kalamitou pomáhají stovky dobrovolníků sázet nové, především listnaté stromy, které mohou být v dané lokalitě přirozenější než smrky, které tam byly uměle sázeny v posledních dvou staletích. 

Organizace pomoci v krizových situacích 

Předpokladem takového řešení, které uvolňuje místní potenciál, um a intelekt je úcta a důstojnost, kterou jednotlivcům za toto úsilí stát, kraje a obce vyjádří. A tato úcta by měla patřit také celé občanské společnosti a neziskovému sektoru, bez nich by nedošlo k tomu, aby se takoví aktivní a odvážní jednotlivci spojili a společně vykonali velký kus práce. Právě neziskové organizace hrají nezastupitelnou roli v tom, aby aktivní jedinci byli organizováni a udržovaly se mezi nimi sítě a kontakty, které vyrůstají z běžného života, běžné komunity mimo sítě profesní, rodinné a příbuzenské.  

V organizaci místních aktivit samozřejmě důležitou roli hrají také radnice a obecní úřady, zosobněné panem starostou/paní starostkou. Ti také nedisponují nijak závratnými zdroji a nástroji pro krizové situace. Většina z nich má k dispozici jednotku dobrovolných hasičů, někdy i městskou policii. Často je však veškerá zátěž - v distribuci pomoci, ochranných prostředků, šíření aktuálních informací jen na samotném starostovi. 

Ale prozíravý starosta, který si buduje po léta síť spolehlivých kamarádů a kompetentních osob ve věcech požární ochrany, první pomoci, sportovců, dokáže takovou těžkou hodinu nebo těžké týdny překonat. Ti často pocházejí z často opomíjených spolků jako dobrovolní hasiči, honební společenstvo, fotbalové TJ, Červený kříž. Lidé často nalézají ty, kteří jim mohou pomoci a jejichž dobrý charakter se prokáže právě v těžkých chvílích na často nečekaných místech. 

Je silně neprozíravé a nevděčné ze strany některých čelných představitelů státu, že se o neziskových organizacích vyjadřují s despektem. Mylně bez osobní zkušenosti s prací v neziskové organizaci, která je ve většině případů dobrovolná, neplacená na úkor volného času, poškozují dobré jméno tisíců organizací, které často zachraňují životy, zdraví v těch nejtěžších situacích, na které často ani stát se svojí infrastrukturou a finančními zdroj nestačí nebo nemá vůli je řešit. 

Využití best practice 

Poté až krize pomine, bude dobré sepsat zkušenosti, jaké nápady byly nejvíce účinné, jaká byla osobní zkušenost těch, kdo s nimi přišli a jak je lze využít někdy příště, až přijde jiná krizová situace. Každá obec může takto aktualizovat svůj akční nebo krizový plán pro tyto situace. Ten může získat i podobu obecně závazného nařízení obce. Silné pozitivní příběhy je účelné předat výše, tj. i na úroveň krajů a státu, aby mohly být -dále využity pro legislativní návrhy nebo ocenění mimořádných zásluh a mimořádných hrdinů. 

Stát, kraje a obce by dle svých možností měly dlouhodobě budovat strukturu neziskových organizací a občanské společnosti. Oceňovat jejich drobné zásluhy a projekty v dobách klidu a běžného provozu, protože na nich se jejich členové a pracovníci učí (často jde o mladé lidi, kteří v neziskové organizaci získají první pracovní a osobnostní zkušenosti) pracovat v týmu, řídit projekty, jednat s lidmi. Tím vzniká síť, která sílí v čase, s růstem zkušenosti jednotlivců roste i odolnost této sítě pro těžké - krizové - situace. Bez této sítě stát velmi oslabuje sám sebe, protože v krizích nebude mít po svém boku žádného silného partnera.  

Ale neziskové organizace nejsou zapotřebí jen v krizových situacích i za běžného chodu státu a společnosti mohou být velmi přínosné, neboť  mohou samy nalézat ty  problémy ve společnosti, které politiky ani komerční sektor nezajímají, protože na nich nevydělá nebo nepřinesou dostatečné voličské hlasy politikům. Zde je výhodou právě neziskového sektoru, že se nemusí hnát za ziskem nebo rychlou slávou. 

Na komerční sektor dlouhodobě a ve velké míře spoléhat nelze, jeho primárním cílem je

 
Nahrávám...
Nahrávám...