dnes je 29.3.2024

Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Konsolidace obecního rozpočtu v důsledku koronavirové pandemie, dotační možnosti pro investice do úsporných opatření

10.6.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.84
Konsolidace obecního rozpočtu v důsledku koronavirové pandemie, dotační možnosti pro investice do úsporných opatření

Ing. Pavel Večeřa

Dle aktuálních makroekonomických predikcí je zřejmé, že dojde k výraznému propadu daňových příjmů (odhad je letošní propad HDP o 6 – 8 %, další 3 roky se zřejmě bude ekonomika vracet na svůj původní trend), což na příjmové stránce postihne i obecní rozpočty pro rok 2020 a dlouhodobě i bilance aktiv a pasiv obcí. Novou informací je také rozhodnutí státu, že obecní rozpočty se mají podílet finančně na úhradě některých kompenzací pro podnikatelské subjekty (prostřednictvím systému rozpočtového určení daní).

Jakým způsobem mohou na nastalou situaci reagovat rozpočtáři a vedení obcí:

Krátkodobá opatření na straně výdajů a příjmů (do konce roku)

Krátkodobá řešení pro rok 2020 jsou bohužel limitována časem, legislativními a finančními možnostmi aktuálního ročního rozpočtu. Proto lze víceméně pasivně reagovat na nastalou situaci.

Jako první se nabízí seškrtání výdajů na úroveň příjmů, které budou ovlivněny negativně významným poklesem ekonomické výkonnosti v celé ČR.

V dílčích oblastech lze uvažovat o navýšení příjmů, a to v oblastech, kde toto navýšení lze realizovat bezodkladně v kompetenci vyhrazené obci, např. navýšení koeficientu daně z nemovitostí (zákon o dani z nemovitostí dává nově obcím tuto možnost). Lze zvážit navýšení sazeb místních poplatků (za odvoz odpadu, ze psů, za turistický a lázeňský pobyt). Je však třeba zvážit i reakci obyvatel-voličů a také dopad na ekonomické činnosti v obci, které mohly být různou měrou epidemií a s ní spojenými opatřeními zasaženy a jakékoli dodatečné výdaje jim nepomohou právě naopak a to opět nepřímo postihne i budoucí příjmy do obecního rozpočtu.

Dobrý den, připojuji se k dotazům na letní provoz školek. Děti jsme museli hlásit do letního provozu s ohromným předstihem a v rámci situace s koronavirem se situace a plány na prázdninové hlídání u mnoha rodičů změnily. Jiná města/městské části v rámci nastalé mimořádné situace rozšiřují prázdninový provoz a to v kmenových školkách, aby se děti kvůli riziku nákazy zbytečně nemíchaly. I v naší MŠ rodiče toto diskutují a očekávají nějaký takový krok od městské části - např. provoz kmenové MŠ na celý červenec. Myslím, že by bylo vhodné vyjít občanům v tomto vstříc, rozpočet na toto by se určitě našel, např. z příjmů z daně z nemovitostí, kterou Praha 8 zvýšila letos na dvojnásobek původní výše.

Lze také uvážit využití rezerv nebo přebytků rozpočtu minulých let, tedy pokud je máte. Zde je to na vyhodnocení jak vážný je dopad pandemie do Vašeho obecního rozpočtu a jak často očekáváte podobný stav. Obecně není strategické se zcela zbavit všech finančních rezerv nebo nechat obec bez základní finanční hotovosti, která umožňuje zajistit aspoň minimální provoz obecních činností na řekněme budoucí tři měsíců.

Opravdu poslední volbou, kterou je třeba připravit, ale činit maximum k tomu, aby nemusela být použita, je přijetí krátkodobých překlenovacích úvěrů, ovšem při dostatečné jistotě, že z příjmů roku 2021 budou splaceny. U provozního financování, zvláště překlenovacího charakteru je třeba počítat s vyšším úrokovým zatížením a také přísnějšími sankcemi za případné opožděné splátky. Samozřejmě obec, která má stabilní a dlouhodobé vztahy se svojí úvěrující bankou, má vysokou kredibilitu a rating, si může dovolit využít této výhody a dosáhnout při jednání s bankou výrazně výhodnější podmínky než jsou běžné na trhu pro většinu subjektů komerčního sektoru.

Dlouhodobá opatření

Dlouhodobá řešení můžeme klást do časového horizontu 3 a více let. Manévrovací prostor obce se zde zvyšuje a rozšiřuje. Lze zvažovat využití širšího rozsahu cizích zdrojů – půjčky, úvěry, přitom v delším časovém horizontu lze počítat s jejich splácením z vyšší příjmové základny v budoucích letech, ale také získáním dodatečných příjmů z realizovaných investičních projektů, které přispějí k oživení obce v oblasti ekonomické i celkově rozvoji vybavenosti, infrastruktury a větší spokojenosti obyvatel.

V dlouhodobějším horizontu má obec širší škálu možností jak na straně aktiv, tak na straně pasiv. Lze také vybírat mezi ofenzivními a defenzivními strategiemi, samozřejmě s ohledem na aktuální majetkovou situaci obce a s ohledem na příjmy běžného roku i výhled příjmů budoucích.

Na straně pasiv je vždy čas pomýšlet na zvýšení dluhu a přibírat další půjčky nebo úvěry od bank. Tuto variantu si ponechte vždy až na konec a je vhodná při větších plánovaných investicích. Vždy lze nejdříve hledat úspory, ale zejména zdroje nových příjmů nebo rozvoj dosavadních zdrojů příjmů.

Dlouhodobé defenzivní strategie – navýšení závazků, snížení majetku

Pokud se Vám žádné nové zdroje příjmů nebo navýšení těch stávajících ani po důkladné analýze a diskusi v radě či zastupitelstvu nerýsují, pak lze zvážit alespoň refinancování a nahrazení krátkodobých dluhů těmi dlouhodobými, resp. u těch dlouhodobých nahrazení úvěrem s delší splatností. Zátěž splácení se tak může v jednotlivých letech snížit a rozložit do více let. Je to samozřejmě to nejvíce defenzivní řešení, pouze se jím získává čas a problémy se přesouvají do dalších let na zastupitelstva, která vzejdou z dalších komunálních voleb.

Uvedeného řešení lze dosáhnout dohodou s úvěrující bankou o prodloužení splatnosti a úpravě splátek, popř. nalezení jiné úvěrující banky, která nabídne lepší podmínky, zejm. nižší úrok, delší splatnost. Z hlediska budoucího vývoje lze očekávat snížení úroků, což potvrzují i nedávné kroky ČNB, pokud Vám tedy jde především o snížení úrokového zatížení obce u dluhů z minulých let, je nyní vhodná doba na zahájení takového jednání s bankami.

Také to není řešení, které by bylo férové vůči dalším nastupujícím generacím, nehledě již např. na zatížení obecních nemovitostí zástavním právem. Další nevýhodou je, že věřitelé (především bankovní subjekty) získávají vliv na rozhodování a obec si tím snižuje do budoucna manévrovací prostor a např. se limituje vůči větším investicím a budoucímu rozvoji obce, které bude muset odložit nebo se jich zcela vzdát do doby splacení významné části takových dlouhodobých dluhů.

Méně obvyklým způsobem dlouhodobého financování obcí jsou obecní obligace. K jejich emisi obvykle přistupují jen velká města. Emise obligací zajišťují významné bankovní domy, je však třeba počítat s významným objemem zapůjčených prostředků (řádově od stamiliónů až po miliardy). Opět není vhodné, pokud nepočítáte s využitím takovýchto dlouhodobých finančních prostředků na realizaci významné investice, která buď bude pro město významným zdrojem příjmů anebo přináší jiný významný strategický přínos pro město (např. zásadní modernizace tepelného, odpadového či vodního hospodářství). Výhodou obligací může být delší splatnost než u běžných investičních bankovních úvěrů a možnost vyhnout se ručení nemovitým majetkem obce.

Za velmi špatné a velmi krajní řešení lze považovat prodej obecního majetku, zejména toho nemovitého, neboť jak objekty, tak pozemky mohou být cenným zdrojem pro realizaci budoucích obecních projektů, i zdrojem budoucích příjmů do obecního rozpočtu. Prodejem se obec zcela nenávratně vzdá veškerých těchto možností do budoucna.

Dlouhodobé ofenzivní strategie - investice do úspor

Před problémy však nelze pouze ustupovat, protože tím se naše manévrovací pozice stále zhoršuje, snižuje se majetek obce, zvyšují dluhy, čímž také ubývá variant řešení, ze kterých můžeme volit. Určitě je vždy lépe uchopit ohrožení z druhé strany jako příležitost a výzvu a vidět na konci budoucnosti šanci, jak obci celkově pomoci, tedy spojit řešení aktuálního problému s nějakou příležitostí pro další rozvoj obce.

Konstruktivním a pozitivním řešením jsou investice do úspor výdajů (především v oblasti úspor energie – zateplení budov, solární panely, dalších provozních výdajů – např. modernizace veřejného osvětlení, využití dešťové vody, recyklace odpadních a dešťových vod, recyklace odpadů, které vytvářejí obecní organizace). Tyto úspory totiž nejen krátkodobě zajistí úsporu provozních výdajů, ale do budoucna jsou příslibem rozpočtových přebytků, které lze směrovat do dalších investic. Neoddiskutovatelným dalším přínosem je zvýšení technologické úrovně a vyšší komfort konečných spotřebitelů, ať jsou jimi zaměstnanci obce nebo obyvatelé či všichni možní návštěvníci obce. Významným přínosem může být také výrazné estetické zlepšení vzhledu obce – např. modernizací potrubních rozvodů, modernizací kotelen, komínů atd.

Další příležitostí ve spojitosti s těmito investicemi je možnost využít kromě cizích zápůjčních zdrojů na financování také budoucích úspor (investice se splácí a vydělává si na sebe sama) a vyplatí se samozřejmě zjistit si předem i možnosti kofinancování z dotací z evropských fondů nebo státního rozpočtu (především OPŽP, IROP, MŽP, MZe, MMR).

Pokud se soustředíme na hlediska finanční, je hlavním přínosem dotace, že v počáteční investiční fázi poskytuje jakýsi polštář rozpočtu příjemce, který se při investici velmi vydává a v extrémních případech tak může ohrozit své vlastní fungování a finanční zajištění svého běžného provozu. Přitom je třeba se na věc dívat tak, že přísun daňových příjmů do obecního rozpočtu je pozvolný a pozvolna jsou vydávány na běžné provozní výdaje, investice vždy znamená jednorázový větší výdaj, který bodově obecní rozpočet extrémně silně zatíží.

Aktuálně vyhlášené výzvy

Z aktuálně vyhlášených výzev se touto problematikou zabývají 146., 134. a 122. výzvy OP ŽP. Z toho 146. výzva se věnuje energetickým úsporám (obecní budovy), 122. a 134. zefektivnění hospodaření s odpady, což je bezesporu oblast, kde mohou obce dosáhnout významných úspor.

 
Nahrávám...
Nahrávám...