dnes je 7.12.2024

Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Koupě závodu

28.7.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.3
Koupě závodu

Mgr. Jana Rejtarová

Právní úpravu smlouvy o koupi závodu nalezneme v ust. § 2175 až 2183 NOZ. Dříve tato smlouva byla upravena jako samostatný smluvní typ nazvaný "smlouva o prodeji podniku" v obchodním zákoníku (dále jen "ObchZ"), který byl ke dni 31. prosince 2013 zrušen. Na rozdíl od dřívější právní úpravy však NOZ nekonstruuje smlouvu o koupi závodu jako samostatný smluvní typ, nýbrž její právní úpravu podřazuje pod právní úpravu "Koupě", a to jako speciální ustanovení o koupi nazvané "zvláštní ustanovení o koupi závodu". Na smlouvu o koupi závodu se tedy dále budou vztahovat i obecná ustanovení o koupi obsažená v ust. § 2079 až 2084 NOZ.

Co je obchodní závod?

NOZ s sebou přinesl i novou terminologii, když zažitý pojem "podnik" nahradil pojmem "obchodní závod" (v legislativní zkratce pouze jako "závod"). Obchodním závodem se dle ust. § 502 NOZ rozumí organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. Ačkoli NOZ tedy upustil od popisu závodu jako souboru hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání, i nadále lze říci, že závod tvoří věci movité a nemovité, zaměstnanecká složka, jakož i klientela, know-how, goodwill apod. Osobní a nehmotná složka závodu je však představována právy, nebo průmyslovým či jiným duševním vlastnictvím. I nadále je závod považován za věc hromadnou, tedy soubor věcí náležejících jedné osobě, považovaný za jeden celek.

Předmět smlouvy

Předmětem smlouvy o koupi závodu je závazek prodávajícího odevzdat kupujícímu závod a převést na něj vlastnické právo k závodu a závazek kupujícího závod od prodávajícího převzít a zaplatit mu za to kupní cenu.

Stejně jako v dřívější právní úpravě platí pravidlo, že koupí závodu kupující nabývá vše, co k závodu jako celku náleží. Podle dřívější právní úpravy však existovaly výkladové problémy ohledně toho, zda smluvní strany mohly ze smlouvy o prodeji podniku (dnes závodu) vyloučit jednotlivou položku. K této otázce se vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve své judikatuře tak, že pokud byly ze smlouvy o prodeji podniku vyjmuty některé závazky, které souvisejí s podnikem, nebyla platně uzavřena smlouva o prodeji podniku. Tato problematika však byla hojně diskutována odbornou veřejností, a proto NOZ nově staví najisto, že o koupi závodu se jedná i v případě, že smluvní strany z koupě závodu vyloučí jednotlivou položku, aniž tím celek ztratí vlastnost závodu. Pro příště tak smluvní strany mohou z prodeje závodu vyloučit konkrétně určený statek, pokud tím závod neztratí charakter závodu jako organizovaného celku.

Společnost Výroba palet, s. r. o., coby prodávající, a společnost Vše ze Dřeva, s. r. o., coby kupující, uzavřely smlouvu o koupi závodu, jehož součástí bylo též 25 strojů na výrobu dřevěných palet. Smluvní strany se ve smlouvě o koupi závodu výslovně dohodly, že jeden z těchto strojů z převodu závodu vyloučí a že tedy na základě smlouvy bude prodávající převádět pouze 24 těchto strojů. Z uvedeného příkladu je zřejmé, že vyloučením této věci neztrácí převáděný závod charakter závodu jako celku. Takto uzavřená smlouva bude i proto platná.

Forma smlouvy

NOZ nestanoví, na rozdíl od ObchZ, pro smlouvu o koupi závodu povinně písemnou formu. Tato smlouva tedy může být uzavřena i v ústní podobě. V zájmu ochrany a právní jistoty obou smluvních stran se však doporučuje uzavřít smlouvu o koupi závodu vždy v písemné formě. Otázkou však zůstává, jak to bude v případě, kdy součástí závodu bude věc nemovitá. Podle ust. § 560 NOZ totiž platí, že "písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší". Pokud k závodu bude náležet i věc nemovitá, pak bezpochyby uzavření smlouvy o koupi závodu bude právní jednání, kterým se převádí věcné právo k nemovité věci. V kontextu uvedeného ustanovení tedy smlouva o koupi závodu, jehož součástí je i věc nemovitá, vyžaduje písemnou formu.

Podstatné náležitosti smlouvy

Podstatnými náležitostmi smlouvy o koupi závodu jsou:

  • přesné určení smluvních stran,

  • závazek prodávajícího odevzdat kupujícímu závod a převést na něj vlastnické právo k závodu,

  • závazek kupujícího převzít závod a zaplatit prodávajícímu kupní cenu,

  • přesná identifikace závodu.

Pokud je součástí závodu i věc nemovitá, je důležité tuto nemovitost vyspecifikovat údaji podle § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, v platném znění.

Určení kupní ceny

Stejně jako ObchZ i NOZ stanoví vyvratitelnou právní domněnku o ujednané kupní ceně, a to tak, že kupní cena byla ujednána na základě údajů o převáděném jmění v účetních záznamech o prodávaném závodu a ve smlouvě ke dni jejího uzavření. V případě, že se smluvní strany ve smlouvě o koupi závodu dohodly, že tato smlouva nabude účinnosti později (tzv. odkládací podmínka), tak se kupní cena při nabytí účinnosti smlouvy změní v závislosti na zvýšení nebo snížení jmění, k němuž došlo v mezidobí od uzavření smlouvy do dne nabytí její účinnosti.

Další novinkou v NOZ je, že absence ujednání výše kupní ceny anebo alespoň způsobu jejího určení, nečiní smlouvu neplatnou. V případě, že za převod závodu nebyla sjednána kupní cena ani způsob jejího určení, uplatní se pravidlo obsažené v ust. § 1792 odst. 1 NOZ, podle kterého pro tento případ platí, že kupní cena za prodej závodu byla ujednána ve výši obvyklé v době a v místě uzavření smlouvy. Obvyklá výše kupní ceny za prodej závodu se pak nejspíše určí podle hodnoty jmění zjistitelné o prodávaném závodu v účetních záznamech. Pokud se i přesto nepodaří výši kupní ceny určit, určí ji soud s přihlédnutím k obsahu smlouvy, povaze plnění a zvyklostem.

Kupní cena rovněž nesmí odporovat právním předpisům o cenách. Pokud byla úplata ujednána v rozporu s právními předpisy o cenách, platí za ujednanou ta, která je podle těchto předpisů přípustná.

Přechod vlastnictví k obchodnímu závodu

NOZ rovněž zcela jiným způsobem než ObchZ konstruuje i okamžik nabytí vlastnického práva k závodu jako celku. Podle ObchZ byl okamžik nabytí vlastnického práva dvoufázový – k věcem movitým, které byly součástí závodu (resp. podniku), kupující nabýval vlastnické právo účinností smlouvy, přičemž k věcem nemovitým kupující nabýval vlastnické právo až zápisem vkladu tohoto práva do katastru nemovitostí. NOZ zrušil dvoufázovost převodu závodu, když nově dochází ke změně vlastnictví daného závodu v jeden okamžik, a to jak k věcem movitým, tak k věcem nemovitým.

V této věci je však důležité rozlišovat, zda je kupující osobou zapsanou ve veřejném rejstříku (tj. zejména obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku), či zda je osobou, která se do veřejného rejstříku nezapisuje.

V případě, že je kupující zapsán do veřejného rejstříku, nabývá vlastnické právo k závodu jako celku zveřejněním údaje o tom, že uložil doklad o koupi závodu do sbírky listin. Není-li kupující zapsán do veřejného rejstříku, nabývá vlastnické právo k závodu jako celku již účinností smlouvy o koupi závodu. Otázkou však zůstává, co zákon myslí oním "dokladem o koupi závodu". Zákon jej nikde nespecifikuje, nestanoví jeho obligatorní náležitosti ani písemnou formu. Nejčastěji oním dokladem bude samozřejmě samotná smlouva o koupi závodu, pokud bude uzavřena písemně, v jiných případech pak tímto dokladem může být například souhlasné prohlášení smluvních stran o prodeji závodu, či zápis o předání závodu apod.

Společnost ADGH, s. r. o., coby prodávající, uzavřela se společností Dům a byt, s. r. o., coby kupujícím, smlouvu o koupi závodu. Závod tvořily jak věci movité, tak věci nemovité. Kupující společnost je po uzavření předmětné smlouvy povinna uložit doklad o koupi závodu (kterým může být například samotná smlouva o koupi závodu – pozn.) do sbírky listin obchodního rejstříku. Po založení tohoto dokladu do sbírky listin byla v Obchodním věstníku informace, že doklad o koupi závodu byl uložen do sbírky listin. Okamžikem zveřejnění tohoto údaje v Obchodním věstníku nabývá společnost Dům a byt, s. r. o. vlastnické právo k převáděnému závodu jako celku. I přesto je poté společnost Dům a byt, s. r. o. povinna podat návrh na zápis vlastnického práva k nemovitostem, které jsou součástí závodu, do katastru nemovitostí. Tento zápis však bude mít pouze deklaratorní účinky.

Vklad závodu do obchodní korporace

Závod může být rovněž předmětem vkladu do obchodní korporace. V takovém případě podle § 21 odst. 1 ZOK platí, že závod coby předmět vkladu do obchodní korporace je vnesen účinností smlouvy o vkladu, a že se na vklad závodu použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o koupi. V případě vkladu závodu do obchodní korporace při jejím založení nabývá obchodní korporace vlastnické právo k závodu jako celku okamžikem jejího vzniku (tj. zápisem do obchodního rejstříku). Pokud bude závod do obchodní korporace vkládán až po jejím vzniku, nabude obchodní korporace vlastnické právo k tomuto závodu opět zveřejněním údaje v Obchodním věstníku o uložení dokladu o koupi závodu do sbírky listin obchodního rejstříku. I v tomto případě bude však obchodní korporace povinna podat návrh na zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí, který však bude mít pouze deklaratorní účinky.

Výkladové stanovisko KANCLu č. 24

Otázky o převodu závodu, o jeho vkladu do obchodní korporace a o okamžiku nabytí vlastnického práva k závodu byly ještě donedávna předmětem mnoha právních diskusí s nejednoznačnými závěry. Vodítko k vyřešení těchto otázek přineslo výkladové stanovisko č. 24 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti (tzv. KANCL) ze dne 9. dubna 2014. Podle tohoto stanoviska je zcela zásadní skutečnost, že vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí k nemovitostem, jež jsou součástí převáděného závodu, má pouze deklaratorní

 
Nahrávám...
Nahrávám...