3.91
Obnova mokřadu na území obce a dotační možnosti k jeho financování
Ing. Pavel Večeřa
NahoruCo je mokřad
Mokřad je českým ekvivalentem pro anglický výraz "wetland" (doslova mokrá země). Jedná se o část zemského povrchu – terénu, kde je země trvale prosakována vodou, která nikdy zcela nevysychá. Tato voda může pocházet z dešťových srážek, z pramene nebo se může jednat o průsak podzemní vody. Jedná se o přechodné území mezi vodním a suchozemským prostředím (dvěma různými ekosystémy). V mezinárodním právu je ochrana významných mokřadů zajištěna tzv. Ramsarskou úmluvou z roku 1971.
Mokřady se mohou vyskytovat jak v nízkých polohách, tak i na vyvýšených polohách v horách, které jsou bezodtoké – tzv. vrchoviště nebo prameniště. V nich se často vytváří vrstva rašeliny, která může dosahovat mocnosti i mnoha metrů. Toto prostředí se často vyskytuje ve Skotsku, v České republice především v jižních Čechách, především na Šumavě. Ty jsou známé jako slati (např. Jezerní slať, Chalupská slať) a jsou velmi vyhledávané turisty jako přírodně cenné a civilizací takřka nedotčené prostředí s původní faunou a flórou.
Mokřad může vzniknout přirozeně na trvale podmáčeném místě. Např. na Šumavě většina přírodních mokřadů vznikla před asi deseti tisíci lety v souvislosti s ukončení doby ledové (glaciál).
Některé mokřady mohou být vytvořeny jako umělé, cíleně a účelově na vhodných místech. Např. v městských parcích, zámeckých zahradách jako estetický prvek, jehož dalšími funkcemi může být snaha zvlhčit a ochladit okolní prostředí zejména v letních měsících, popř. i potřeba využít protékající vodní tok nebo dešťové srážky, které z místa nemají kam odtéci.
Z hlediska kategorizace se mokřady člení na:
- bažiny (močály),
- vrchoviště (prameniště) ve vyšších polohách,
- slatiniště (s prosakující podzemní vodou),
- nivy (luhy) – podél řek, pozůstatky slepých říčních ramen.
Mokřad může časem začít plnit funkci tzv. biocentra. Biocentrum je součástí okolní krajiny a vyznačuje se významně vyšší biodiverzitou (výskytem různých živočišných a rostlinných druhů, která je mimořádná ve srovnání s okolím). V rámci Územního systému ekologické stability může být prostřednictvím biokoridorů spojen mokřad s dalšími popsanými biocentry. Prostřednictvím biokoridorů mohou mezi biocentry migrovat živočichové a přirozeně se šířit rostliny do okolní krajiny. Funkci biokoridorů mohou plnit toky řek, stezky vedoucí přírodně nedotčenými územími.
V našich podmínkách existují mokřady jako pozůstatky krajiny vzniklé po skončení ledové doby, pozůstatky meandrů a slepých ramen řek, pozůstatky rybníků, které byly zaneseny sedimenty nebo vodní plocha byla postupně pohlcena zarůstáním místní vegetace (rákosí, vrboví apod.).
NahoruK čemu je mokřad dobrý?
Mokřad významně zvyšuje biodiverzitu (výskyt živočišných i rostlinných druhů) v místě. Tato diverzita se dále v čase zvyšuje, takže můžeme říci, že je dynamická. Kromě druhů vázaných trvale na vodní nebo vlhké prostředí, jimiž jsou mezi rostlinami rákos, orobinec, ostřice a mezi živočichy obojživelníci a vodní ptactvo, mokřad může přitahovat i běžné pozemní druhy živočichů, kteří zde mohou hledat v teplých měsících úkryt před slunečním žárem, napajedlo nebo prostě útočiště uprostřed lidské civilizace.
Z pohledu estetického mokřad jednoznačně zvyšuje hodnotu místa i okolní krajiny. Stává se po své realizaci častým cílem vycházek všech generací obyvatel. Děti ocení vše živé, co se v mokřadu hýbe. Starší generace zde nalezne potřebný klid a oddech od hlučného centra a silnic. Mokřad je vhodné začlenit s pomocí chodníků a značení do dopravního systému obce, zajistit zábradlí na nebezpečných místech. Vhodné jsou také lavičky u míst, kde se mohou lidé zastavovat a setrvávat déle v pozorování vodní hladiny nebo zajímavé vegetace nebo živočichů.
Mokřad začleněný do městského prostředí např. v městském parku je velmi ceněn v letním období. Celkově ochlazuje a zvlhčuje lokální prostředí, a proto bude vyhledávaným místem v horkých měsících. Jak pro obyvatele, tak pro živočichy bude jakousi oázou uprostřed vysušeného a rozpáleného betonového nebo asfaltového města.
I turisté navštěvující Vaše město nebo obec si jistě rádi mokřad prohlédnou a nějaký čas v něm setrvají, ať aby si zde odpočinuli nebo nafotili nějaké fotografie na památku. Možná v něm naleznou také druhy rostlin a živočichů, které ve svém městě nebo kdekoli jinde dosud neviděli. Neváhejte použít např. ropuchu nebo skokana při propagaci Vaší obce jako čistého přírodního prostředí a jako pozoruhodné turistické destinace.
Mokřad mohou učitelé biologie úspěšně využít k výuce žáků. Ti zde mohou pozorovat již zmíněné druhy vodních ptáků jako kachny, ledňáčky, racky, druhy obojživelníků jako jsou skokani, rosničky, ropuchy, ale i plazy jako užovka, ještěrka. S pomocí botanického klíče se mohou učit rozlišovat jednotlivé druhy vodních rostlin podle výrazných znaků.
Mokřad může sloužit jako zásobárna vody v krajiny, při nadměrných srážkách může plnit i preventivní funkci proti povodňovým stavům v lokalitě. Mokřad má takřka neomezenou schopnost zasakovat (absorbovat) vodu přicházející ze srážek nebo připojeného vodního toku. V tom spočívá jeho nesporná výhoda.
Ve srovnání s jinými protipovodňovými opatřeními (jako hráze, poldry, přehrady, zdi) nevyžaduje takřka žádnou údržbu. Všechny složky zastoupené přírody si s přebytečnou vodou dokáží poradit a zužitkovat ji ve svůj prospěch.
NahoruPříprava a realizace projektu
Protože projekt mokřadu významně zasahuje do charakteru místa realizace, jeho přírodních i estetických podmínek, je velmi důležitá otázka vlastnických práv. Lze jen silně doporučit, aby mokřad byl realizován na obecním pozemku, který obyvatelé vnímají jako veřejný a nejsou známy zájmy (zejména podnikatelských subjektů), které by v budoucnu mohly směřovat k jeho komerčnímu využití.
Nákup pozemku od třetích osob pro účely realizace mokřadu se nezdá být efektivní, protože se nejedná o investici, která by mohla být rentabilní a pokrýt obecnímu rozpočtu vloženou investici do nákupu pozemku, který pro potřeby mokřadu musí být dostatečně rozlehlý.
Nejvhodnější bude vybrat pozemek, který je přirozeně podmáčen a dlouhodobě již jako mokřad existuje anebo vycházet ze starých map a najít lokalitu, která byla mokřadem v minulosti, ale byla v minulosti vysušena při melioraci, ale dnes už opět bylo upuštěno od jejího zemědělského využití (např. opuštěná louka). Vhodné je takto využít také lokality podél řek, které jsou při povodních trvale zaplavovány a realizace protipovodňových opatření tam není z ekonomických důvodů účelná.
Při rozhodování o výběru lokality je třeba zohlednit zonaci ve Vašem územním plánu – u budoucího mokřadu je třeba zvažovat budoucí omezení související s ochranou přírody – vzácných živočichů, kteří budou mokřad obývat. Nejlépe bude volit pro tyto potřeby pozemky určené již dnes jako louka, trvalý travní porost, lesní pozemky nebo vodní plochy. S velkou pravděpodobností bude nutné zajistit následně změnu využití v katastru nemovitostí – nejčastěji se bude jednat o vodní plochu. Záměr je třeba také konzultovat předem s místně příslušným stavebním úřadem, zda je nutné územní řízení nebo změna územního plánu Vaší obce.
NahoruPříklady projektů pro inspiraci
Spolek Sedmihorské mokřady připravuje projekt obnovy tamních mokřadů. Sedmihorské mokřady leží v nádherné přírodě Českého ráje nadohled od známé zříceniny Trosky. Sedmihorky jsou známy jako bývalé proslulé lázně. V údolí řeky Libuňky se zde na mnoha místech vyskytují pramenné vývěry podzemních vod.
Území se přes mnohé…
