3.88
Zelené střechy a dotační možnosti obcí
Ing. Pavel Večeřa
NahoruPrincipy zelených střech a zkušenosti ze světa i ČR
Zelená střecha je povrchem (rovným nebo šikmým), který plní funkci střechy a je pokryt vegetací (zcela nebo částečně). Vegetace je vysazena do substrátu (hlíny, humusu), který je nanesen na hydroizolační vrstvu. Za zelenou střechu se v tomto pojetí nepovažuje, pokud jsou tašky nebo šindely natřeny barvou nazeleno. Při realizaci větší plochy lze uvažovat i o založení střešní zahrady (s pěstováním zeleniny, okrasných záhonů květin nebo stromů).
Zelené střechy mají své přínosy v oblasti ochrany životního prostředí, většího komfortu bydlení, úspor energie, hospodaření s vodou a zajišťují větší harmonii přírodního a městského prostředí.
Historicky mají zelené střechy tradici jak v zemích se studeným klimatem (Island, Norsko, Kanada), tak i v tropickém prostředí (Tanzanie) a nejstarším historicky zaznamenaným příkladem jsou zahrady asyrské královny Semiramis – známé visuté zahrady v Babylóně. Zajímavé je, že už v té době (8. a 7. století před Kristem) měly střechy svůj vlastní zavlažovací systém. Zvyk budovat terasy a zahrady včetně zelených střech ve svých palácích převzala v antice také řecká a římská aristokracie.
V severském prostředí měly zelené střechy (sestávající z vrstev rašeliny, větví, březové kůry a trávy) především zajistit tepelnou izolaci a bránit únikům tepla z domu vyhřívaného ohništěm nebo krbem. V tropických oblastech naopak byla hlavní role v ochlazování a zvlhčování vzduchu uprostřed přehřátých pouštních oblastí bez vegetace, šlo tedy o jakousi oázu uvnitř přehřátého starověkého města, která pro elitu v ní pobývající plnila roli, kterou nám lidem 21. století plní klimatizace.
Do České republiky trend využití zelených střech z počátku přinesly především nadnárodní společnosti, které si toto architektonické řešení znaly ze svých mateřských zemí. Zprvu se objevovaly zelené střechy na budovách bank a velkých obchodní center. Postupně se k použití zelených střech přidávají i další typy subjektů univerzity, neziskové organizace (např. Masarykova univerzita v Brně, ekologická organizace Veronica v Hostětíně) a typy budov jako památky (zámky v Lipníku nad Bečvou a Konopišti).
Dá se tedy říci, že koncept zelené střechy byl v České republice přijat jako inspirativní a je postupně rozšiřován do dalších oblastí (od větších subjektů k menším, od větších budov k menším) a je otázkou času, kdy se stane běžnou variantou zvažovanou při realizaci novostaveb nebo rekonstrukci starých zanedbaných střech. V USA a západní Evropě je míra využití zelených střech mnohem vyšší než v ČR, lze tedy předpokládat i vzhledem ke stále se zpřísňující legislativě EU v oblasti životního prostředí a úspor energie, že zelené střechy se především v prostředí center měst časem více rozšíří i českých městech.
NahoruVýhody zelených střech
Hlavní přínosy zelené střechy spočívají v oblasti regulace teplot. V létě zabraňuje přehřívání střechy a pomáhá vytvářet příjemné klima na střeše i v horních patrech budovy. V zimě naopak brání únikům tepla a působí jako účinná izolační vrstva. Můžeme tedy lidově říci, že taková zelená střecha je v létě klimatizací-chladičem a v zimě "teplou čepicí" Vašeho domu. Kromě sezónních výkyvů teplot (zima-léto) je významný přínos zelené střechy také ve vyrovnání teplotních rozdílů mezi dnem a nocí.
Významným přínosem je také zadržení dešťové vody, která tak neodtéká bez užitku do dešťové kanalizace, ale je využita rostlinami na střeše k výživě, tvorbě zelené hmoty a produkci kyslíku prostřednictvím fotosyntézy. Rostliny také svou přítomností významně ochlazují a zvlhčují klima na střeše i v okolí domu. Zadržením vody se potenciálně snižuje i povodňové riziko.
Pokud využijete zelenou střechu k masivní výsadbě vegetace, může být významným producentem kyslíku, ale také zachytávačem prachu, hluku a dalších negativních dopadů dopravy ve městě.
Nesporné jsou i estetické přínosy, zeleň střechy lahodí oku obyvatelům domu i dalším osobám, které se v okolí domu pohybují.
Zelená střecha brání tomu, aby UV záření ze slunce postupně degradovalo povrch střechy (střešní krytinu), což urychluje nutnost její výměny. Vegetace na střeše pokud dostává potřebnou zálivku a údržbu je v podstatě trvale udržitelná. Podobný efekt nastává v zimě, kdy zelená střecha chrání střechu před mrazem a jeho negativními dopady, které také v průběhu let degradují povrch střechy.
Může sloužit jako odpočinková plocha pro relaxaci obyvatel domu nebo zaměstnanců, kterým můžete vstup na střechu (ať bez omezení nebo v čase přestávek) nabídnout jako jeden z cenných benefitů.
Nelze opomenout ani snížení protipožárního rizika, pověstný oheň na střeše je často zhoubou pro celou budovu. Zelené střechy jsou nicméně považovány za takřka nehořlavé, neboť zeleň a přirozená vlhkost v zemině díky zachytávání dešťových srážek šíření požáru účinně znemožňují.
Zelené střechy (při zajištění dostatečné údržby) jsou voňavé a tedy příjemné jak Vašim očím, tak i Vašemu nosu, lidé se v jejich prostředí cítí velmi přirozeně. Lze na nich pěstovat květiny pro okrasu, ovocné stromy, založit zeleninové záhony. Své přirozené prostředí pro život zde mohou nalézt různé druhy hmyzu, popřípadě i ptáci.
NahoruNevýhody zelených střech
Protože ty dobré věci nejsou samozřejmě nikdy zadarmo, platíme za zelenou střechu samozřejmě vyšší náklady. Ať pokud jde o počáteční investici, tedy stavební materiál a vysázení vegetace, tak pokud jde o provozní náklady na údržbu – hnojení, průběžná obměna zeminy a rostlin, eliminace plevele, plísní a škůdců, zastřihávání, sběr zeleniny a ovoce, zálivka v případě déle trvajícího sucha.
Zelená střecha je samozřejmě konstrukčně náročnější než běžná střecha, důležité je kvalitní provedení hydroizolační vrstvy, kterému je třeba věnovat zvýšenou pozornost. V některých případech je také nutné staticky zesílit nosnou konstrukci střechy (pilíře, ocelové výztuže, injektáž betonu).
NahoruKonstrukční a zahradnická řešení
Zatravněná nebo osázená jinou vegetací může být každá střecha, která unese zatížení. Z hlediska kategorizace se zelené střechy člení na jedno- a dvouplášťové, podle sklonu na rovné, s mírným, velkým sklonem nebo strmé, podle typu vegetace (a náročnosti na její údržbu a péči o rostliny) na extenzivní nebo intenzivní.
Dlouholeté zkušenosti s konstrukcí zelených střech mají severské země. Základem byla vrstva březové kůry pokryté vysetou trávou anebo kombinace suchých větví a kobercových vrstev rašeliny. Významnou změnu a nové konstrukční možnosti přinesl vynález železobetonu v roce 1867. To přineslo mnohem větší možnosti pro zatížení konstrukce při budování zelených střech. Zátěž na konstrukční prvky střechy způsobená nasypáním zeminy a založením vegetace je totiž…
