dnes je 11.8.2022

Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Časté chyby při realizaci veřejných zakázek – 1. část

3.3.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Nejsledovanější oblastí při realizaci a řízení projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů Evropské unie představují veřejné zakázky. Příjemci dotací se při realizaci výběrových řízení často dopouštějí formálních, ale i závažných pochybení, která mohou vést i ke krácení poskytnutých dotací. Tento článek upozorňuje na nejčastější chyby, kterých se příjemci dotací dopustili při realizaci projektů v rámci Integrovaného operačního programu. Měl by tak sloužit jako návod pro potenciální příjemce dotací, kteří budou zadávat veřejné zakázky v nových operačních programech.

Veřejné zakázky v rámci integrovaného operačního Integrovaný operační program
V letech 2013 a 2014 bylo zjištěno při kontrole veřejných zakázek v rámci Integrovaného operačního programu více než 120 formálních a téměř 30 závažných pochybení ze strany příjemců dotací. Mezi nejzávažnější pochybení lze řadit nesoulad zadávací dokumentace a oznámení o zakázce, porušení zásady zákazu diskriminace, porušení zásady rovného přístupu, netransparentní postup zadavatele, neoprávněné prodloužení termínu, odkazy na obchodní názvy, neuveřejnění výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele, oslovení firem se stejným statutárním orgánem, personální propojení uchazečů či neoprávněné zadání víceprací. Pokud bylo přistoupeno ke krácení dotace, pak to bylo nejčastěji ve výši 25%.

Závažná pochybení při realizaci veřejných zakázek
Závažná pochybení lze charakterizovat jako taková, která ovlivnila nebo mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Proto mohou vést ke krácení dotace. V rámci sledovaného období byla zaznamenány především následující závažné nedostatky:

  • odkazy na obchodní názvy nebo specifická označení zboží a služeb,
  • příliš krátká lhůta pro podávání nabídek,
  • neprokázání kvalifikace uchazeče v požadovaném rozsahu,
  • nedostatečné zpracování nabídkové ceny,
  • nepředložení pojistné smlouvy,
  • neprodloužení lhůty pro podání nabídek,
  • nesoulad zadávací dokumentace a oznámení o zakázce,
  • neposouzení mimořádně nízké nabídkové ceny,
  • nezodpovězení dodatečného dotazu,
  • oslovení firem se stejným statutárním orgánem,
  • podstatná změna smlouvy (výrazné prodloužení termínu),
  • nesplnění kvalifikace a nezrušení zadávacího řízení,
  • nesoulad uzavřené smlouvy se zadávacími podmínkami,
  • diskriminační kvalifikační předpoklady,
  • chybné stanovení předpokládané hodnoty,
  • neoprávněné vyloučení uchazečů,
  • zadávací podmínky obsahovaly požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb,
  • neoprávněné a nepřiměřené prodloužení termínu realizace,
  • neuveřejnění Výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele,
  • porušení zásad 3E,
  • personální propojení uchazečů,
  • neoprávněné zadání víceprací.

Odkazy na obchodní názvy nebo specifická označení zboží a služeb
Po přezkoumání dokumentace šetřené veřejné zakázky bylo zjištěno, že zadávací podmínky obsahovaly odkazy a názvy, které bylo možné specifikovat pomocí technických podmínek ve smyslu § 45 a 46 zákona a zadavatel zároveň výslovně nepřipustil možnost použití kvalitativně a technicky obdobných řešení. Současně však lze konstatovat, že položky označené odkazy nebo názvy představovaly zcela nevýznamnou část rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky, že ve všech případech se jednalo o běžně dostupné stavební materiály, jejichž požadování nemohlo fakticky odradit od podání nabídky žádného stavebního dodavatele, a že z průběhu zadávacího řízení nic nenasvědčuje tomu, že by popsaný postup zadavatele ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky. Z tohoto důvodu byl zjištěný nedostatek vyhodnocen jako méně závažné porušení povinností při zadávání veřejných zakázek stanovených poskytovatelem prostředků a krácení dotace bylo uplatněno na spodní hranici přípustného rozmezí ve výši 2%. Toto zjištění se opakovalo v desítkách dalších veřejných zakázek. 

Příliš krátká lhůta pro podávání nabídek
Zadavatel v rozporu s ustanovením § 39 odst. 3 písm. b) bod 2. Zákona stanovil lhůtu pro podání nabídek při zadávání veřejné zakázky kratší než 15 dnů, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Ve zjednodušeném podlimitním řízení vyzývá veřejný zadavatel podle § 38 odst. 1 zákona písemnou výzvou nejméně 5 zájemců k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace. Lhůty začínají podle § 39 odst. 5 zákona běžet dnem následujícím po dni odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení nebo výzvy k podání nabídek. Jak vyplývá z dokumentace o veřejné zakázce, ve výzvě k podání nabídek stanovil zadavatel lhůtu pro podání nabídek na 14 a půl dne. Závěr kontroly je v souladu s rozhodovací praxí ÚOHS, viz např. rozhodnutí č.j.: S207/2011. Zadavatel dále v rozporu s ustanovením § 40 odst. 2 Zákona o veřejných zakázkách neprodloužil přiměřeně lhůtu pro podání nabídek v situaci, kdy nedodržel lhůtu pro vyřízení žádosti o dodatečné informace zájemce ve lhůtě podle § 49 odst. 2 Zákona o veřejných zakázkách (ZVZ). Po přezkoumání dokumentace šetřené veřejné zakázky však bylo zjištěno, že z průběhu zadávacího řízení nic nenasvědčuje tomu, že by popsaný postup zadavatele podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, z tohoto důvodu byl zjištěný nedostatek vyhodnocen jako méně závažné porušení povinností při zadávání veřejných zakázek. Neposkytnutí minimální lhůty pro zpracování nabídek zájemcům, které bylo způsobeno souhrnem výše uvedených dvou pochybení zadavatele, má však nepochybně negativní dopad na průběh zadávacího řízení. Z tohoto důvodu bylo krácení uplatněno na horní hranici přípustného rozmezí, tj. ve výši 10 %.

Neprokázání kvalifikace uchazeče v požadovaném rozsahu
Uchazeč, se kterým byla uzavřena smlouva, neprokázal kvalifikaci v požadovaném rozsahu, konkrétně nedoložil prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku dle ustanovení § 50 odst. 1 písm. c) zákona Součástí nabídky tohoto uchazeče byl přehled obratů a smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě. Tyto dokumenty však nejsou dostatečně vypovídající o ekonomické a finanční způsobilosti uchazeče v tak obecném rozsahu jako právě zákonem vyžadované prohlášení a tudíž nemohou být brány jako doklady pro prokázání kvalifikace. Vzhledem k tomu, že ZVZ jednoznačně uvádí požadavek na předložení prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku, vyzvala hodnotící komise tohoto uchazeče k doplnění nabídky ve smyslu § 59 odst. 4 ZVZ. Uchazeč však na tuto výzvu nijak nereagoval. Nepředložení prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti uchazeče, a to ani na žádost hodnotící komise mělo být v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 ZVZ důvodem k vyřazení nabídky uchazeče a k jeho následnému vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Hodnotící komise ovšem nabídku tohoto uchazeče nevyřadila a na svém dalším jednání konstatovala mimo jiné, že akceptuje dokumenty předložené v nabídce uchazeče jako dostatečný doklad o splnění ekonomické a finanční způsobilosti plnit veřejnou zakázku. Zadavatel tedy pochybil tím, že nevyřadil nabídku tohoto uchazeče a nevyloučil tohoto uchazeče z další účasti v zadávacím řízení. Vzhledem k tomu, že pro tuto veřejnou zakázku byly podány nabídky pouze dvou uchazečů, musel by zadavatel při správném postupu zrušit toto zadávací řízení (viz ustanovení § 84 odst. 1 písm. e ZVZ). Zjištěné nedostatky v postupu zadavatele byly vyhodnoceny jako závažné porušení povinností při zadávání veřejných zakázek, které mělo či mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Vzhledem k tomu, že zjištěné nedostatky se týkají nabídky, která se umístila jako druhá v pořadí a nebyl shledán ani úmysl zadavatele ovlivnit pořadí nabídek, bylo krácení uplatněno na spodní hranici přípustného rozmezí, tj. ve výši 25 %.

Nedostatečné zpracování nabídkové ceny
Vybraný uchazeč nezapracoval do své nabídky veškeré požadavky zadavatele na zpracování nabídkové ceny. Konkrétně způsob stanovení ceny za „další služby“. Hodnotící komise identifikovala tento nedostatek na svém jednání s tím, že do příslušného protokolu o posouzení nabídek bylo zaznamenáno, že nabídka tohoto uchazeče nesplňuje zákonné požadavky a požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách. Hodnotící komise však nepostupovala v souladu s ustanovením § 76 odst. 1 zákona, když nabídku tohoto uchazeče nevyřadila. Hodnotící komise vypracovala seznam chybějících informací a nejasností a vyzvala uchazeče k písemnému vysvětlení nabídky podle § 76 odst. 3 ZVZ. Tímto rozhodnutím hodnotící komise fakticky umožnila uchazeči doplnit nabídku o nabídkovou cenu za „další služby“. Tento uchazeč reagoval na výzvu hodnotící komise písemným vysvětlením nabídky, ve kterém doplnil způsob stanovení ceny pro první část požadavku zadavatele na „další služby“. Druhou část požadavku zadavatele vyhodnotil uchazeč jako nesrozumitelnou a požádal o jeho upřesnění. Hodnotící komise v rámci následujícího jednání akceptovala písemné vysvětlení nabídky tohoto uchazeče. Zadavatel následně rozhodl o výběru nabídky tohoto uchazeče a uzavřel s ním smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky. Zadavatel tedy pochybil tím, že nevyřadil nabídku uchazeče z důvodů popsaných v § 76 odst. 1 ZVZ, ale naopak umožnil tomuto uchazeči doplnit podanou nabídku v rozporu s § 76 odst. 3 ZVZ a toto doplnění následně akceptoval. Zjištěný nedostatek byl vyhodnocen jako jiné závažné porušení povinností při zadávání veřejných zakázek, které mělo vliv na výběr nejvhodnější. Vzhledem k tomu, že v průběhu zadávacího řízení nebylo zjištěno žádné jiné pochybení zadavatele a nebyl shledán ani úmysl zadavatele ovlivnit

 
Nahrávám...
Nahrávám...